Americké akcie výrazně ztrácely. Pokles vedly zejména velké technologické společnosti

Po středečním silném vzepětí amerických akciových indexů došlo hned ve čtvrtek k jejich mnohem většímu poklesu. Vedly jej akcie velkých technologických společností. Šlo o největší mezidenní propad od června.

Index Dow Jones, který zahrnuje třicítku předních akcií, ztratil 2,78 procenta, zatímco o den dříve získal 1,59 procenta. Skončil tak na 28 292 bodech, zatímco ve středu to bylo 29 100. Širší S&P 500 ve čtvrtek přišel o 3,51 procenta ( ve středu se zvýšil o 1,54 procenta), když kleslo všech jeho jedenáct sektorů. Index Nasdaq, obsahující akcie technologických firem, uzavřel slabší o 4,96 procenta (+0,9 %), když se během dne propadal přes pět procent. 

Právě akcie velkých technologických společností vedly podle agentury Reuters čtvrteční propad. Mezi čtyřmi až sedmi procenty průběžně ztrácely akcie firem Facebook, Apple, Amazon, Microsoft či Alphabet, mateřské společnosti Googlu. Jejich cenné papíry mají přitom v indexu Nasdaq velký podíl. 

Server americké byznysové televize CNBC uvedl, že šlo o zdravou korekci. 

Trh práce má stále potíže

Ve čtvrtek vyšla důležitá zpráva o americkém trhu práce. Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti se minulý týden sice snížil výrazněji, než se čekalo, ale stále zůstává velmi vysoký. Klesl na 881 tisíc z více než jednoho milionu v předchozím týdnu. Oznámilo to  americké ministerstvo práce. O podporu tak stále žádá mnohem více lidí než před vypuknutím koronavirové pandemie.

Údaj za uplynulý týden ale není plně srovnatelný s týdnem předchozím, protože úřad mezitím změnil metodiku výpočtu. Bez očištění o sezonní výkyvy se počet žádostí minulý týden zvýšil o 7591 na 833 352.

Míra nezaměstnanosti v USA v červenci klesla na 10,2 procenta z červnové hodnoty 11,1 procenta, v historickém srovnání ale dál zůstává velmi vysoká. Před vypuknutím pandemie se za týden hlásilo o podporu v nezaměstnanosti zřídka nad 100 tisíc lidí. Aktuální čísla proto ukazují, že koronavirová nákaza významnějšímu hospodářskému oživení zatím brání.

Ekonomická data tak zdůraznila obavy z dlouhého a obtížného oživení, uvedla agentura Reuters. 

Nedaří se ani zahraničnímu obchodu

Deficit zahraničního obchodu Spojených států v červenci ve srovnání s předchozím měsícem vzrostl o 18,9 procenta na 63,6 miliardy dolarů (1,4 bilionu korun), což je nejvíce za dvanáct let.

Důvodem je rekordní růst dovozu, který výrazně překonal nárůst vývozu. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo obchodu. Údaje naznačují, že zahraniční obchod by mohl být brzdou ekonomického růstu ve třetím čtvrtletí.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
10:10Aktualizovánopřed 11 mminutami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 33 mminutami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 2 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 12 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55
Načítání...