Apple miliardy eur na daních Irsku doplácet nemusí, rozhodl soud

Americká společnost Apple nemusí Irsku na daních doplatit 13 miliard eur (346,5 miliardy korun), jak požadovala Evropská komise (EK). V ostře sledovaném sporu s evropskou exekutivou o tom ve středu rozhodl Tribunál soudu EU. Komise tak neuspěla s uložením rekordní sankce, kterou pokládala za daňový nedoplatek. Apple i Dublin rozhodnutí vítají, komise se může proti verdiktu odvolat k Soudnímu dvoru, tedy nejvyšší soudní instanci EU.

Komise tvrdila, že americký podnik získal od irského státu mezi roky 2003 až 2014 neoprávněnou pomoc v podobě daňového zvýhodnění, a proto musí peníze doplatit.

Unijní soudní orgán se záležitostí v posledních letech zabýval na základě odvolání společnosti Apple proti rozhodnutí Evropské komise. Ve sporu, jehož výsledek může ovlivnit další tažení komise proti daňovým výhodám pro velké firmy, se proti unijní exekutivě postavilo také Irsko.

Druhý nejvyšší soud EU své rozhodnutí zdůvodnil teď i tím, že komisi se nepodařilo prokázat, že by byly americké firmě poskytnuty výhody odporující unijnímu právu. Komise podle něj mylně tvrdila, že Applu „byla poskytnuta selektivní ekonomická výhoda a v širším pojetí pomoc státu“.

„Komise bude i nadále dohlížet na agresivní kroky v daňovém plánování podléhající pravidlům EU o státní podpoře, aby zhodnotila, zda jde o nedovolenou státní pomoc,“ prohlásila v reakci na verdikt místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Komise podle ní rozsudek analyzuje. Dodala, že firmy by zároveň měly změnit svůj přístup a státy přijmout zákony, které by neumožňovaly podobné daňové zvýhodňování. 

Apple rozhodnutí unijního tribunálu vítá. „Ten případ nebyl o tom, kolik platíme na daních, ale o tom, kde je máme platit. Jsme hrdí na to, že jsme největším plátcem daní na světě, protože víme, jak důležitou roli má placení daní ve společnosti,“ uvedl Apple.

Verdikt uvítalo také Irsko. „Irsku bylo vždy jasné, že neposkytovalo žádné zvláštní zacházení ani jedné z firem Applu,“ uvedlo irské ministerstvo financí s tím, že odpovídající částka byla zdaněna „v souladu s běžnými pravidly zdanění v Irsku“. Ministerstvo zdůraznilo, že Dublin se proti rozhodnutí komise odvolal „na základě toho, že Irsko neposkytovalo žádnou státní pomoc“.

Irsku by přitom 14 miliard eur, což je částka včetně úroků, přišlo vhod vzhledem k tomu, že by mohlo pokrýt nejméně polovinu rozpočtového deficitu. Ten by letos kvůli koronavirové krizi měl podle odhadů dosáhnout až deseti procent HDP. Dublin si ale zároveň chce uchovat svůj režim nízkých daní, který do země podle agentury Reuters přilákal zhruba 250 tisíc zahraničních zaměstnavatelů.

Rozhodnutí tribunálu je podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy vítězství pro Apple, ale také pro Irsko. Prohrou pak pro Brusel, respektive Evropskou komisi. Proti rozsudku se sice může odvolat u Soudního dvora EU a pravděpodobně tak učiní, ale výsledek případného dalšího soudního řízení je značně nejistý. „Dnešní verdikt oslabuje pozici Evropské komise v dalších podobných sporech. Komise podle verdiktu Tribunálu nebyla s to doložit, že irská vláda společnost Apple zvýhodňovala. Tudíž se podle verdiktu nejedná o nepovolenou státní pomoc,“ podotkl.

Jedna z největších technologických firem na světě loni v září na úvod řízení před unijním soudem prohlásila, že Evropská komise byla „mimo realitu i zdravý rozum“, když nařídila, že má Apple v Irsku doplatit 13 miliard eur. Firma argumentovala i tím, že má v Irsku je dvě pobočky, a těm „jednoduše nemůže být připsána odpovědnost za vytvoření téměř všech zisků Applu mimo území Ameriky“.

Výrobce mobilních telefonů iPhone a dalších zařízení rovněž tvrdil, že je největším světovým plátcem daní a že jej Evropská komise chce v Irsku zdanit za stejné výnosy, z kterých už zaplatil daně v USA.

Apple podle komise platil díky daňovým dohodám v Irsku ze svých evropských zisků daně od jednoho procenta v roce 2003 do 0,005 procenta v roce 2014. Podle Dublinu však Apple na daních platil to, co platit měl, a žádnou nepovolenou státní pomoc nedostal.

Komise spor vnímala jako klíčový nejen kvůli mimořádné výši doplácené částky, ale i kvůli danění dalších velkých firem, které označuje za neoprávněnou státní pomoc, jež pokřivuje konkurenční prostředí.

Daňová rozhodnutí z let 1991 a 2007 určovala způsob zdanění zisku dvou irských dceřiných společností Applu, a to firem Apple Sales International a Apple Operations Europe. Ten ale neodpovídal ekonomické realitě, tvrdila komise.

Podle agentury Reuters může porážka u soudu oslabit nebo zbrzdit postup komise vůči firmám IKEA a Nike v Nizozemsku a Huhtamaki v Lucembursku. Místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové učinila z boje proti nadměrnému daňovému zvýhodňování velkých firem jedno z hlavních témat svého působení v komisi. 

Unijní tribunál už loni zrušil požadavek komise, aby americká firma Starbucks doplatila na daních 30 milionů eur v Nizozemsku. V jiné kauze soud také zrušil rozhodnutí Vestagerové proti zvýhodňování 39 nadnárodních firem v Belgii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Regulace cen paliv by mohla skončit už před prázdninami

Státní regulace cen paliv by před prázdninami mohla skončit – na dotaz ČT to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Důvodem jsou zejména klesající ceny ropy. Regulace cen dopadla na provozovatele čerpacích stanic – první už oznámil, že kvůli opatření podal žalobu k Městskému soudu v Praze na ministerstvo financí. Další zvažují, že se připojí. Unie nezávislých petrolejářů odhaduje ztráty na 50 až 100 milionů.
před 12 hhodinami

Devatenáct zemí EU včetně Česka podpořilo dopis o zpřísnění migrační politiky

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
včeraAktualizovánovčera v 09:27

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
18. 6. 2026

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026
Načítání...