Zákaz vstupu na stadiony za používání pyrotechniky či lepší součinnost úřadů při ochraně dětí před domácím násilím obsahuje novela zákona o přestupcích, kterou v pondělí schválila vláda. Nové znění zákona, které připravilo ministerstvo vnitra, má také zjednodušit agendu spojenou s přestupky. Kabinet dále zvýšil příjem pro výpočet náhrad za ztrátu výdělku po úrazu z práce či nemoci z povolání.
S pokutami od 10 tisíc do 50 tisíc korun (100 tisíc korun v případě opakovaného přestupku) novela počítá pro postihy za použití pyrotechniky při sportovních utkáních, a to i mimo místo zápasu. Pachatelům má hrozit i zákaz vstupu na stadiony. Aby měly správní úřady možnost kontroly recidivy, navrhují autoři návrhu nový typ přestupku zapisovat do rejstříku trestů.
V praxi bude prokazování tohoto přestupku podle návrhu obdobné jako u trestné činnosti spjaté s projevy diváckého násilí, které se nemusí přímo vázat na místo sportovní akce, ale na souvislost s návštěvou sportovní akce.
Podmínkou spáchání tohoto přestupku přitom nemusí být to, že se fanoušek chce sportovního utkání skutečně zúčastnit a být na stadionu přímo přítomen. Postižitelní by měli být podle autorů návrhu i ti, kteří se cíleně vyhýbají hromadným přesunům, aby je nemohla sledovat policie.
Výše pokuty má být dostatečně citelná
Výši pokuty až 50 tisíc korun, při opakovaném spáchání až do sta tisíc, vysvětluje úřad jako prevenci i represi. „Nižší spodní hranice, popřípadě žádná spodní hranice, by podle poznatků z praxe pachatele těchto přestupků dostatečně neodradila od jejich páchání,“ uvádí.
Používání pyrotechniky během sportovních zápasů považuje ministerstvo za jeden z nejrizikovějších projevů sportovního fandění vzhledem k síle exploze, hlasitosti a možnosti vzniku požáru. Obecná pravidla pro použití rachejtlí podle úřadu fakticky jakékoliv bezpečné použití ze strany fanoušků vylučují, a to jak v místech sportovní akce, tak při přesunech fanoušků, které mají většinou podobu hromadných pochodů.
Novela stanovuje také pravidla šetrného výslechu svědka mladšího 15 let a informační povinnost správního orgánu vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí v případě, že byl přestupek vykazující znaky užití násilí v rodině nebo v partnerském vztahu spáchán na dítěti nebo před dítětem.
Zvýší se náhrady za ztrátu výdělku po úrazu či nemoci z povolání
Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících se od ledna zvýší. Zvedne se totiž průměrný příjem, ze kterého se počítají. Poroste stejně jako procentní část důchodu, která se navýší o 5,2 procenta a k tomu ještě o 151 korun. Schválila to v pondělí vláda. Stejně by se měly navýšit i náhrady u policistů, hasičů, celníků či vojáků.
Náhrada po úrazu či nemoci z povolání představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku i případný invalidní důchod. Tento rozdíl pak dorovnávají zaměstnavatelé ze svého pojištění. Pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání, odpovídá náhrada části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.
Ministerstvo uvedlo, že úprava zlepší situaci lidí s pozůstalostními penzemi po zemřelých pracovnících a také těch, kteří kvůli úrazu v práci či nemoci z povolání skončili v invalidním důchodu. Bez změny příjmu by jim totiž po lednové valorizaci penzí náhrady klesly. „Zvýšení náhrad bude mít pozitivní sociální dopad, nejen na samotné poškozené, u kterých dojde ke zvýšení fakticky pobírané částky, ale i na členy jejich rodin, kterým poskytují výživu,“ uvedlo v podkladech pro vládu ministerstvo.
Stejnými pravidly jako civilní sektor se řídí i obrana a vnitro při úrazech ve službě, nemoci z povolání i pro pozůstalé. V resortu vnitra má náhrady za služební příjem asi 220 osob. Zvýšení by mělo vyjít zhruba na tři miliony korun. Rozpočet obrany by to mělo stát navíc asi 461 milionů korun.
