Co průzkum volebních preferencí, to jiná čísla. Letošní volby navíc opět ukázaly, že je nelze brát jako neomylné proroctví. Agentury shodně odhadly především jednoznačné vítězství hnutí ANO. Jak volební modely CVVM, tak STEM a Median ale přecenily atraktivitu ČSSD či KSČM a naopak podstřelily potenciál Pirátů nebo prakticky nepočítaly s účastí STAN ve sněmovně. Důvod odchylek? Množství voličů, kteří se rozhodli na poslední chvíli.
Volební modely z poslední doby předpovídaly vítězství ANO, ale jejich odhady se výrazně lišily. Nejblíž pravdě bylo CVVM, které straně v posledním modelu ze září přisuzovalo zisk 30,9 procenta, zatímco nejmenší shodu vykázal Median, který v říjnu uvedl 25 procent.
Ani u dalších stran se nedařilo „trefit“ skutečný výsledek. Modely například podcenily další tři nejsilnější strany v nové sněmovně. Nejoptimističtější varianta CVVM počítala pro občanské demokraty s 9,1 procenta, zatímco nejhorší výsledek vyplýval z průzkumu STEM – 8,3 procenta. ODS však nejenže překročila desetiprocentní hranici, ale šla až na 11,32 procenta.
Podobně se s překročením desetiprocentní hranice nepočítalo u Pirátů, kteří přitom skončili na třetím místě s 10,79 procenta. Nejlépe jejich výsledek prognózoval Median, i tak činil jenom 8,5 procenta. V modelech dalších agentur se dokonce předpovědi pohybovaly jen na úrovni šesti procent.
Méně výrazný rozdíl mezi odhadem a skutečností vykázala SPD Tomia Okamury, i když se modely stejně jako u Pirátů pohybovaly pod deseti procenty. Nejvyšší číslo měl Median: 9,5 procenta.
Kritické přitom mohly být nízké odhady zisku pro STAN, když ani v jednom z dotčených průzkumů pětiprocentní hranici nutnou pro zisk mandátů ve sněmovně tato strana nepřekonala. O víkendu ale překvapila.
Řada lidí se přitom v obavě o propad hlasu může při pohledu na průzkumy rozhodnout pro volbu strany, které jsou předpovídány „jistější“ zisky. CVVM dokonce v modelu uváděla pro Starosty a nezávislé jen 2,7 procenta.
- Median u svého modelu uvádí, že statistická odchylka je +/- 1 procentní bod u malých stran až +/- 3,5 procentního bodu u největších stran.
- CVVM u výsledků průzkumů uvádí, že stranické preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám v celé společnosti a nelze je zaměňovat s volební prognózou.
Pokud někoho průzkumy podcenily, u dalších musely být zákonitě odhady volebních zisků nadsazené. Týkalo se to především ČSSD a KSČM. I když model CVVM predikoval sociálním demokratům až 13,1 procenta, nakonec skončili se 7,27 procenta. Nejoptimističtější variantu výsledku komunistů, kteří ve skutečnosti dostali 7,76 procenta, pak měl STEM s 13,9 procenta. Všechny dotčené modely rozhodně počítaly s tím, že obě levicové strany překročí deset procent.
Méně rozdílné byly modely a realita u KDU-ČSL a TOP 09. Během sčítání dlouho zůstávala TOP 09 pod pětiprocentní hranicí a kolem této úrovně se pohybovaly i odhady. CVVM měla 4,4 procenta, STEM byl na rovných pěti procentech a Median uvedl šest procent.
Je však nutné zdůraznit, že autoři průzkumů vždy upozorňují na možnou statistickou chybu – ta závisí mimo jiné na zvolené metodě. Pohybuje se většinou mezi třemi až pěti procenty.
Za rozdíly jsou nerozhodnutí voliči
Podle sociologů a politologů stálo tentokrát za rozdílem hlavně velké množství voličů, kteří se rozhodli na poslední chvíli. „Je tady velké množství, možná až milion voličů, kteří do poslední chvíle váhali,“ řekl ČTK sociolog Jan Herzmann. Nerozhodnutí se podle něj nakonec odklonili od tradičních stran a přiklonili se k novým politickým subjektům. „Ty na tom nakonec vydělaly,“ dodal Herzmann.
Také podle sociologa Stanislava Hampla ze společnosti ppm factum výsledek voleb ovlivnili váhající voliči. „Na tom získali zřejmě Piráti, případně ještě asi SPD a do jisté míry i ANO,“ řekl. U Pirátů a SPD podle Hampla hrálo roli, že působily jako nové, neopotřebované strany, v případě ANO možná zapůsobila volební kampaň.
Konečný výsledek nevidí Hampl jako úplné překvapení u ČSSD. „Trend tam byl sestupný, strana byla v určité defenzivě,“ poukázal.
Nutností je sledovat spíše dlouhodobé trendy stran než výsledky jednotlivých průzkumů, upozornil Pavel Šaradín z olomoucké Univerzity Palackého. „Víc si pravděpodobně od průzkumů v současné době nemůžeme slibovat,“ řekl ČTK. Pokud tři nebo čtyři agentury vykážou vzestup, stagnaci nebo pád některé politické strany, je to podle Šaradína v podstatě maximum možného.
