Airbus varoval, že by mohl kvůli brexitu odejít z Británie, kde zaměstnává 14 tisíc lidí

Evropský výrobce letecké techniky Airbus varoval, že by se mohl stáhnout z Británie, pokud země opustí jednotný trh a celní unii Evropské unie bez tranzitní dohody. Firma v Británii zaměstnává zhruba 14 tisíc lidí, píše server BBC.

Velká Británie se chystá v březnu příštího roku opustit evropský blok, stále se však nedohodla na podmínkách tohoto odchodu. Firmy si nyní stěžují, že jim nejistota ohledně podoby brexitu znemožňuje plánování investic.

Provozní ředitel divize Airbusu pro komerční letadla Tom Williams upozornil, že jakýkoli scénář brexitu bude mít pro výrobu letecké techniky v Británii „závažné negativní důsledky“.

„V uplynulých dvanácti měsících jsme se snažili zdůrazňovat své obavy, ale bez úspěchu,“ uvedl Williams. „Jednoduše řečeno, scénář bez dohody přímo ohrožuje budoucnost Airbusu v Británii,“ dodal. Upozornil, že firma pracuje na opatřeních, která mají negativní dopady brexitu zmírnit.

Společnost uvedla, že bez dohody o brexitu nemůže rozhodnout o dalších investicích včetně výroby nové generace křídel. Analytici, které oslovila agentura Reuters, podotýkají, že firma nemůže z Británie naráz odejít už proto, že má sjednané zakázky až na osm let. Vývoj křídel nové generace pro letouny s jednou uličkou, který má začít v polovině příštího desetiletí, by se ale mohl už uskutečňovat jinde.

Slabé výsledky

Letos v prvním čtvrtletí klesl čistý zisk Airbus Group meziročně téměř o třetinu na 283 milionů eur (7,2 miliardy korun). Hospodářské výsledky byly zasaženy problémy s dodávkami motorů pro letouny A320neo. Tržby společnosti se propadly o 12 procent na 10,1 miliardy eur. Firma v prvním čtvrtletí dodala zákazníkům 121 letadel, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo 136 letadel.

Firma také před časem uvedla, že sníží výrobu svých modelů A380 a vojenského A400M. Rozhodnutí může mít dopad až na 3700 pracovních míst ve Francii, Německu, Británii a Španělsku.

Dvoupatrový letoun A380 je největším komerčním letadlem pro přepravu osob na světě. Firma je nucena snížit výrobu tohoto modelu kvůli slabé poptávce. Airbus upozornil, že do roku 2020 se dodávky tohoto modelu sníží na šest ročně z letošních očekávaných 12.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 35 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...