Argentina urovnala spor s Američany o dluhy ze svého bankrotu v roce 2001

Argentina se s hlavními americkými držiteli svých nesplácených dluhopisů v zásadě dohodla na řešení tohoto 14 let starého dluhu. Oznámil to prostředník v jednání obou stran Daniel Pollack. Argentině přelomová dohoda umožní návrat na zahraniční kapitálové trhy a přispěje k oživení její ekonomiky.

Čtyři největší věřitelé, kteří odmítli restrukturalizaci dluhů po bankrotu Argentiny z roku 2001, přijali návrh argentinské vlády uhradit 75 procent jejich pohledávek, včetně jistiny a všech úroků. Buenos Aires by tak v rámci dohody zaplatilo 4,65 miliardy dolarů (116 miliard korun).

Dohoda je z definice kompromisem a obě strany tohoto epického sporu naštěstí nakonec uznaly potřebu kompromisu.
Daniel Pollack
prostředník mezi Argentinou a americkými držiteli dluhopisů

Pollacka jako prostředníka v jednání jmenoval americký soudce Thomas Griesa, který měl případ dlouhá léta na starosti. Předním vyjednávačem za investory byl Paul Singer, šéf hedgeového fondu Elliott Management.

Ve dvou kolech restrukturalizace státních dluhopisů z minulého desetiletí přijali podmínky nabídnuté Argentinou majitelé 92 procent dluhopisů. Ti tak v rámci dohody dostali nové dluhopisy v hodnotě necelé třetiny původní sumy. Část investorů však restrukturalizaci nepřijala, což vedlo k protahování soudních sporů, obstavování majetku Argentiny, vyloučení země z mezinárodních kapitálových trhů a k deformacím v ekonomické politice argentinských vlád.

Další bankrot státu a ignorování soudu

Argentina se předloni v červenci dostala opět do platební neschopnosti, když americký soud zablokoval splátku restrukturalizovaných dluhopisů a podmínil ji tím, že se Argentina musí nejdříve vyrovnat se skupinou žalujících investičních fondů. Minulé levicové argentinské vlády tyto nároky odmítaly uznat a ignorovaly verdikty amerického soudu, které byly pro Buenos Aires nevýhodné.

Loni v listopadu však byl zvolen pravicový prezident Mauricio Macri, který označil řešení sporu o nesplacené dluhy za svou prioritu. Počátkem února vláda uzavřela dohodu se skupinou italských investorů o vyrovnání nespláceného státního dluhu v částce 1,35 miliardy dolarů. Argentina celkově nabídla držitelům nerestrukturalizovaného dluhu 6,5 miliardy dolarů. Pokud dohoda se čtveřicí fondů projde, bude vyřešeno více než 85 procent těchto pohledávek, uvedl Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa dál zdražuje. Trump surovinu plánuje uvolnit z amerických rezerv

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Severomořský Brent se krátce dostal nad sto dolarů za barel, kolem 7:30 SEČ potom vykazoval nárůst o necelých sedm procent na 98,20 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o 6,4 procenta nad 92,90 dolarů. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak stabilizovat rostoucí ceny.
před 1 hhodinou

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Navzdory tomu podnik překonal svá původní očekávání pro hospodaření v loňském roce. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil.
před 2 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026
Načítání...