Doživotně odsouzený vrah Jiří Kajínek dostane od Zemana milost ve druhé polovině května. Milost je připravena, prezident ji podepíše po návratu z Číny. Zeman to ve čtvrtek uvedl v TV Barrandov.
Součástí milosti bude podle prezidenta sedmiletá podmínka.
Milostí Zeman udělil zatím sedm. Před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů.
„Je to zneužití instituce prezidentské milosti kvůli vlastní popularitě. Ta kauza je známá, hýbala veřejností. Milost pro nájemného vraha je ale karta, která se prezidentovi vrátí v předvolební kampani,“ uvedl politolog Milan Znoj z Ústavu politologie Univerzity Karlovy v pořadu 90´ ČT24.
„V případu Jiřího Kajínka nestojí rozsudek na vodě. Případem se zabývalo mnoho soudů včetně Ústavního a Vrchního soudu, je tam dost důkazů. Tohle je naprosto bezprecedentní krok, to bychom vůbec nemuseli věřit české justici,“ zhodnotil pro ČT zvrat v jednom z nejlépe prozkoumaných případů v novodobé historii českého soudnictví redaktor deníku Právo Radim Vaculík, který kauzu dlouhodobě sleduje.
„V druhé polovině května dostane pan Kajínek milost. Už jsem o tom informoval i ministra spravedlnosti,“ řekl Zeman. Připomněl, že při udělování milostí na rozdíl od vyhlašování amnestií prezident nepotřebuje souhlas premiéra.
„U pana Kajínka, abych reagoval na některé obavy, že se bude mstít po svém propuštění z vězení, bude jako součást té milosti sedmiletá lhůta, to znamená sedmiletá podmínka,“ doplnil prezident. Během této doby se podle něj Kajínek nesmí dopustit trestné činnosti.
Bývalá Kajínkova advokátka Klára Long Slámová řekla, že se k Zemanovu rozhodnutí zatím vyjadřovat nebude. Učiní tak, až bude znát podmínky milosti.
Jiří Kajínek se narodil 11. ledna 1961 v Prachovicích na Chrudimsku. Učil se na opraváře zemědělských strojů, již od svých třinácti let se však dostával do střetů se zákonem, a to zprvu pro majetkovou trestnou činnost.
Ve vězení se ocitl poprvé v roce 1982 za krádeže v rekreačních chatách. O tři roky později stanul před soudem znovu – kromě bytových krádeží měl na svědomí nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele. Znovu byl odsouzen v roce 1991, a to za ozbrojenou loupež, při níž ukradl vůz policistům. V roce 1993 mu byl za vzorné chování na tři dny přerušen jedenáctiletý trest, do vězení se potom však nevrátil. Právě v té době se přitom stala vražda, za kterou by – nebýt milosti – strávil za mřížemi zbytek života.
Na doživotí jej do vězení poslal plzeňský krajský soud až v červnu 1998 za dvojnásobnou nájemnou vraždu podnikatele Štefana Jandy a jeho bodyguarda Juliána Pokoše, která se stala v roce 1993 v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory. Obětí měl být i další bodyguard, který však přežil. Kajínek vinu nikdy nepřiznal, policii vinil z vykonstruovaného procesu a soud z předpojatosti.
Ačkoliv se v médiích několikrát objevily informace o nových důkazech, údajně zpochybňujících Kajínkovu vinu, byl verdikt opakovaně potvrzen několika soudy. Loni v srpnu Ústavní soud opět odmítl Kajínkovu stížnost, vězeň se domáhal obnovy řízení.
Jiří Kajínek se několikrát pokusil z vězení utéct. Skončil pak v přísně střežené věznici Mírov, odkud však v říjnu 2000 také utekl. Zřejmě diamantovou strunou přeřezal mříže své cely a po svázaných prostěradlech se spustil za zdi káznice. Na útěku pak strávil asi dva měsíce, než jej Útvar rychlého nasazení zadržel v bytě na pražském sídlišti Velká Ohrada. Kajínek byl sice ozbrojen, ale zásah se údajně odehrál tak rychle, že zbraně nestihl použít.
Kajínkovo dopadení dalo vzpomenout na jiný kriminální případ. Policisté ho totiž našli v bytě manželky orlického vraha Ludvíka Černého, rovněž vězněného na Mírově. Manželka dalšího z odsouzených v případu orlických vražd, Daniela Chodounská, bydlící ve stejném domě, se potom pokusila přeřezat lano, na němž se ke Kajínkovi spouštěl jeden z policistů.
Kajínek chtěl podle svých slov útěkem dosáhnout obnovení procesu. Díky značnému mediálnímu zájmu se objevila řada nesrovnalostí i nové svědecké výpovědi. Útěk vyvolávající romantické představy mu zajistil i početný zástup příznivců. V roce 2010 měl premiéru film natočený na motivy jeho příběhu.
Prezident letos v dubnu uvedl, že vážně uvažuje o milosti pro Kajínka, protože není zcela přesvědčen o jeho vině. V tom ho tehdy podpořil dlouholetý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, v kauze podle něj přetrvávají pochybnosti. Ve středu Kajínka ve věznici Rýnovice v Jablonci nad Nisou navštívila prezidentova manželka, vyslechla ho a předala mu darem knížku o zámku v Lánech.
Zeman se již v roce 2013 vyjádřil v televizi Prima pro obnovu řízení v Kajínkově kauze a dva roky poté to zopakoval. Loni uvedl, že si vyžádal Kajínkův spis, ale tehdy ještě říkal, že mu milost nedá.
Jeden z předvolebních slibů Zemana přitom zněl, že prezidentskou milost bude udělovat jen v případě vážné nemoci odsouzeného. Ani tato výjimka se ale neměla vztahovat na pachatele závažných trestných činů, například vražd.
