Argentina urovnala spor s Američany o dluhy ze svého bankrotu v roce 2001

Argentina se s hlavními americkými držiteli svých nesplácených dluhopisů v zásadě dohodla na řešení tohoto 14 let starého dluhu. Oznámil to prostředník v jednání obou stran Daniel Pollack. Argentině přelomová dohoda umožní návrat na zahraniční kapitálové trhy a přispěje k oživení její ekonomiky.

Čtyři největší věřitelé, kteří odmítli restrukturalizaci dluhů po bankrotu Argentiny z roku 2001, přijali návrh argentinské vlády uhradit 75 procent jejich pohledávek, včetně jistiny a všech úroků. Buenos Aires by tak v rámci dohody zaplatilo 4,65 miliardy dolarů (116 miliard korun).

Dohoda je z definice kompromisem a obě strany tohoto epického sporu naštěstí nakonec uznaly potřebu kompromisu.
Daniel Pollack
prostředník mezi Argentinou a americkými držiteli dluhopisů

Pollacka jako prostředníka v jednání jmenoval americký soudce Thomas Griesa, který měl případ dlouhá léta na starosti. Předním vyjednávačem za investory byl Paul Singer, šéf hedgeového fondu Elliott Management.

Ve dvou kolech restrukturalizace státních dluhopisů z minulého desetiletí přijali podmínky nabídnuté Argentinou majitelé 92 procent dluhopisů. Ti tak v rámci dohody dostali nové dluhopisy v hodnotě necelé třetiny původní sumy. Část investorů však restrukturalizaci nepřijala, což vedlo k protahování soudních sporů, obstavování majetku Argentiny, vyloučení země z mezinárodních kapitálových trhů a k deformacím v ekonomické politice argentinských vlád.

Další bankrot státu a ignorování soudu

Argentina se předloni v červenci dostala opět do platební neschopnosti, když americký soud zablokoval splátku restrukturalizovaných dluhopisů a podmínil ji tím, že se Argentina musí nejdříve vyrovnat se skupinou žalujících investičních fondů. Minulé levicové argentinské vlády tyto nároky odmítaly uznat a ignorovaly verdikty amerického soudu, které byly pro Buenos Aires nevýhodné.

Loni v listopadu však byl zvolen pravicový prezident Mauricio Macri, který označil řešení sporu o nesplacené dluhy za svou prioritu. Počátkem února vláda uzavřela dohodu se skupinou italských investorů o vyrovnání nespláceného státního dluhu v částce 1,35 miliardy dolarů. Argentina celkově nabídla držitelům nerestrukturalizovaného dluhu 6,5 miliardy dolarů. Pokud dohoda se čtveřicí fondů projde, bude vyřešeno více než 85 procent těchto pohledávek, uvedl Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 30 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...