Na zkrácený úvazek v rámci hlavního pracovního poměru pracovalo koncem loňského roku více než půl milionu lidí, což je o 6,4 procenta více než ve stejném období roku 2024. Šlo o necelou desetinu všech pracujících, v Evropské unii přitom zkráceného úvazku využívá v průměru přes sedmnáct procent zaměstnanců. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Eurostatu. Nárůstu částečných úvazků pomohlo podle oslovených expertů zavedení slevy na pojistném v roce 2023.
Práci na částečný úvazek mělo podle analýzy ČSÚ koncem minulého roku přibližně 514 200 lidí, téměř o 30 tisíc více než v roce 2024 a o 70 tisíc více než v roce 2023. „Pozitivní efekt mělo zavedení pětiprocentní slevy na pojistném pro zaměstnavatele za zaměstnance pracující na částečný úvazek v roce 2023,“ říká analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career Czechia.
S tím souhlasí i Lucie Bášová z organizace Mumdoo, která se zaměřuje na propojování rodičů malých dětí se zaměstnavateli. Rozvoji zkrácených úvazků podle ní napomáhá také měnící se společenské nastavení. „Povědomí o tématu je větší než dříve a zvyšuje se i tlak veřejnosti na větší dostupnost částečných úvazků,“ tvrdí Bášová.
V meziročním srovnání se rovněž mírně zvýšil podíl zkrácených úvazků na celkové zaměstnanosti, z předloňských 9,3 procenta na 9,8 procenta. Česká republika ale v celoevropském srovnání i tak nadále zaostává – podle posledních dostupných dat z roku 2024 pracovalo v Evropské unii na částečný úvazek 17,1 procenta zaměstnaných osob.
Částečné úvazky mnohdy nahrazují dohody
Malé zastoupení zkrácených úvazků na tuzemském trhu práce souvisí podle analytika Dombrovského s rozšířením dohod o provedení práce (DPP) a o pracovní činnosti (DPČ). „Zatímco za zaměstnance pracující na částečný úvazek získávají zaměstnavatelé pětiprocentní slevu na odvodech, za dohodáře v převážné většině případů neplatí pojistné vůbec,“ upozorňuje.
Skutečnost, že zaměstnavatelé stále často upřednostňují dohody před částečnými úvazky, potvrzuje i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Podle jejího předsedy Jiřího Horeckého se zkrácené úvazky pojí s vyšší administrativní a finanční zátěží. „Náklady zaměstnavatele na zaměstnance nejsou u kratšího úvazku výrazně nižší v poměru k odpracovanému času, protože část nákladů je fixní,“ podotýká Horecký.
Rozvoji částečných úvazků podle Dombrovského nenahrává ani struktura české ekonomiky. „Přibližně čtvrtina Čechů pracuje ve zpracovatelském průmyslu a dvě pětiny zaměstnanců fungují ve směnných provozech, kde je zavádění zkrácených úvazků komplikovanější,“ uvádí analytik.
S tím souhlasí i zástupci zaměstnavatelů. „V mnoha firmách je práce stále nastavena na plné úvazky a rozdělení jedné pozice mezi více lidí přináší složitější řízení práce, koordinaci směn, předávání agendy a obecně vyšší manažerskou a administrativní náročnost,“ vysvětluje místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Gabriela Hrbáčková.
Zájem stále výrazně převyšuje nabídku
Na částečné úvazky pracují v tuzemsku především ženy – podle analýzy ČSÚ tvoří přes sedmdesát procent případů. Vůbec nejčastěji je využívají ženy ve věku 30 až 44 let, které se snaží skloubit péči o malé děti s pracovním životem.
Podle Lucie Bášové z Mumdoo ale poptávka po částečných úvazcích stále výrazně převyšuje nabídku, což potvrzuje i Hrbáčková: „Hlavně maminky s malými dětmi jsou dnes na pracovním trhu nevyužitým potenciálem.“
Report Mumdoo z roku 2024 ukazuje, že řada rodičů se vinou nedostupnosti zkrácených úvazků uchyluje nejen k práci na dohodu, ale také k podnikání. „Podle sebraných dat začalo osmačtyřicet procent podnikajících rodičů s vlastní aktivitou z toho důvodu, že nenašlo vhodné pracovní podmínky u svého zaměstnavatele nebo se jim status zaměstnance finančně nevyplatil,“ uvádí Bášová.
Se stejným problémem se ale potýkají třeba i studenti nebo senioři. „Vzhledem ke stárnutí populace bude výhledově třeba udržet více lidí v důchodovém věku na trhu práce. Větší podpora částečných úvazků je proto zásadní,“ doplňuje analytik Dombrovský.
