Areva se v boji o Temelín opírá o Schwarzenbergovu návštěvu Paříže

Praha - Chování ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v Paříži se stalo součástí tažení francouzské Arevy proti možné diskriminaci při tendru na dostavbu Temelína. Společnost si nyní stěžuje Evropské komisi, že šéf české diplomacie řekl Francii o jejím vyřazení ještě den před oficiální zprávou.

Karel Schwarzenberg se na počátku října setkal se šéfem francouzské diplomacie Laurentem Fabiusem. Původně mělo jít jen o setkání mezi čtyřma očima, nakonec ale důvěrná slova slouží jako střelivo, jak doložit údajnou diskriminaci a chyby ze strany Česka v obří české zakázce za 300 miliard korun. 

Areva si u Evropské komise konkrétně stěžuje na „netransparentnost z důvodu sdělení informace o vyřazení uchazeče francouzskému ministrovi zahraničí den před informováním společnosti Areva“. 

Karel Schwarzenberg totiž informoval Paříž jen pár hodin před oficiálním vyřazením Arevy. Chtěl tím potvrdit přátelské vztahy, jenže ministr Fabius informaci předal dál Arevě. „Neudivuje mě to. Zvlášť mě to nerozčiluje,“ říká český ministr zahraničí. Diplomatická jednání přitom ošetřují mezinárodní smlouvy a jsou důvěrná. Český vicepremiér pochybení odmítá: „Podívejte se, já vím, co dělám a konec.“ 

Miloš Zeman

„Myslím si, že to byla pravděpodobně chyba ministra Schwarzenberga, ale vítěz má být velkorysý, takže já mu odpouštím.“ 

Francouzský energetický gigant nakonec přistoupil na evropskou bitvu proti Česku a začal právě v Bruselu. Podle belgického experta na evropské právo Jacquese Bourgeoise, který radí v zakázkách i belgické vládě, měl vicepremiér Schwarzenberg na takovou informaci právo. A to protože stát v ČEZu vlastní dominantní podíl. „Vláda mohla velmi dobře vědět, že ČEZ hodlá učinit takovéto rozhodnutí. To je docela normální,“ dodal Bourgeois. 

Největší energetická firma světa si to ovšem nemyslí. Výhra temelínské zakázky by pro ní byla spásou z nebes, jen loni totiž měla rekordní ztrátu, v přepočtu 60 miliard korun. 

Nahrávám video
Reportáž Bohumila Vostala
Zdroj: ČT24

Areva je podle vyjádření pro ČT odhodlaná bránit svoje práva na všech dostupných úrovních, a to včetně Evropské unie. Stěžuje si tak v Bruselu, také u českého antimonopolního úřadu a nevylučuje ani arbitráž. 

Stížnost francouzské firmy na údajnou českou diskriminaci má na starost francouzský eurokomisař pro vnitřní trh Barnier. Jeho mluvčí Stefaan de Rynck slibuje nestrannost: „Služba Evropské komise se na to podívá, naprosto nezávisle a transparentně.“ Poté Brusel rozhodne, zda Arevu odmítne, nebo s Prahou zahájí šetření pro porušení soutěžního práva. 

Tržby francouzské skupiny pro jadernou energetiku Areva v loňském roce vzrostly o 5,3 procenta na 9,3 miliardy eur (239 miliard korun). Společnost sdělila, že sice loni neprodala žádný nový reaktor, získala však řadu nových kontraktů na jejich údržbu a další služby. Celkové zakázky Arevy zůstaly na konci roku beze změny na 45,4 miliardy eur, téměř pětinásobku ročních tržeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V porovnání se situací před rokem jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny plynu silně kolísají.
12:51Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 20 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánovčera v 13:03

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...