Prezident Miloš Zeman pochybuje o smyslu Senátu. V rozhovoru pro Českou televizi prohlásil, že by horní komora sice mohla být pojistkou demokracie, ale Česko jako pouze desetimilionový stát parlament s dvěma komorami nepotřebuje. Zeman také uvedl, že do konce roku v horní komoře nevystoupí. Vadí mu, že ho prý senátoři poučovali, jak si má jako prezident počínat.
Zeman pochybuje o smyslu Senátu, je pro povinnou volební účast
Podle prezidenta Miloše Zemana je lidem spíše jedno, zda Senát existuje, nebo neexistuje. „Kdyby si Senátu více vážili, tak samozřejmě volební účast bude vyšší. Je mi to líto, protože uznávám, že Senát by mohl být pojistkou. Ale na druhé straně, my jsme desetimilionová země. To znamená, že máme tolik obyvatel, jako je nějaké středně velké město v Evropě, v Americe, o Asii už vůbec nemluvím, tam je dvacet milionů a více,“ uvedl prezident. Zamýšlí se nad tím, zda desetimilionové město jménem Česká republika potřebuje dvě komory parlamentu. „Já si tuto otázku občas kladu a když budu vůči Senátu velmi zdvořilý, tak vám řeknu, že si nejsem jist odpovědí.“
- V prvním kole letošních senátních voleb hlasovalo 33,5 procenta voličů.
- V druhém kole byla účast 15,4 procenta, což je nejméně v historii senátních voleb. Z 2,8 milionu oprávněných voličů odevzdalo hlas jen 428 tisíc lidí.
- Nejvyšší účast ve druhém kole byla v Praze 6 (23,2 procenta), nejnižší v Mostě (10,7 procenta).
Je to téma, které po dvaceti letech Senátu je potřeba řešit?
Je to samozřejmě téma, stejně jako je tématem nízká volební účast obecně. Ona teď byla nízká i v krajských volbách – 35 procent. A samozřejmě nemůžete jenom kritizovat, musíte hledat řešení. A vy víte, že já už jsem to řešení několikrát navrhoval, a to je povinná volební účast, jako byla za Masarykovy první republiky, jako je v Belgii, Lucembursku, Austrálii. Nejdeš k volbám? Zaplatíš nějakou nepříliš vysokou, ale taky ne úplně maličkou pokutu. A příště si to rozmyslíš a k těm volbám půjdeš.
Není chyba taky trochu v politicích a v tom, jaké nabízejí kandidáty? Když se podíváme na to, tak favorit, hnutí ANO, měl 14 kandidátů, měl známá jména a ta jména propadla. To samé sociální demokraté.
Pokud jde o hnutí ANO, tak to je poměrně nový fenomén na české politické scéně. A každý nový fenomén teprve postupně nasává osobnosti. Něco úplně obráceného je sociální demokracie, protože toto není nový fenomén, toto je historicky nejstarší česká politická strana. A pokud nedokázala nabídnout přitažlivé osobnosti, tak si myslím, že je to chyba výběru těchto kandidátů a že za tu chybu samozřejmě v první řadě odpovídá vedení sociální demokracie.
V případě hnutí ANO jsou to třetí senátní volby a třetí neúspěch.
No právě. Přitom si všimněte, že hnutí ANO dokázalo dramaticky úspěšný výsledek v krajských volbách, protože krajské volby, tam skutečně volíte skupinu kandidátů, ne jednotlivou osobnost. A v té skupině máte kandidáty více a méně přitažlivé, takže jeden vyvažuje toho druhého. Proto také v krajských volbách hnutí ANO uspělo. V Senátu jdete v podstatě do souboje jeden na jednoho. Tam už nemáte komu se schovat za záda.
Vy jste často v minulosti navštěvoval Senát. Bylo to proto, že jste nominoval ústavní soudce. Teď vás nic podobného nečeká, nicméně chystáte se ještě do konce roku do Senátu?
Já si myslím, že mé účasti v Senátu brání jedno usnesení – které bylo přijato většinou jednoho hlasu a to ještě za dramaticky nízké účasti senátorů, asi 18 z 81 – které mě poučovalo o tom, jak si mám ve své prezidentské funkci počínat. Přitom prezident má důvěru asi 60 procent, Senát důvěru asi 30 procent. Takže je logické, že ten, kdo má menší důvěru, je v tom poučování poněkud skromnější. No ale v tomto případě k tomu nedošlo.
Takže tím odpovídám na vaši otázku – nevidím důvod, proč minimálně do konce tohoto roku Senát navštívit. Splnil jsem svoji ústavní povinnost. Když jsem nastoupil, byl Ústavní soud před kolapsem. Doplnil jsem – a tady musím poděkovat Senátu za spolupráci – na potřebný počet 15 ústavních soudců Ústavní soud. Jsem spokojený, odvedl jsem dobrou práci.
Co čekáte od nového složení Senátu?
Já bych chtěl především blahopřát lidovcům, a to stejně tak jako jsem blahopřál hnutí ANO. Lidovcům pokud jde o senátní volby, hnutí ANO pokud jde o krajské volby. Vždycky je zapotřebí blahopřát někomu, kdo dosáhl úspěchu.
Lidovci měli jednu výhodu. Měli osvědčené a dobré komunální politiky a díky tomu v senátních volbách uspěli. A já bych všem stranám v naší republice přál, aby místo toho, že na poslední chvíli jako králíka z klobouku vytáhnou nějakého úplně neznámého kandidáta, tak abych vyšel z toho, že je tady úspěšný starosta, úspěšný primátor, úspěšný hejtman. A díky tomuto úspěchu a důvěryhodnosti těchto kandidátů ho potom nasadím do senátních voleb. To je nejrozumnější postup.
Rýsuje se nám tu možná nové uskupení – Starostové hledají partnera, další stranu, se kterou by v budoucnu mohli spolupracovat. Nejčastěji se teď mluví o lidovcích. Vnímáte Starosty jako silného partnera, ať už pro lidovce nebo pro jinou stranu, a možného konkurenta těch nejsilnějších stran?
Tak rozhodně STAN má jako nejpřirozenějšího partnera lidovce, protože obě strany jsou středové. Ani levicové, ani pravicové, ale středové. Na druhé straně platí tzv. aditivní kvórum, to znamená, kdyby tam byla koalice, tak musí překročit deset procent. Dvakrát pět, tedy deset procent. Buď se ty strany sloučí, anebo to risknou a budou doufat, že překročí deset procent. Ale bylo by to přirozené a nesporně by to byla konkurence pro ty dosud silnější politické strany.