Záchranné stanice pro volně žijící živočichy se snaží udržet v provozu i přes zdražování, pandemii a rekordní počty zvířecích pacientů. České televizi to za Český svaz ochránců přírody řekl Petr Stýblo, potvrdily to také některé z oslovených stanic. Zásadní problém vidí svaz ve zvyšování nákladů a snižování příjmů. Loni přitom Národní síť záchranných stanic poprvé přijala přes 30 tisíc opuštěných nebo zraněných zvířat. To je o téměř čtyři tisíce víc než v původně rekordním roce 2020.
Vyšší provozní náklady, nižší příjmy a přitom rekordní počty zvířat k péči. To jsou hlavní problémy, které právě řeší záchranné stanice. „Nastupující ekonomická krize se projevuje na výrazném zvýšení nákladů a očekává se snížení příjmů. Zejména ze strany obecních, městských i krajských rozpočtů,“ vysvětlil Petr Stýblo, ředitel Kanceláře Ústřední výkonné rady Českého svazu ochránců přírody.
Kvůli pandemii přišly stanice také o další příjmy. „Po celou dobu pandemie stanice prakticky nemohou provádět výchovnou činnost. Programy pro školy, návštěvníky a další aktivity. Znamená to velký výpadek příjmů, z kterých byla financována i péče o zvířata,“ dodal Stýblo.
„Vzhledem ke stále se zvyšujícím nákladům a nejistým příjmům není jisté udržení provozu,“ přiznal předseda stanice ČSOP Makov v Nové Vsi u Písku Libor Šejna. Zvyšování cen energií čelí i Záchranná stanice a ekocentrum Pasíčka na Chrudimsku.
„Bohužel neřešíme jen péči o zvířata, ale musíme řešit i prostředky pro vlastní chod zařízení. Společně s úbytkem sponzorů, kteří z důvodů pandemie mají sami problémy, je to náročnější a složitější. Místo, aby se situace zlepšovala, se zhoršuje,“ uvedl vedoucí stanice Josef Cach.
Opravy svého starého sídla musela téměř zastavit Stanice Českého nadačního fondu pro vydru. Shání dárce, aby mohla pokračovat s výměnou dosluhujících voliér. „Jedeme na doraz a za velmi nízké mzdy. Není to dlouhodobě udržitelné,“ řekl ředitel stanice Jan Nový.
Záchranné stanici Huslík v Poděbradech zase chybí peníze na investice. „Hlavní výjezdové vozidlo již dosluhuje, přece jen je v provozu neustále,“ vysvětlil vedoucí stanice Huslík Luboš Vaněk.
Chybí kvalifikovaní lidé
Karantény a izolace zase oslabují záchranné stanice personálně. Oslovené stanice se shodují, že využívají pomoci policistů i hasičů. „Ohromné navýšení událostí, které stanice musí řešit, vyžaduje i navýšení kvalitních pracovníků. Přes sezonu není výjimkou osmdesát telefonátů denně, což pomalu není v lidských silách obsáhnout. K tomu pak výjezdy pro zvířata, péče nebo řešení různých situací v terénu. Lidi se musí střídat, aby to vše mohlo fungovat tak, jak má,“ popsal Cach.
I přes nejistou finanční a personální stránku mají přitom záchranné stanice znovu rekordní počty přijatých zvířat. Za rok 2021 jich Národní síť záchranných stanic napočítala 31 184. Tedy o čtyři tisíce víc než v roce 2020. Před pěti lety to bylo asi 21 tisíc zvířat a v roce 2011 zhruba 11 tisíc.
„K nárůstu pacientů došlo v souvislosti s pandemií, kdy občané nemohli vycestovat a trávili tak čas v přírodě u nás,“ vysvětlil Cach.
Záchranné stanice tíží také administrativa
„Musíme plnit všechna opatření jako třeba zoologické zahrady. Ty mají však nesrovnatelné personální obsazení,“ řekl Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice a Domu přírody Poodří v Moravskoslezském kraji. „Všechny úřady a instituce zajímají jen tabulky, výkazy, statistiky. Nikoliv samotná zvířata, o která se musíme starat v režimu 24/7,“ doplnil Šejna ze zařízení Makov.
Český svaz ochránců přírody administrativní zátěž vnímá, upozorňuje ale také na chybějící plány do budoucna. „Problém je především absence nějakého koncepčního plánu, jak dál se záchranou zvířat v České republice. Tento plán pomohla Národní síť záchranných stanic vypracovat, ale od té doby leží na MŽP,“ uzavřel Petr Stýblo.
Ministerstvo na změnách pracuje na základě analýzy z roku 2020. „Na navazujících metodických krocích MŽP pracuje, termínem pro ně stanoveným ve SPOPK je rok 2023,“ uvedla na dotaz mluvčí resortu Dominika Pospíšilová. Dodala, že z analýzy vyplývá potřeba zajistit stabilní právní prostředí záchranných stanic a péče o handicapované živočichy i finanční podporu pro ně.
Administrativní zátěž záchranných stanic by měla podle Pospíšilové řešit novela zákona na ochranu přírody a krajiny. Některé potíže však podle MŽP vyplývají i ze zákona o myslivosti a bude je potřeba řešit i v gesci ministerstva zemědělství.
