Návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) na zrušení jedné úrovně soudů a státních zastupitelství je zatím příliš stručný. Zásadní je otázka, jakým způsobem si zbylé soudy rozdělí agendu těch zrušených, shodli se prezidenti Unie státních zástupců Jan Lata a Soudcovské unie Daniela Zemanová. O případné reformě justice diskutovali v Událostech, komentářích.
Marie Benešová v rozhovoru, který poskytla Lidovým novinám, oživila diskusi o tom, kolik soudů by v Česku mělo být. Chtěla by reformovat justici tak, že by zanikly vrchní soudy a s nimi i vrchní státní zastupitelství. Sama zdůraznila, že jde o dlouhodobý záměr. „Toho se ve funkci zřejmě nedožiju,“ podotkla.
Protože jde spíše o „výkop“ do složité a vleklé diskuse, je podle samotných soudců a státních zástupců potřeba počkat na další podrobnosti.
„Je to pouze první bod návrhu, který musí být daleko komplexnější, než že si jenom řekneme, zrušíme vrchní soudy, zrušíme vrchní státní zastupitelství. Potom by to znamenalo, že by patrně všechny kauzy začínaly v prvním stupni na okresní úrovni, krajské soudy by byly pouze odvolacím orgánem. (…) Musely by se přeorganizovat krajské soudy, okresní soudy,“ upozornil prezident Unie státních zástupců Jan Lata.
Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová se domnívá, že případná změna dopadne hlavně na nejnižší soudní úroveň, tedy okresní soudy. „Ty jsou v našem prostředí zranitelné i v současné době a tam by byla přesunuta významná agenda. Museli bychom se bavit o tom, jakým způsobem naložit s jejich počtem, jejich vedením a tím, jak mají být veliké,“ podotkla.
V souvislosti s přípravou změn se ministryně spravedlnosti zmínila o potřebě analýzy práce vrchních státních zastupitelství. Nad tím se šéf Unie státních zástupců podivil. „Paní ministryně hovoří o nutnosti zhodnotit činnost vrchních státních zastupitelství, ale již nehovoří o nutnosti hodnotit činnost vrchních soudů. Přitom chce zrušit jak vrchní soudy, tak vrchní státní zastupitelství,“ poznamenal.
Soudci chtějí lepší vysvětlení Kněžínkova odchodu
Ačkoli se kvůli jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti konaly na konci dubna i demonstrace, lidé z justice jsou k ní smířlivější. „Ve mně obavy nevzbuzuje,“ ujistil Jan Lata. Problém s Benešovou osobně nemá ani Daniela Zemanová, i když Soudcovská unie vydala k výměně ministra prohlášení, ve kterém vyzvala „k podání přesvědčivého vysvětlení důvodů výměny na postu ministra spravedlnosti“.
Podle Zemanové se to však netýká jmenování Marie Benešové, nýbrž rezignace jejího předchůdce Jana Kněžínka (za ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) ji vysvětloval tím, že byl s Kněžínkem od počátku domluven, že bude ministrem jenom dočasně a pak se vrátí do pozice experta v legislativní radě vlády. Kněžínek sám zdůraznil, že netouží po politické kariéře. Soudcovská unie ale míní, že je potřeba podrobnější zdůvodnění.
„Hlavním účelem našeho vyjádření bylo vysvětlit, jakou úlohu má ministr spravedlnosti. Že je to v našich podmínkách citlivé, v čem je to citlivé a že z našeho pohledu nebyly objasněny důvody, proč na tak výjimečný post je nutno obsadit další osoby,“ řekla předsedkyně unie.
Příliš mnoho soudů?
Myšlenka, že by se mohl soudní systém zjednodušit, není nová. Marie Benešová s Janem Latou se přitom shodují, že současný čtyřstupňový systém je pro zemi velikosti Česka zbytečně velký.
Podobné názory zněly již od mnoha předchozích ministrů – například Pavel Blažek (ODS), který byl ministrem v letech 2012 a 2013, či Robert Pelikán (ANO), jenž vedl resort v letech 2015 až 2018, se zabývali hlavně myšlenkou na zrušení vrchních státních zastupitelství. Jiří Pospíšil (tehdy ODS), úřadující s roční pauzou mezi lety 2006 až 2012, zase uvažoval o zrušení vrchních soudů, v tom ho podporovali i předsedové Ústavního a Nejvyššího správního soudu.
