Zeman v Moskvě vojenskou přehlídku vynechá

Prezident Miloš Zeman se během své návštěvy Moskvy nezúčastní vojenské přehlídky k výročí konce 2. světové války v Evropě. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček na mimořádné tiskové konferenci zdůraznil, že jde o nezávislé rozhodnutí prezidenta nesouvisející s kritikou jeho cesty. V Moskvě Zeman uctí památku rudoarmějců, kteří padli při osvobozování Československa. Pokloní se také 20 milionům sovětských občanů, kteří za války zahynuli. Místo vojenské přehlídky se chce setkat se slovenským premiérem Robertem Ficem. Úřad slovenské vlády ale prezidentovu schůzku s Ficem nepotvrdil. Uvedl pouze, že premiérův program na 9. května bude včas zveřejněn.

„Čas určený pořadateli oslav na vojenskou přehlídku prezident využije po vzájemné dohodě k bilaterálnímu jednání se slovenským premiérem Roberetem Ficem,“ uvedl Zemanův mluvčí. Schůzka bude podle Ovčáčka také symbolickým aktem, který připomene, že v roce 1945 osvobozovala Rudá armáda obě země. Úřad slovenské vlády ale setkání nepotvrdil.

Zemanova květnová cesta do Moskvy vyvolala mezi politiky řadu rozporuplných reakcí. Vláda o ní dokonce jednala až do noci, nakonec ale rozhodnutí odložila na příští zasedání. Lidovci hrozili, že cestu nepodpoří, bude-li v prezidentově programu účast na vojenské přehlídce. Ta nepřipadala jako vhodný způsob uctění památky vojáků padlých při osvobozování Československa ani šéfovi hnutí ANO a vicepremiérovi Andreji Babišovi. Naopak premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ještě před schůzí vlády prohlásil, že ministři za ČSSD Zemanovu cestu do Moskvy blokovat nebudou - více čtěte zde.

Zemanovo rozhodnutí neúčastnit se vojenské přehlídky v Moskvě proto politici přivítali. „Myslím, že postoj prezidenta nyní umožňuje i koaličním partnerům, aby příští středu na vládě jeho cestu do Moskvy na oslavu 70. výročí konce války podpořili,“ reagoval premiér. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je Zemanova neúčast na přehlídce projevem snahy o kompromis s vládou. Odpoledne se s prezidentem kvůli tomu setká na Hradě. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na Twitteru označil Zemanovo rozhodnutí za „správné a moudré“. Prezidentův krok vítá i místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek: „Ne, že by cesta měla naši podporu, ale nemůžeme k ní říct žádnou zásadní výhradu.“ 

Zeman v rámci oslav konce druhé světové války nejdříve 7. května pojede do Polska. Na pozvání polského prezidenta Bronislawa Komorowského zamíří na Westerplatte, poloostrov u Gdaňska, kde 1. září 1939 začala německá invaze do Polska, a tím i druhá světová válka. Osmého května, ve státní svátek ČR, se zúčastní tradičního pietního aktu na pražském Vítkově a na Pražském hradě poté jmenuje nové generály. Večer odletí do Moskvy.

Němcová: Doufám, že alespoň nebude family foto s Kim Čong-unem

Kritikou ale dál nešetří opoziční ODS. Poslankyně Miroslava Němcová tento týden uvedla, že  půjde ze strany Ruska o demonstraci síly, nikoliv o uctění památky obětí války. ODS vadilo i to, že by Zeman jako jeden z mála vrcholných západních představitelů stál na tribuně společně třeba se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. „V takovém případě tam náš prezident nemá asistovat,“ prohlásila Němcová. Prezident by podle ní neměl do Ruska jet vůbec, a to i kvůli situaci na Ukrajině. „Jestli chce mluvit s předsedou vlády Slovenska, tak nevím, proč kvůli tomu musí jet do Moskvy,“ řekla v rozhovoru pro ČT. „Doufám, že to povede alespoň k tomu, že nebude nějaká family foto, na které bude stát český prezident vedle Kim Čong-una,“ dodala k neúčasti Zemana na přehlídce. Vláda by podle Němcové cestu do Moskvy schvalovat neměla.

Vojenská přehlídka je důvod, proč do Moskvy na oslavy nezamíří například ani německá kancléřka Angela Merkelová. Považuje za nepředstavitelné, aby se účastnila přehlídky, na níž se mohou objevit tanky, které se podílely na nedávných bojích na východě Ukrajiny. Kancléřka si podle německých médií s ruskými představiteli připomene porážku nacistů o den později položením věnce u zdi Kremlu. Zemanův postoj k oslavám konce války byl také tématem výměny názorů s americkým velvyslancem v Praze Andrewem Schapirem. Ten vyjádřil pochyby ohledně vhodnosti cesty do Moskvy. Prezident mu přes média vzkázal, že si od žádného velvyslance nenechá do svých cest mluvit a že Schapiro má nyní dveře na Hrad zavřené.

Rozhodnutí českého prezidenta zaznamenala i světová média. Agentura AP změnu jeho postoje vysvětluje tlakem, který na něj vyvinuli čeští politici i americký velvyslanec v Praze. Zpravodaj Reuters také připomněl výroky washingtonského ambasadora a dodal, že předáci Evropské unie ruské oslavy bojkotují kvůli ukrajinské krizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 5 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich užitné hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
před 18 mminutami

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 36 mminutami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Serveru Info.cz to potvrdil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Podle informací ČTK bude Šereda nadále pracovat jako řadový státní zástupce. Důvody rezignace Šeredy na funkci ředitele odboru podle serveru nejsou známy, rozhodnutí údajně v úterý oznámil Dragoun kolegům.
12:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vémola byl podle policie součástí rozsáhlé pašerácké sítě

Karel Vémola, stíhaný od loňského prosince za organizovanou drogovou trestnou činnost, byl podle kriminalistů součástí rozsáhlé pašerácké sítě. Tu policisté odhalili při operaci s krycím názvem Padrino. V kauze čelí obvinění pět lidí, tři z nich jsou ve vazbě. Vémola mohl podle zprávy Národní protidrogové centrály ve skupině plnit roli koordinátora.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...