Volby do Poslanecké sněmovny zcela přepsaly politickou mapu České republiky. Poprvé ve všech okresech zvítězila jedna strana – hnutí ANO. Podle sociálního antropologa Michala Tošnera, který byl hostem Studia 6, se ale jen málo voličů svému okolí k volbě ANO přizná. Roli při přesvědčení voličů podle Tošnera sehrálo neformální vystupování předsedy hnutí Andreje Babiše i příslib, že bude stát řídit jako firmu.
„Zapovězená" volba ANO. Voliči se k podpoře hnutí často nehlásí, líbí se jim ale jeho efektivita
Podle sociálního antropologa Michala Tošnera přesvědčilo hnutí ANO voliče zejména svým příslibem efektivní a úsporné vlády. „Metafora firmy je lákavá z hlediska efektivity,“ vysvětlil. „Lidé odhlížejí od toho, že by byli občané redukováni na zaměstnance.“
Jak vypadá volič ANO, je ale prý těžké určit. „S trochou nadsázky můžeme říct, že ho nikdy nikdo neviděl. Lidé se příliš nepřiznávají svému okolí k volbě ANO, protože ta volba je jaksi zapovězená,“ uvedl.
Největší zisky oproti minulým volbám ale mělo hnutí ANO například v pohraničí v Ústeckém kraji. „Ta periferie byla přehlížena vládní politikou, a proto je tam ta změna víc podporována elektorátem,“ řekl Tošner. Liberální strany jako TOP 09 podle něj v těchto oblastech propadly, protože mají k těmto regionům nadřazený a přehlíživý postoj.
Řada voličů se také rozhodla pro podporu stran s výraznými osobnostmi. „Neformální vystupování například Andreje Babiše a ten marketing, který to tak prosazuje, je chytlavý,“ konstatoval Tošner.
Jen osobnosti ale nemusí mít podle Tošnera vždy pro stranu spásný vliv. „Například KDU-ČSL s lídrem Bělobrádkem neuspělo v jeho domovském kraji. Takže to není obecný recept,“ dodal.
Za nepřesné průzkumy může nerozhodnost voličů
Přestože předvolební průzkumy odhadovaly úspěch ANO a všimly si i stoupající podpory SPD a Pirátů, nepředvídaly takový propad levice. To se dá podle Tošnera přičítat „tekutosti“ elektorátu. „Lidé jsou nerozhodní a rozhodují se až v té cílové rovince,“ vysvětlil.
Obecně se podle Tošnera voliči rozhodují teoretickou a praktickou logikou. Při teoretické se ohlížejí na to, koho volí jejich okolí. Při praktické se snaží najít stranu nebo hnutí, které vyřeší jejich problém.
Vliv na konečné rozhodnutí mají ale i dojmy voličů, emoce, marketing nebo události těsně před volbami. „Nyní třeba poslední tři dny, kdy už se nepublikují výzkumy, byly docela zásadní a spor o lithium mohl ovlivnit některé voliče,“ uvedl Tošner.
Pokud by se hnutí ANO nepodařilo sestavit vládu a došlo k předčasným volbám, posílily by se podle Tošnera ještě více protestní hlasy. „Myslím, že kdyby byly předčasné volby, tak by byly výsledky ještě vyhrocenější,“ řekl.