Z malého království na řece Dřevnici se zrodilo světové impérium. Baťovy závody slaví 125 let od založení 21. 9. 2019 | Zdroj: ČTK, Wikipedia, Bata.cz
Na břehu malé řeky Dřevnice ve Zlíně vznikla 21. září 1894 dílna, která se věnovala výrobě obuvi a stala se zárodkem věhlasné firmy. Jeden z jejích zakladatelů Tomáš Baťa měl velký sen, který se postupně měnil ve skutečnost. Až do té míry, že přispěl k založení moderního průmyslu v tehdejším Československu. Na základě jeho odkazu vzniklo obuvnické impérium, jehož příběh je dnes zapsán v nejedné knize o ekonomice a reklamě.
Král obuvi Tomáš Baťa, zakladatel světového obuvnického impéria, se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně, kterému zůstal věrný až do své tragické smrti 12. července 1932
Záběr z Autosalonu na Výstavišti v Praze z roku 1937 dokazuje, že firma nevyráběla jen boty, ale soustředila se i na jiné průmyslové a obchodní plány. Automobil Jawa obuly pneumatiky Baťa
Fotografie ze setkání prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka s Janem Baťou v roce 1934
Celkový pohled na Baťovy závody ve Zlíně ve 30. letech 20. století
Letadlo Junkers F 13 Tomáše Bati, ve kterém zahynul, se zřítilo krátce po startu, kousek od Otrokovic
Baťův palác, budova postavená ve funkcionalistickém stylu, byl ve své době jedním z nejmodernějších obchodních center v Evropě. Slavnostní otevření se konalo 4. prosince 1929
Baťův obchodní dům na Václavském náměstí sehrál politickou úlohu v době protektorátu Čechy a Morava. V jeho výloze byl vystaven bicykl spolu s pláštěm a čepicí, které zůstaly na místě atentátu spáchaného na Reinharda Heydricha 4. června 1942
K botám samozřejmě patří ponožky a punčochy. Firma Baťa tak reagovala na rozšíření svých produktů. Snímek z roku 1947 ukazuje průmyslovou výrobu v zestátněném podniku následně v roce 1949 přejmenovaném na národní podnik Svit
Firma Baťa reagovala jako jedna z prvních na novou formu reklamy a nechala se inspirovat avantgardou 20. a 30. let minulého století. Obří plakáty v podobě maleb na stěnu zaručovaly úspěšnou reklamu, kterou nebylo možné přehlédnout
V roce 1950 se v souvislosti se změnou vládního systému rozhořely politické pocesy. Před státním soudem v Praze byl ve čtvrtek 2. března 1950 zahájen proces se skupinou údajných zrádců a „rozbíječů republiky“ kolem bývalého zaměstnance firmy Baťa v Nizozemsku a pozdějšího ředitele Československo-holandské společnosti v Praze
Syn Tomáše Bati Tomáš ml. byl nucen emigrovat, aby později budoval novou Baťovu kancelář v Kanadě. Na snímku je zobrazen 14. prosince 1989, chvíli poté, co přiletěl do Prahy podpořit sametovou revoluci
Nejznámější budovou v komplexu Baťových závodů je číslo 21. Správní budova, která byla dokončena v roce 1938 podle projektu architekta Vladimíra Karfíka. Má 16 podlaží, je vysoká 77,5 metru, v nejvyšším podlaží se nachází kavárna a vyhlídková terasa s možností pohledu do všech světových stran. Zajímavostí je také pojízdná kancelář instalovaná ve výtahu a systém pro zavěšení plošiny pro čištění venkovního pláště budovy. V současnosti zde sídlí Krajský úřad ve Zlíně
Asi nejrozsáhlejší dílo, do kterého se „Baťovci“ pustili, byl projekt a realizace Baťova kanálu, který je dnes značen jako mezinárodní vodní cesta v délce 52 km, na níž je zprovozněno 13 plavebních komor
Rodina Tomáše Bati mladšího navštívila Zlín, aby uctila jeho památku, 16. září 2008. Na fotografii jsou pokračovatelé rodu, syn Thomas, dcery Monica, Christine a Rosemarie s vdovou Sonjou a snachou Sarah
Baťův svět je pro Zlín něco jako Jules Verne pro Francii. Na jedné straně si děti čtou v knihách o vynálezech lidstva. Na druhé straně zlínské a otrokovické děti udržují odkaz jiným způsobem. Na fotografii z června 2014 vytvořily zatím největší český sypaný obraz z písku o velikosti 36x44 metrů
Výstava v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně odkazuje na kořeny Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti, které sahají až do roku 1939, kdy firma Baťa ve Zlíně založila školu umění
