Povinnost nosit roušku platí nadále i po 1. červenci v nemocnicích a zdravotnických zařízeních. Zakrývání dýchacích cest není vyvoláváním paniky, ale projevem ohleduplnosti vůči ostatním, míní prezident České lékařské komory Milan Kubek. Opatření, která Česká republika přijala, se podle něj ukázala jako správná. Je však nutné být stále obezřetný, protože situace se může rychle změnit, uvedl v pořadu České televize Interview ČT24.
Z premianta Evropy se můžeme stát průšvihářem, varuje Kubek před nedodržováním opatření
Interview ČT24 s Milanem Kubkem (zdroj: ČT24)
Zakrývání si dýchacích cest i v době, kdy nejde o povinnost nařízenou státem, je podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka výrazem ohleduplnosti. „Pokud si do vnitřního prostoru mezi cizí lidi vezmu roušku, přináším naprosto nepatrnou oběť, drobné nepohodlí,“ řekl. I když se mluví o příchodu druhé vlny, podle Kubka ale nenastal konec první.
Lidé by podle něj měli zachovat zdravý rozum. Připomněl, že ohleduplností lze zachránit lidské životy a že řada zemí kopíruje opatření intuitivně přijatá Českem před čtvrt rokem. „Velice rychle se můžeme z premianta stát průšvihářem v rámci Evropy,“ varoval Kubek před nedodržováním prevence.
Uvítal proto, že povinnost nošení roušek a dezinfekce rukou zůstala pro zdravotnická a sociální zařízení. Kromě nemocných na lůžcích je podle něj třeba chránit také personál. Do nemocnic se také vracejí pacienti, kteří zdravotní péči kvůli pandemii odkládali. Propad péče ale podle Kubka dohnat nepůjde.
Elektronizace v nouzovém stavu pomohla, klasické vyšetření ale nenahradí
Během krize podle prezidenta lékařské komory překvapivě obstál systém elektronických receptů. K větší digitalizaci zdravotní péče je ale spíše skeptický. Nejsofistikovanější elektronické systémy se podle něj ukázaly být „k ničemu“.
„Největší hodnotu má telefon, kdy s pacientem můžete komunikovat a už podle hlasu poznáte, máte-li zkušenosti, leccos,“ řekl. Vyšetření na dálku má ale také své limity a klasický kontakt s pacientem nahradit nemůže.
Stát by měl podle Kubka také podpořit více pracovníky ve zdravotnictví. Přijetí takzvané kompenzační vyhlášky není dostatečné. „Pan ministr slíbil odměny, ale realita je taková, že řada zdravotníků žádné odměny nedostala. Stojíme na možném prahu další krize, jak tedy mají důvěřovat svému vrchnímu veliteli?“ ptal se Kubek.
Ocenit je třeba také připravenost k poskytování zdravotní péče, zdravotní systém nemůže být stoprocentně efektivní. „Hasiči také nejsou placeni za to, když hoří,“ řekl. Pokud by systém jel na hraně kapacity, nemůže reagovat na zvýšený nápor, což se podle Kubka ukázalo třeba v Lombardii. „Řada pacientů zemřela, protože se jim nedostalo péče,“ podotkl.