Nově zvolení senátoři ještě nestihli po oslavách zasednout do lavic ve Valdštejnském paláci a po ministru financí Andreji Babišovi (ANO) zpochybnil smysl horní komory i prezident Miloš Zeman. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi. Většina politiků se však k nápadu na rušení Senátu staví zdrženlivě.
„Já si myslím, že spíše je lidem jedno, zda Senát existuje, nebo neexistuje. Protože kdyby si ho více vážili, bude volební účast vyšší. Je mi to líto, protože uznávám, že Senát by mohl být pojistkou,“ řekl Miloš Zeman.
„Položte si jednoduchou otázku, zda desetimilionové město jménem Česká republika potřebuje dvě komory parlamentu. Já si tuto otázku občas kladu a když budu vůči Senátu velmi zdvořilý, tak vám řeknu, že si nejsem jist odpovědí,“ uvedl prezident.
- V prvním kole letošních senátních voleb hlasovalo 33,5 procenta voličů.
- V druhém kole byla účast 15,4 procenta, což je nejméně v historii senátních voleb. Z 2,8 milionu oprávněných voličů odevzdalo hlas jen 428 tisíc lidí.
- Nejvyšší účast ve druhém kole byla v Praze 6 (23,2 procenta), nejnižší v Mostě (10,7 procenta).
Jistý si naopak je premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka – Senát by zachoval. „Sněmovna čas od času udělá chyby, i v zápalu politického boje mezi vládou a opozicí. Pak je tady Senát, který je schopen věci napravit. Když se podíváte na fungování Senátu v posledních letech, tak to není malicherné, je to velmi účelné,“ míní Sobotka.
Nízkou účast u hlasování by podle něj řešila lepší koordinace před volbami. „Možná, že kdybychom dokázali lidem doručit lístky do schránek, tak by to byla trošku pobídka a upozornění na to, že ještě není hotovo, že je potřeba přijít i podruhé ke zvolení vlastního kandidáta,“ navrhuje premiér.
Nezpochybňujte ústavní instituce, zní ze Senátu
Podle předsedy horní komory Milana Štěcha (ČSSD) má Senát smysl. „Prokázal to svou usilovnou a trpělivou prací na zlepšování zákonů. V 60 procentech poslanci uznali, že změny navržené Senátem jsou změny k lepšímu. Naprostá většina horních komor parlamentů evropských zemí při opravách zákonů zdaleka tak úspěšná není.“
Prezident Zeman může mít podle něj výhrady k jednotlivým osobám, ale neměl by napadat ústavní instituce. Není „seriózní“ spojovat výsledek voleb s návrhem na zrušení Senátu, míní Štěch.
Podle končícího místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) by měl prezident hájit ústavu své země, ne ji svými výroky destabilizovat. Malá volební účast, která dosáhla 15,4 procenta, je podle něj problém. Nízká byla ale i účast ve volbách do Evropského parlamentu a jeho zrušení také nikdo nenavrhuje, připomněl. „Jsem si jist, že podobnou větu by prezident neřekl, kdyby ve druhém kole uspěl pan Babiš, jeho zřejmý přítel,“ dodal Sobotka.
Výrazný zásah do ústavy si neumí představit ani předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Našli bychom asi dost důvodů, proč zpochybňovat existenci Senátu, ale je třeba říct, že bychom museli napsat novou ústavu. Takovéto rychlé výkřiky hned poté, co prohraju volby – před lety to byli sociální demokraté a dnes je to hnutí ANO – nikam nevedou,“ domnívá se Stanjura.
Zrušení horní komory odmítají také lidovci. „Jsem si jist, že Senát je potřeba a je důležitý v našem demokratickém systému. Je to jednoznačně pojistka demokracie a pojistka proti různým výkyvům ve společnosti,“ myslí si místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
Podle komunistů by o budoucnosti Senátu mohli rozhodnout lidé v referendu. „Pokud by se občané rozhodli, že Senát není potřebný, tak by v tom případě Poslanecká sněmovna i Senát musely učinit příslušné ústavní kroky,“ říká předseda KSČM Vojtěch Filip.
ANO: Senát je zbytečný a lidi nezajímá
Nejvstřícněji se k návrhu na zrušení horní komory staví hnutí ANO. „Volební účast jasně dává najevo, že naše občany Senát moc nezajímá. Že je zajímá místo, kde žijí, to znamená komunální volby. A potom celostátní politika na úrovni Poslanecké sněmovny a vlády,“ tvrdí předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Podrobněji prý ale návrh zatím neřešili.
O zrušení Senátu začal hned po volbách mluvit předseda hnutí Andrej Babiš. „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta,“ řekl serveru Novinky.cz. Dodal, že zrušení horní komory by se nebránil.
Část politiků i komentátorů se vzápětí shodla na tom, že Andrej Babiš takto reagoval na volební porážku, na kterou dosud nebyl zvyklý. Do druhého kola senátních voleb totiž postoupilo čtrnáct kandidátů ANO, ovšem svůj duel vyhráli pouze tři z nich. Před vyhlášením výsledků druhého kola navíc Babiš mluvil zcela jinak. „Senát je důležitá součást demokratického fungování naší země,“ uváděl v předvolebním inzerátu.
