Z malého království na řece Dřevnici se zrodilo světové impérium. Baťovy závody slaví 125 let od založení

• ize

21. 9. 2019‌‌|Zdroj: ČTK, Wikipedia, Bata.cz

Na břehu malé řeky Dřevnice ve Zlíně vznikla 21. září 1894 dílna, která se věnovala výrobě obuvi a stala se zárodkem věhlasné firmy. Jeden z jejích zakladatelů Tomáš Baťa měl velký sen, který se postupně měnil ve skutečnost. Až do té míry, že přispěl k založení moderního průmyslu v tehdejším Československu. Na základě jeho odkazu vzniklo obuvnické impérium, jehož příběh je dnes zapsán v nejedné knize o ekonomice a reklamě.

Baťovy závody

Zdroj: ČTK

Král obuvi Tomáš Baťa, zakladatel světového obuvnického impéria, se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně, kterému zůstal věrný až do své tragické smrti 12. července 1932

Zdroj: neznámý/ČTK

Záběr z Autosalonu na Výstavišti v Praze z roku 1937 dokazuje, že firma nevyráběla jen boty, ale soustředila se i na jiné průmyslové a obchodní plány. Automobil Jawa obuly pneumatiky Baťa

Zdroj: ČTK

Fotografie ze setkání prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka s Janem Baťou v roce 1934

Zdroj: ČTK

Celkový pohled na Baťovy závody ve Zlíně ve 30. letech 20. století

Zdroj: ČTK

Letadlo Junkers F 13 Tomáše Bati, ve kterém zahynul, se zřítilo krátce po startu, kousek od Otrokovic

Zdroj: neznámý/ČTK

Baťův palác, budova postavená ve funkcionalistickém stylu, byl ve své době jedním z nejmodernějších obchodních center v Evropě. Slavnostní otevření se konalo 4. prosince 1929

Zdroj: ČTK

Baťův obchodní dům na Václavském náměstí sehrál politickou úlohu v době protektorátu Čechy a Morava. V jeho výloze byl vystaven bicykl spolu s pláštěm a čepicí, které zůstaly na místě atentátu spáchaného na Reinharda Heydricha 4. června 1942

Zdroj: ČTK

K botám samozřejmě patří ponožky a punčochy. Firma Baťa tak reagovala na rozšíření svých produktů. Snímek z roku 1947 ukazuje průmyslovou výrobu v zestátněném podniku následně v roce 1949 přejmenovaném na národní podnik Svit

Zdroj: ČTK

Firma Baťa reagovala jako jedna z prvních na novou formu reklamy a nechala se inspirovat avantgardou 20. a 30. let minulého století. Obří plakáty v podobě maleb na stěnu zaručovaly úspěšnou reklamu, kterou nebylo možné přehlédnout

Zdroj: ČTK

V roce 1950 se v souvislosti se změnou vládního systému rozhořely politické pocesy. Před státním soudem v Praze byl ve čtvrtek 2. března 1950 zahájen proces se skupinou údajných zrádců a „rozbíječů republiky“ kolem bývalého zaměstnance firmy Baťa v Nizozemsku a pozdějšího ředitele Československo-holandské společnosti v Praze

Zdroj: Čestmír Jírů/ČTK

Syn Tomáše Bati Tomáš ml. byl nucen emigrovat, aby později budoval novou Baťovu kancelář v Kanadě. Na snímku je zobrazen 14. prosince 1989, chvíli poté, co přiletěl do Prahy podpořit sametovou revoluci

Zdroj: ČTK

Nejznámější budovou v komplexu Baťových závodů je číslo 21. Správní budova, která byla dokončena v roce 1938 podle projektu architekta Vladimíra Karfíka. Má 16 podlaží, je vysoká 77,5 metru, v nejvyšším podlaží se nachází kavárna a vyhlídková terasa s možností pohledu do všech světových stran. Zajímavostí je také pojízdná kancelář instalovaná ve výtahu a systém pro zavěšení plošiny pro čištění venkovního pláště budovy. V současnosti zde sídlí Krajský úřad ve Zlíně

Zdroj: Petr Švancara/ČTK

Asi nejrozsáhlejší dílo, do kterého se „Baťovci“ pustili, byl projekt a realizace Baťova kanálu, který je dnes značen jako mezinárodní vodní cesta v délce 52 km, na níž je  zprovozněno 13 plavebních komor

Zdroj: Štěpánka Budková/ČTK

Rodina Tomáše Bati mladšího navštívila Zlín, aby uctila jeho památku, 16. září 2008. Na fotografii jsou pokračovatelé rodu, syn Thomas, dcery Monica, Christine a Rosemarie s vdovou Sonjou a snachou Sarah

Zdroj: Zdeněk Němec/ČTK

Baťův svět je pro Zlín něco jako Jules Verne pro Francii. Na jedné straně si děti čtou v knihách o vynálezech lidstva. Na druhé straně zlínské a otrokovické děti udržují odkaz jiným způsobem. Na fotografii z června 2014 vytvořily zatím největší český sypaný obraz z písku o velikosti 36x44 metrů

Zdroj: Pavel Ligr/ČTK

Výstava v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně odkazuje na kořeny Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti, které sahají až do roku 1939, kdy firma Baťa ve Zlíně založila školu umění

Zdroj: Dalibor Glück/ČTK