Okresní soud v Teplicích potrestal bývalou úřednici místního úřadu práce. Za to, že vystavovala fiktivní žádosti o výplatu příspěvků na živobytí a doplatků na bydlení, jí nepravomocně vyměřil tříletý trest vězení se zkušební dobou pěti let. Na dotaz ČT to uvedla soudní mluvčí Martina Surová. Stát od ženy také dostane 152 tisíc korun, které u ní v hotovosti zajistili kriminalisté.
Za podvody s dávkami dostala úřednice tříletou podmínku. Přijít si měla na tři miliony korun
„Bývalá úřednice byla uznána vinnou ze spáchání zločinu podvodu a byla odsouzena k trestu odnětí svobody ve výměře tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu ve výměře pěti let. Zároveň jí byla uložena povinnost, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradila škodu, kterou trestným činem způsobila,“ uvedla Surová.
Žena pracovala na teplickém úřadu práce na pozici specialistky hmotné nouze. Podle vyšetřovatelů zneužila osobní údaje lidí vedených v evidenci, kterým původně dávky náležely, ale pobírat je z různých důvodů přestali.
Na podvod se přišlo až v jiné práci
„Ve fiktivních spisech sama vypisovala osobní údaje bývalých klientů a uváděla čísla bankovních účtů, na které si pak nechala neoprávněně zasílat peníze. Tím způsobila více než třímilionovou škodu,“ doplnil k případu mluvčí teplické policie Daniel Vítek.
Při domovní prohlídce pak policie u ženy zajistila 152 tisíc korun v hotovosti, které by teď podle nepravomocného rozsudku měly propadnout státu.
Falešné složky úřednice skartovala, takže na podvod za celé tři roky nikdo nepřišel. Vše se zjistilo až poté, co přešla na jiné pracoviště a zkusila podvod znovu, tentokrát ale neúspěšně.
Úřad práce na ni podal trestní oznámení. Policie následně úřednici v květnu 2018 obvinila. Ženě s ohledem na způsobenou škodu hrozilo až osm let vězení.
Údajné spolupachatele soud osvobodil
Z podvodu spáchaného formou spolupachatelství žalobce obžaloval i její dva známé, na jejichž bankovní účty si dala peníze od úřadu posílat. Muž a žena měli měsíčně získané desetitisícové částky následně přeposílali na její účet. Za necelé tři roky přes účty každého z obou obviněných prošlo přes 900 tisíc korun.
Oba podle vyšetřovatelů museli vědět, že tak vysoké sumy nemohla žena od úřadu práce dostávat. Údajně se ale spokojili s vysvětlením, že si úřednice nemůže posílat peníze na svůj účet sama, protože se rozvádí a má strach, že by o peníze přišla. Podle soudu se vina obžalovaných neprokázala, a nepravomocně je osvobodil. Státní zástupce se ale může proti verdiktu odvolat.
Soud osvobodil také dalšího muže, kterému žena peníze posílala. Žalobce ho obžaloval z maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Zaslané částky muž vybíral z bankomatu a v hotovosti je ženě předával. Spokojil se s vysvětlením, že je žena v insolvenci a bojí se, aby tyto peníze nebyly vidět na jejím bankovním účtu. Také v jeho případě se může žalobce ještě odvolat.