Německo by mohlo kupovat podíly ve firmách ve stěžejních technologických oblastech, aby zabránilo jejich převzetí zahraničními subjekty. Při představování nové průmyslové strategie do roku 2030 to v úterý prohlásil ministr hospodářství Peter Altmaier. Navrhl vytvoření investičního fondu na podporu klíčových průmyslových odvětví.
Aby Siemens nebo Deutsche Bank „netunelovali“ cizinci. Německo hodlá chránit své klíčové firmy
Návrh je motivován obavami, že zahraniční, především čínské společnosti, získají německé know-how a poškodí výrobní základnu, na níž je vybudována velká část prosperity Německa. Ministr zdůraznil, že ve státním zájmu je přežití podniků jako Thyssenkrupp, Siemens, Deutsche Bank a výrobců automobilů.
Jakkoli Altmaier státní zásahy do trhu nepreferuje, kvůli „nerovné globální soutěži“ bude možná podle něj intervence nezbytná.
(Státní intervence) může jít až tak daleko, že stát dočasně převezme podíly ve firmách. Neznárodní je a nebude je provozovat v dlouhodobém horizontu, ale zabrání prodeji klíčových technologií a tomu, aby opustily zemi.
Představená strategie vyzývá k podpoře „národních šampionů“ a posílení konkurenceschopnosti firem v klíčových technologických oblastech.
„Je to zásadní věc německé politiky a není to jen ekonomický problém, spíše je to otázka, která má velký význam pro soudržnost země a legitimitu demokratického systému,“ prohlásil Altmaier.
- Za klíčové průmyslové sektory označil německý ministr hospodářství Peter Altmaier ocelářský a hliníkárenský průmysl, chemický průmysl, strojírenství, optiku, výrobu automobilů a lékařských zařízení, zelené technologie, obranu, letectví a 3D tisk.
Důraz na ochranu a podporu průmyslu přichází v době, kdy největší evropská ekonomika ztrácí dynamiku po deseti letech expanze, a vedle rozmáhajících se ochranářských trendů po celém světě. V loňském roce byl růst německé ekonomiky o 1,5 procenta nejslabší za pět let a letos má dále zpomalit na jedno procento.
„S novu strategií můžeme dosáhnout obratu, takže Německo se z pasivního pozorovatele vývoje, který je již v plném proudu ve Spojených státech, Japonsku a v Číně, promění na aktéra a tvůrce,“ dodal ministr.
Vystrašená Evropa
Čína znepokojila v roce 2017 mnohé evropské země, když vyhlásila projekt „Made in China 2025,“ podle něhož by se měla zásadně zvýšit produkce v deseti tuzemských sektorech, od robotiky po biofarmacii. Čínská vláda například představila národní plán rozvoje umělé inteligence. Do roku 2025 se chce v této oblasti stát světovým lídrem.
V rámci svého plánu Peking prosazuje domácí vývoj technologií, jako jsou automobily na elektrický pohon. Současně ale kupuje v zahraničí know-how prostřednictvím akvizic firem, jako je německý výrobce robotů Kuka, poznamenala agentura Reuters.
Poté, co Čína tehdy představila svůj plán, vydala Obchodní komora Evropské unie v Číně prohlášení, že čínský plán rozvoje zpracovatelského průmyslu do roku 2025 je „velmi problematický“ a mohl by být zneužit k protežování domácích firem a diskriminaci zahraniční konkurence.
„Plánem čínské vlády je široké nahrazení dovozu s cílem nacionalizovat klíčová průmyslová odvětví nebo podstatně omezit postavení zahraničních podnikatelů,“ uvádělo se před dvěma lety v prohlášení přední evropské podnikatelské lobby.
