Zvolení Zdeňka Ondráčka (KSČM) šéfem sněmovní komise pro kontrolu GIBS kritizují představitelé většiny stran. Alexandra Udženija z ODS i šéf hnutí STAN Petr Gazdík v Otázkách Václava Moravce řekli, že výsledek souvisí se spoluprací komunistů s ANO a jednáním o podpoře vlády. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš ale tvrdí, že rozhodly Ondráčkovy odborné kvality. Uznal však, že „mlátit lidi za názor“, jak to činil Ondráček v roce 1989, bylo špatné. Proti Ondráčkovi se lidé v řadě měst chystají v pondělí večer demonstrovat.
Zvolení Ondráčka je důkaz handlu ANO s KSČM, shodli se Gazdík a Udženija. Mlátit lidi je špatné, uznal Dolejš
60 minut
Otázky Václava Moravce: Jiří Dolejš, Petr Gazdík, Alexandra Udženija
„Kdyby nebylo handlu mezi komunistickou stranou a hnutím ANO a panem Babišem, tak by pan Ondráček v životě nemohl být zvolen,“ míní místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija.
Stejně to vidí i předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík. „Hnutí ANO muselo komunistům ukázat, že svá slova myslí vážně a že za handl, který teď mezi nimi probíhá o nějaké podpoře pro druhou vládu Andreje Babiše, něco dostanou. Typická byla ukázka zvolení Zdeňka Ondráčka,“ řekl.
„Dnešní komunisté už nejsou ti komunisté, co bývali. Jsou to pragmatici až oportunisté, tato generace, která tam je, hledá pouze svůj prospěch. Je to vidět na mnohých z nich. Je to čistý handl,“ řekl Gazdík.
Podivil se nad tím, že se Ondráček ani po opakované výzvě neomluvil za násilné potlačování demonstrace v roce 1989. Podle Gazdíka tím jen potvrdil, že zvolit jej do čela komise pro kontrolu inspekce bezpečnostních sborů byla chyba. „Řekl, že ničeho nelituje. Nevím, jestli mlátit poklidnou demonstraci je morálně v pořádku,“ podotkl šéf STAN.
Dolejš: Mlátit lidi za názor je špatné
„KSČM jasně řekla, že jakékoli zneužití moci minulým režimem je špatné a potlačování pokojných demonstrací v roce 1989 je takovým zneužitím moci. Kolega (Ondráček), který skončil u policie někdy v roce 2011 a tehdy vstoupil do KSČM, vstupoval do strany, která má tuto jasnou a nezpochybnitelnou programovou identitu a podobné věci jako potlačování demonstrací v roce 89 odmítá. Asi není blázen, aby nevěděl, kam vstupuje,“ reagoval místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Kolegu hájil tím, že do tzv. pohotovostního pluku, který zasahoval proti lidem na demonstracích, chodili běžně uchazeči o práci u tehdejší komunistické bezpečnosti. „Tam jsou v podstatě ucha, která chtějí teprve nastoupit k policii,“ řekl Dolejš. „Ucho, které mlátilo lidi?“ podivila se Udženija, zatímco Petr Gazdík se nevěřícně chytal za hlavu.
Reakce Petra Gazdíka a Alexandry Udženija na slova Jiřího Dolejše
Zdeněk Ondráček opakovaně řekl, že ve svém profesním životě by nic neměnil a ničeho nelituje. Domnívá se, že neporušil tehdy platné zákony a jen plnil rozkazy nadřízených.
„Já je (Ondráčkova vyjádření) čtu tak, že se hájí legitimitou, tedy dodržováním tehdejších právních předpisů. Ale toto je něco jiného, bavíme se o politické odpovědnosti a ta je jasná – že mlátit lidi za názor a za to, že si dovolili se sejít na náměstí, je špatné,“ uvedl Dolejš. Ondráček podle něj měl „odmítnout zneužívání moci“, ale rozhodnutí je jen na něm.
Dolejš dodal, že chystané demonstrace proti Ondráčkovu zvolení jsou „naprosto v pořádku a neměly by být potlačovány“.
Naopak jeho stranický šéf, předseda KSČM Vojtěch Filip v televizi Prima řekl, že nechápe, proč by se měly demonstrace konat. Ondráček má podle něj pro funkci nejlepší předpoklady a byl řádně zvolen. Kritici podle Filipa „nerespektují nic, co by v občanské společnosti mělo být“ a „prokazují, že nejsou demokraté“.
