Apple miliardy eur na daních Irsku doplácet nemusí, rozhodl soud

Americká společnost Apple nemusí Irsku na daních doplatit 13 miliard eur (346,5 miliardy korun), jak požadovala Evropská komise (EK). V ostře sledovaném sporu s evropskou exekutivou o tom ve středu rozhodl Tribunál soudu EU. Komise tak neuspěla s uložením rekordní sankce, kterou pokládala za daňový nedoplatek. Apple i Dublin rozhodnutí vítají, komise se může proti verdiktu odvolat k Soudnímu dvoru, tedy nejvyšší soudní instanci EU.

Komise tvrdila, že americký podnik získal od irského státu mezi roky 2003 až 2014 neoprávněnou pomoc v podobě daňového zvýhodnění, a proto musí peníze doplatit.

Unijní soudní orgán se záležitostí v posledních letech zabýval na základě odvolání společnosti Apple proti rozhodnutí Evropské komise. Ve sporu, jehož výsledek může ovlivnit další tažení komise proti daňovým výhodám pro velké firmy, se proti unijní exekutivě postavilo také Irsko.

Druhý nejvyšší soud EU své rozhodnutí zdůvodnil teď i tím, že komisi se nepodařilo prokázat, že by byly americké firmě poskytnuty výhody odporující unijnímu právu. Komise podle něj mylně tvrdila, že Applu „byla poskytnuta selektivní ekonomická výhoda a v širším pojetí pomoc státu“.

„Komise bude i nadále dohlížet na agresivní kroky v daňovém plánování podléhající pravidlům EU o státní podpoře, aby zhodnotila, zda jde o nedovolenou státní pomoc,“ prohlásila v reakci na verdikt místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Komise podle ní rozsudek analyzuje. Dodala, že firmy by zároveň měly změnit svůj přístup a státy přijmout zákony, které by neumožňovaly podobné daňové zvýhodňování. 

Apple rozhodnutí unijního tribunálu vítá. „Ten případ nebyl o tom, kolik platíme na daních, ale o tom, kde je máme platit. Jsme hrdí na to, že jsme největším plátcem daní na světě, protože víme, jak důležitou roli má placení daní ve společnosti,“ uvedl Apple.

Verdikt uvítalo také Irsko. „Irsku bylo vždy jasné, že neposkytovalo žádné zvláštní zacházení ani jedné z firem Applu,“ uvedlo irské ministerstvo financí s tím, že odpovídající částka byla zdaněna „v souladu s běžnými pravidly zdanění v Irsku“. Ministerstvo zdůraznilo, že Dublin se proti rozhodnutí komise odvolal „na základě toho, že Irsko neposkytovalo žádnou státní pomoc“.

Irsku by přitom 14 miliard eur, což je částka včetně úroků, přišlo vhod vzhledem k tomu, že by mohlo pokrýt nejméně polovinu rozpočtového deficitu. Ten by letos kvůli koronavirové krizi měl podle odhadů dosáhnout až deseti procent HDP. Dublin si ale zároveň chce uchovat svůj režim nízkých daní, který do země podle agentury Reuters přilákal zhruba 250 tisíc zahraničních zaměstnavatelů.

Rozhodnutí tribunálu je podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy vítězství pro Apple, ale také pro Irsko. Prohrou pak pro Brusel, respektive Evropskou komisi. Proti rozsudku se sice může odvolat u Soudního dvora EU a pravděpodobně tak učiní, ale výsledek případného dalšího soudního řízení je značně nejistý. „Dnešní verdikt oslabuje pozici Evropské komise v dalších podobných sporech. Komise podle verdiktu Tribunálu nebyla s to doložit, že irská vláda společnost Apple zvýhodňovala. Tudíž se podle verdiktu nejedná o nepovolenou státní pomoc,“ podotkl.

Jedna z největších technologických firem na světě loni v září na úvod řízení před unijním soudem prohlásila, že Evropská komise byla „mimo realitu i zdravý rozum“, když nařídila, že má Apple v Irsku doplatit 13 miliard eur. Firma argumentovala i tím, že má v Irsku je dvě pobočky, a těm „jednoduše nemůže být připsána odpovědnost za vytvoření téměř všech zisků Applu mimo území Ameriky“.

Výrobce mobilních telefonů iPhone a dalších zařízení rovněž tvrdil, že je největším světovým plátcem daní a že jej Evropská komise chce v Irsku zdanit za stejné výnosy, z kterých už zaplatil daně v USA.

Apple podle komise platil díky daňovým dohodám v Irsku ze svých evropských zisků daně od jednoho procenta v roce 2003 do 0,005 procenta v roce 2014. Podle Dublinu však Apple na daních platil to, co platit měl, a žádnou nepovolenou státní pomoc nedostal.

Komise spor vnímala jako klíčový nejen kvůli mimořádné výši doplácené částky, ale i kvůli danění dalších velkých firem, které označuje za neoprávněnou státní pomoc, jež pokřivuje konkurenční prostředí.

Daňová rozhodnutí z let 1991 a 2007 určovala způsob zdanění zisku dvou irských dceřiných společností Applu, a to firem Apple Sales International a Apple Operations Europe. Ten ale neodpovídal ekonomické realitě, tvrdila komise.

Podle agentury Reuters může porážka u soudu oslabit nebo zbrzdit postup komise vůči firmám IKEA a Nike v Nizozemsku a Huhtamaki v Lucembursku. Místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové učinila z boje proti nadměrnému daňovému zvýhodňování velkých firem jedno z hlavních témat svého působení v komisi. 

Unijní tribunál už loni zrušil požadavek komise, aby americká firma Starbucks doplatila na daních 30 milionů eur v Nizozemsku. V jiné kauze soud také zrušil rozhodnutí Vestagerové proti zvýhodňování 39 nadnárodních firem v Belgii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...