Aby Siemens nebo Deutsche Bank „netunelovali“ cizinci. Německo hodlá chránit své klíčové firmy

Německo by mohlo kupovat podíly ve firmách ve stěžejních technologických oblastech, aby zabránilo jejich převzetí zahraničními subjekty. Při představování nové průmyslové strategie do roku 2030 to v úterý prohlásil ministr hospodářství Peter Altmaier. Navrhl vytvoření investičního fondu na podporu klíčových průmyslových odvětví.

Návrh je motivován obavami, že zahraniční, především čínské společnosti, získají německé know-how a poškodí výrobní základnu, na níž je vybudována velká část prosperity Německa. Ministr zdůraznil, že ve státním zájmu je přežití podniků jako Thyssenkrupp, Siemens, Deutsche Bank a výrobců automobilů.

Jakkoli Altmaier státní zásahy do trhu nepreferuje, kvůli „nerovné globální soutěži“ bude možná podle něj intervence nezbytná.

(Státní intervence) může jít až tak daleko, že stát dočasně převezme podíly ve firmách. Neznárodní je a nebude je provozovat v dlouhodobém horizontu, ale zabrání prodeji klíčových technologií a tomu, aby opustily zemi.
Peter Altmaier
německý ministr hospodářství

Představená strategie vyzývá k podpoře „národních šampionů“ a posílení konkurenceschopnosti firem v klíčových technologických oblastech.

„Je to zásadní věc německé politiky a není to jen ekonomický problém, spíše je to otázka, která má velký význam pro soudržnost země a legitimitu demokratického systému,“ prohlásil Altmaier.

  • Za klíčové průmyslové sektory označil německý ministr hospodářství Peter Altmaier ocelářský a hliníkárenský průmysl, chemický průmysl, strojírenství, optiku, výrobu automobilů a lékařských zařízení, zelené technologie, obranu, letectví a 3D tisk.

Důraz na ochranu a podporu průmyslu přichází v době, kdy největší evropská ekonomika ztrácí dynamiku po deseti letech expanze, a vedle rozmáhajících se ochranářských trendů po celém světě. V loňském roce byl růst německé ekonomiky o 1,5 procenta nejslabší za pět let a letos má dále zpomalit na jedno procento.

„S novu strategií můžeme dosáhnout obratu, takže Německo se z pasivního pozorovatele vývoje, který je již v plném proudu ve Spojených státech, Japonsku a v Číně, promění na aktéra a tvůrce,“ dodal ministr.

Vystrašená Evropa

Čína znepokojila v roce 2017 mnohé evropské země, když vyhlásila projekt „Made in China 2025,“ podle něhož by se měla zásadně zvýšit produkce v deseti tuzemských sektorech, od robotiky po biofarmacii. Čínská vláda například představila národní plán rozvoje umělé inteligence. Do roku 2025 se chce v této oblasti stát světovým lídrem. 

V rámci svého plánu Peking prosazuje domácí vývoj technologií, jako jsou automobily na elektrický pohon. Současně ale kupuje v zahraničí know-how prostřednictvím akvizic firem, jako je německý výrobce robotů Kuka, poznamenala agentura Reuters.

Poté, co Čína tehdy představila svůj plán, vydala Obchodní komora Evropské unie v Číně prohlášení, že čínský plán rozvoje zpracovatelského průmyslu do roku 2025 je „velmi problematický“ a mohl by být zneužit k protežování domácích firem a diskriminaci zahraniční konkurence.

„Plánem čínské vlády je široké nahrazení dovozu s cílem nacionalizovat klíčová průmyslová odvětví nebo podstatně omezit postavení zahraničních podnikatelů,“ uvádělo se před dvěma lety v prohlášení přední evropské podnikatelské lobby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 43 mminutami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 5 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 18 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...