Demonstrace se chystají na pondělní večer v řadě měst po celém Česku. V Praze se lidé sejdou na Václavském náměstí namísto původně plánované Národní třídy. Účast na facebookové stránce už potvrdilo přes 10 tisíc lidí.
O profesních kvalitách Zdeňka Ondráčka mluvil v OVM i Jiří Dolejš. „Měl ambici tu svou profesi, kterou dělal 20 let, v politice uplatnit. To byla jeho ambice. My ctíme to, že v parlamentních strukturách by měli být lidé, kteří mají profesní parametry. Kolega tam šel rád, protože se cítí profesně způsobilý,“ vysvětlil.
Sám Ondráček ale ve sněmovně tvrdil, že kandidatura nebyla úplně jeho rozhodnutím. „Já jsem byl do této pozice nominován poslaneckým klubem na základě politických dohod, které proběhly v minulém roce. Já jsem nekandidoval, já jsem byl nominován. Plnil jsem úkol, který mi byl dán poslaneckým klubem,“ řekl.
Dolejš odmítl, že by Ondráčkovo zvolení šéfem komise souviselo s vyjednáváním o vládě. Podle Petra Gazdíka i Alexandry Udženija je ale spojitost zřejmá.
Udženija: Komunisté se derou zpátky k moci díky Babišovi
„Není to ani o panu Ondráčkovi, je to celkově o tom, že se nám tady díky hnutí ANO a panu Babišovi derou komunisti zpátky k moci, na pozice, na funkce. Když se podíváme, co dělal Andrej Babiš před rokem 1989 a co Ondráček, tak jeden byl kádr a agent, druhý byl policista-mlátička. Utužovali komunistický režim, takže si můžou podat ruku. A oni si ji zvesela podávají. Voliči, které Babiš svou jakousi ‚pravicovostí‘ obalamutil, teď vidí, co je zač,“ míní Udženija.
„To, co je na celé té hrůze, kdy se KSČM dostává znovu k moci díky hnutí ANO, pozitivní, je to, že někteří členové zejména zezdola, třeba pan primátor Ostravy Macura i někteří poslanci, došli na nějakou hranici. Zjišťují, že toto je hranice, za kterou nejsou ochotni se obchodovat. KSČM jde jenom po funkcích a díky ANO teď dostane nejvíc, co od revoluce dostala,“ poznamenal Gazdík.
Dolejš oponoval tím, že komunisté prosazují poměrné zastoupení v orgánech a institucích sněmovny. To ale Gazdíka popudilo. „Jako Demokratický blok máme 45 poslanců a máme zhruba tolik funkcí ve sněmovně jako vy s 15. To není poměrný systém, to je přesně ta souvislost s vyjednáváním o vládě,“ řekl.
Podotkl, že ANO se Starosty prakticky nevyjednává. „Ono potřebuje někoho tak ohebného, jako je KSČM dnes, ten pragmatismus a oportunismus. Funkce potřebujete k tomu, aby ANO mohlo vládnout a aby si tady Andrej Babiš mohl dělat, co chce,“ dodal Gazdík.
- Hned po vojně v roce 1988 začal Zdeněk Ondráček pracovat u tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. V lednu 1989 při tzv. Palachově týdnu se podílel na tvrdém zásahu proti demonstrujícím studentům. Pro časopis Mladý svět tehdy přiznal, že mlátil lidi a obuškem dvakrát uhodil dívku, když na něj plivla a dala mu facku.
- V rozhovoru pro tehdejší Československou televizi Ondráček jako tzv. agitátor čety odůvodňoval brutální zákroky tím, že demonstranti byli ozbrojeni kudlami, řetězy i boxery. Do KSČ vstoupil v srpnu 1989, tři měsíce před pádem režimu. Hned v únoru následujícího roku ze strany vystoupil.
- Později Ondráček pracoval u policie a byl vyšetřovatelem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, vedl mimo jiné vyšetřování kauzy Opencard či záležitosti týkající se prezidenta NKÚ Františka Dohnala. Od policie odešel v říjnu 2011.
- Do KSČM vstoupil v roce 2012, o rok později se stal poslancem. Ve sněmovně vede podvýbor pro Policii České republiky, obecní policie a soukromé bezpečnostní služby a je členem ústavně právního výboru. Po jeho zvolení do sněmovny vznikla petice, která ho vyzývala k rezignaci. Ondráček se dostal do sporu i s Miroslavem Kalouskem, který ho ve sněmovně vzhledem k jeho minulosti označil za „komunistickou mlátičku“ a „komunistického fízla“. Mandátový a imunitní výbor Kalouskovi přikázal se Ondráčkovi omluvit, ten to odmítl.
