Apple miliardy eur na daních Irsku doplácet nemusí, rozhodl soud

Americká společnost Apple nemusí Irsku na daních doplatit 13 miliard eur (346,5 miliardy korun), jak požadovala Evropská komise (EK). V ostře sledovaném sporu s evropskou exekutivou o tom ve středu rozhodl Tribunál soudu EU. Komise tak neuspěla s uložením rekordní sankce, kterou pokládala za daňový nedoplatek. Apple i Dublin rozhodnutí vítají, komise se může proti verdiktu odvolat k Soudnímu dvoru, tedy nejvyšší soudní instanci EU.

Komise tvrdila, že americký podnik získal od irského státu mezi roky 2003 až 2014 neoprávněnou pomoc v podobě daňového zvýhodnění, a proto musí peníze doplatit.

Unijní soudní orgán se záležitostí v posledních letech zabýval na základě odvolání společnosti Apple proti rozhodnutí Evropské komise. Ve sporu, jehož výsledek může ovlivnit další tažení komise proti daňovým výhodám pro velké firmy, se proti unijní exekutivě postavilo také Irsko.

Druhý nejvyšší soud EU své rozhodnutí zdůvodnil teď i tím, že komisi se nepodařilo prokázat, že by byly americké firmě poskytnuty výhody odporující unijnímu právu. Komise podle něj mylně tvrdila, že Applu „byla poskytnuta selektivní ekonomická výhoda a v širším pojetí pomoc státu“.

„Komise bude i nadále dohlížet na agresivní kroky v daňovém plánování podléhající pravidlům EU o státní podpoře, aby zhodnotila, zda jde o nedovolenou státní pomoc,“ prohlásila v reakci na verdikt místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Komise podle ní rozsudek analyzuje. Dodala, že firmy by zároveň měly změnit svůj přístup a státy přijmout zákony, které by neumožňovaly podobné daňové zvýhodňování. 

Apple rozhodnutí unijního tribunálu vítá. „Ten případ nebyl o tom, kolik platíme na daních, ale o tom, kde je máme platit. Jsme hrdí na to, že jsme největším plátcem daní na světě, protože víme, jak důležitou roli má placení daní ve společnosti,“ uvedl Apple.

Verdikt uvítalo také Irsko. „Irsku bylo vždy jasné, že neposkytovalo žádné zvláštní zacházení ani jedné z firem Applu,“ uvedlo irské ministerstvo financí s tím, že odpovídající částka byla zdaněna „v souladu s běžnými pravidly zdanění v Irsku“. Ministerstvo zdůraznilo, že Dublin se proti rozhodnutí komise odvolal „na základě toho, že Irsko neposkytovalo žádnou státní pomoc“.

Irsku by přitom 14 miliard eur, což je částka včetně úroků, přišlo vhod vzhledem k tomu, že by mohlo pokrýt nejméně polovinu rozpočtového deficitu. Ten by letos kvůli koronavirové krizi měl podle odhadů dosáhnout až deseti procent HDP. Dublin si ale zároveň chce uchovat svůj režim nízkých daní, který do země podle agentury Reuters přilákal zhruba 250 tisíc zahraničních zaměstnavatelů.

Rozhodnutí tribunálu je podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy vítězství pro Apple, ale také pro Irsko. Prohrou pak pro Brusel, respektive Evropskou komisi. Proti rozsudku se sice může odvolat u Soudního dvora EU a pravděpodobně tak učiní, ale výsledek případného dalšího soudního řízení je značně nejistý. „Dnešní verdikt oslabuje pozici Evropské komise v dalších podobných sporech. Komise podle verdiktu Tribunálu nebyla s to doložit, že irská vláda společnost Apple zvýhodňovala. Tudíž se podle verdiktu nejedná o nepovolenou státní pomoc,“ podotkl.

Jedna z největších technologických firem na světě loni v září na úvod řízení před unijním soudem prohlásila, že Evropská komise byla „mimo realitu i zdravý rozum“, když nařídila, že má Apple v Irsku doplatit 13 miliard eur. Firma argumentovala i tím, že má v Irsku je dvě pobočky, a těm „jednoduše nemůže být připsána odpovědnost za vytvoření téměř všech zisků Applu mimo území Ameriky“.

Výrobce mobilních telefonů iPhone a dalších zařízení rovněž tvrdil, že je největším světovým plátcem daní a že jej Evropská komise chce v Irsku zdanit za stejné výnosy, z kterých už zaplatil daně v USA.

Apple podle komise platil díky daňovým dohodám v Irsku ze svých evropských zisků daně od jednoho procenta v roce 2003 do 0,005 procenta v roce 2014. Podle Dublinu však Apple na daních platil to, co platit měl, a žádnou nepovolenou státní pomoc nedostal.

Komise spor vnímala jako klíčový nejen kvůli mimořádné výši doplácené částky, ale i kvůli danění dalších velkých firem, které označuje za neoprávněnou státní pomoc, jež pokřivuje konkurenční prostředí.

Daňová rozhodnutí z let 1991 a 2007 určovala způsob zdanění zisku dvou irských dceřiných společností Applu, a to firem Apple Sales International a Apple Operations Europe. Ten ale neodpovídal ekonomické realitě, tvrdila komise.

Podle agentury Reuters může porážka u soudu oslabit nebo zbrzdit postup komise vůči firmám IKEA a Nike v Nizozemsku a Huhtamaki v Lucembursku. Místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové učinila z boje proti nadměrnému daňovému zvýhodňování velkých firem jedno z hlavních témat svého působení v komisi. 

Unijní tribunál už loni zrušil požadavek komise, aby americká firma Starbucks doplatila na daních 30 milionů eur v Nizozemsku. V jiné kauze soud také zrušil rozhodnutí Vestagerové proti zvýhodňování 39 nadnárodních firem v Belgii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 4 hhodinami

Zástupci vlády a odborů budou jednat o zvýšení platů, koalice projedná rozpočet

Zástupci vlády a odborů budou ve čtvrtek pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sejdou ve Strakově akademii. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
před 7 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 12 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
včera v 07:00

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...