Ve druhém kole kauzy zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství ve středu státní zástupce znovu navrhl odnětí svobody i citelné peněžité tresty jak pro bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Peltu, tak pro někdejší náměstkyni pro sport Simonu Kratochvílovou a šéfa České unie sportu Miroslava Janstu (ČUS). Pro Peltu opětovně žádá devět let vězení a zaplacení pětadvaceti milionů korun, pro Kratochvílovou deset let za mřížemi a zaplacení šesti milionů, pro Janstu pět let vězení a dvoumilionový peněžitý trest.
Žalobce v kauze sportovních dotací žádá pro Peltu devět let vězení, pro Kratochvílovou deset
„Naplnili všechny znaky žalovaných trestných činů,“ prohlásil ve své závěrečné řeči státní zástupce Ondřej Trčka. Obžalovaným klade za vinu pokus o zneužití pravomoci, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Podle něj všichni jednali v přímém úmyslu.
Středeční návrhy trestů jsou zcela totožné s těmi, které Trčka přednesl už v roce 2021. Tehdy soud uznal vinnými jen Peltu a Kratochvílovou, a to pouze z části skutků popsaných v obžalobě. Odvolací senát ale následně tento verdikt zrušil, a proto se věc řeší znovu.
Z manipulace s dotacemi jsou obžalované i organizace ČUS a Fotbalová asociace ČR (FAČR), exředitel ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza a generální sekretář ČUS Jan Boháč. Pro Boháče chce obžaloba totožné tresty jako pro jeho nadřízeného Janstu, Břízovi navrhla šest let vězení a dvoumilionový peněžitý trest. FAČR a ČUS by měly zveřejnit rozsudek ve třech celostátních tištěných médiích a uhradit peněžité tresty pět milionů korun, respektive 2,5 milionu korun.
Součástí trestů navržených pro fyzické osoby jsou i pětileté zákazy činnosti – pro někdejší státní úředníky se zákaz týká působení ve státní službě, pro sportovní činovníky zahrnuje působení ve vedení spolků.
Obžaloba tvrdí, že Peltova tehdejší milenka Kratochvílová ovlivnila v roce 2017 výši dotací ve prospěch Peltovy FAČR a Janstovy ČUS a že mužům vynášela informace. Náměstkyně podle státního zástupce spojovala s Peltou a Janstou svou kariérní budoucnost a opakovaně je ujišťovala o své loajalitě i proti tehdejší ministryni Kateřině Valachové (tehdy ČSSD).
Pelta i Jansta u soudu uváděli, že působili jako poradci Valachové pro sport. Podle Trčky se ale nic takového neprokázalo, a i kdyby muži formálními poradci byli, neměli by právo zasahovat do dotačního řízení.
Městský soud uznal v prvním hlavním líčení Peltu a Kratochvílovou vinnými jen z toho, že společně ovlivnili přidělení peněz konkrétním žadatelům v programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů. Svědčily proti nim mimo jiné policejní odposlechy z bytu na pražském Senovážném náměstí, kde se scházeli. Zrušený rozsudek ukládal Peltovi šest let vězení, pětiletý zákaz činnosti a pětimilionový peněžitý trest, zatímco Kratochvílové určil vězení na 6,5 roku, na šest let jí zakázal výkon funkcí ve veřejné správě a dal jí ještě dvoumilionový peněžitý trest.
Ministryně Valachová kvůli aféře rezignovala. Kauza stála místo i Kratochvílovou a Peltu, který se svého postu ve FAČR vzdal z vazby. Po zatčení Kratochvílové v květnu 2017 ministerstvo vyplácení dotací pozastavilo, příslušné dotační programy zrušilo a následně je vyhlásilo znovu. Proto také stíhané trestné činy zůstaly ve stadiu pokusu. Ministerstvo se nicméně po obžalovaných domáhá náhrady škody 1,116 miliardy korun.
