Pardubice – Nastupující prezident se dnes vyjádřil k pátečnímu výroku Miroslava Grebeníčka o motivech sebeupálení Jana Palacha v roce 1969. Poslanec KSČM včera prohlásil, že je zavádějící vnímat Palacha jako symbol boje proti komunismu, neboť „jeho sympatie patřily především reformním komunistům“. Na to Miloš Zeman reagoval slovy: „V době, kdy Jan Palach uskutečnil svůj protest, už reformní komunisté opouštěli scénu. A na jejich místa nastupovali podobní neostalinisté, jako je podle mého názoru právě pan Grebeníček.“
Bývalý předseda KSČM Grebeníček včera ve sněmovně při projednávání zákona, který Palachovo sebeupálení z 16. ledna 1969 zařazuje na seznam významných dní, zpochybnil tvrzení, že Palachův čin směřoval proti komunistické totalitě.
„Tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící. Jan Palach se nezapálil na protest proti Komunistické straně Československa, jeho sympatie patřily především reformním komunistům,“ prohlásil Grebeníček. Poslanci vládní koalice a část zástupců Věcí veřejných po těchto slovech opustili jednací sál dolní komory. Někdejší komunistický šéf v projevu nicméně připustil, že „je rozumné oběť Jana Palacha připomínat“. Předkladatele novely, již sněmovna později v prvním čtení schválila, ale vzápětí obvinil ze svérázného výkladu historických událostí a účelové úpravy minulosti.
Historik Grebeníčkova slova zpochybnil
Grebeníčkovo tvrzení ve Studiu ČT24 dementoval i historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Podle něj Palach sice ještě začátkem roku 1968 s reformním hnutím reprezentovaným Alexandrem Dubčekem sympatizoval, vše ale změnila sovětská okupace a její důsledky. „Postupně, stejně jako značná část studentů, si všímal toho, jak začíná všenárodní odpor postupně slábnout a postupně si začal uvědomovat, že i oblíbené postavy pražského jara začínají prosazovat politiku, která je odlišná,“ podotknul Blažek.
Šestnáctý leden by se měl podle návrhu zákona stát Dnem památky Jana Palacha. Právě 16. ledna 1969 se totiž před budovou Národního muzea pokusil Palach upálit – protestoval tak proti sovětské okupaci a postupným ústupkům českých orgánů sovětské direktivě. Na následky zranění zemřel o tři dny později.
