Navrhované zmrazení platů vrcholných politiků na pět let Senát možná zamítne. Proti snaze končící vlády ANO a ČSSD se ve středu postavil ústavně-právní výbor. Jeho předseda a zpravodaj Tomáš Goláň (ODS) mluvil v souvislosti s novelou o předvolebním populismu. Pokud nebude norma přijata, odměny ústavních činitelů od ledna vzrostou podle předběžných údajů zhruba o šest procent. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že se senátory pokusí přesvědčit, aby návrh podpořili, jde podle ní o vzkaz občanům.
Předseda hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS) pak řekl, že návrh by vedl jen k dalším potížím v době, až zmrazení skončí. Pokud nebude norma přijata, odměny ústavních činitelů od ledna vzrostou podle předběžných údajů zhruba o šest procent.
Goláň míní, že neexistuje důvod zasahovat do nynějšího způsobu stanovování platů vrcholných politiků. Z navrhované změny zákona podle něho „čiší populismus“. Goláň také upozornil na to, že už je po sněmovních volbách. Dolní komora novelu schválila těsně před nimi. Jan Kněžínek z Úřadu vlády, jenž před senátory zastupoval premiéra Andreje Babiše (ANO), uvedl, že záležitost s platy chápe jako otázku politického rozhodnutí.
Vilímec argumentoval například tím, že zákonodárci by za pět let, až skončí zmrazení, navodili neřešitelnou situaci. Také Kněžínek před hospodářským výborem připustil, že čím déle budou platy zmrazeny, tím větší bude skok na konci zmrazení. Vilímec naproti tomu vyjádřil názor, že automatická valorizace platů v zákoně funguje, a pokud do ní budou politici sahat, už ji nikdy nespraví.
Vláda podle něj s návrhem přišla, protože se blížily volby, a myslela si, že na něj získá hlasy. „Neznám normálního člověka, který by si chtěl na šest let zmrazovat platy, a soudím, že by v Poslanecké sněmovně a v Senátu měli být normální lidé,“ řekl.
Schillerová uvedla, že jí připadá nemístné, aby ústavním činitelům rostly platy o šest procent ve chvíli doznívající či pokračující krize. „Nejde o to, že se ušetří nějaké peníze v rozpočtu, to není to zásadní, ale jde o jakýsi vzkaz občanům,“ uvedla. Místopředseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek doplnil, že ho překvapují komentáře, že se neušetří velké peníze. „My si to nemyslíme,“ podotkl.
V případě, že Senát novelu zamítne nebo k ní schválí pozměňovací návrh, spadne takzvaně pod stůl. Sněmovna by už totiž o předloze nerozhodla, když její volební období skončí ve čtvrtek.
Dva a půl průměrné mzdy
Platy ústavních činitelů se podle platného zákona mají od příštího roku odvíjet od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Dosud obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se pak vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.
Plat řadového poslance a senátora by za současného zákonného stavu vzrostl podle předběžných údajů o průměrné mzdě o 5500 korun na 96 300 korun měsíčně. Prezident by bral 321 tisíc korun a ministři 183 700 korun měsíčně, stejně jako místopředsedové parlamentních komor. Jednalo by se o zvýšení o 18 300 korun a 10 500 korun.
Premiér a předsedové obou parlamentních komor by si mohli měsíčně přijít na 258 600 korun, zvýšení proti letošku by představovalo 14 800 korun. Předsedové parlamentních výborů, komisí a delegací by si polepšili o 7800 korun na 135 600 korun. Politikům by s platy vzrostly i měsíční náhrady.
Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent. Vládní novela předpokládá, že platová základna pro vrcholné politiky zůstane pro léta 2022 až 2026 na letošní úrovni. Celkovou úsporu kabinet odhadl na 727 milionů korun.
