Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce. Vyplývá to z důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení. Ve stávající podobě je podle vládní zprávy důchodový systém neudržitelný.
Loni se v Česku důchod pobíral v průměru 24 let – muži čerpali průměrně devatenáct let, ženy o devět let déle. Pro porovnání, na přelomu tisíciletí se starobní penze vyplácela v průměru zhruba dvacet let. Mužům téměř 17 a ženám bezmála 23 let. V době sametové revoluce důchod trval v průměru 16 let a v roce 1970 jedenáct let.
Pobírání penze se tak za šestnáct let protáhlo zhruba o dva roky u mužů a pět let u žen. Za stejnou dobu se doba dožití u seniorů a seniorek prodloužila podle statistických údajů o dva roky a sedm měsíců, respektive čtyři roky a měsíc. Ženy tedy v důchodu trávily třetinu života, muži zhruba čtvrtinu.
- Výdaje na důchody jsou dlouhodobě největší položkou státního rozpočtu a navíc položkou, která významně roste. Zatímco ještě před pěti lety vláda na penze poslala 386 miliard, v příštím roce už to bude přes půl bilionu.
- Průměrný důchod se za tu dobu zvedl z nějakých jedenácti tisíc na téměř třináct a půl tisíce korun.
- Výdaje na penze v poměru k HDP v posledních letech mírně klesaly – z více než devíti na osm celých tři desetiny procenta, a to díky dobré výkonnosti ekonomiky. Letos už se ale křivka obrací a poměr výdajů na důchody vůči hrubému domácímu produktu začíná mírně růst.
Současná pravidla předpokládají právě to, že člověk v důchodu stráví čtvrtinu života. Zprávu o vývoji doby dožití a důchodového systému každých pět let připravuje ministerstvo práce. Podle výsledků má poté vláda navrhnout případnou úpravu věku pro odchod do penze.
Z letošních výsledků vyplývá, že penze jsou v nynější podobě neudržitelné a dnešní třicátníci a dvacátníci by měli do důchodu chodit o něco později než v 65 letech. Babišova vláda to odmítla s tím, že rozhodovat by měl případně až další kabinet za pět let.
Ve stávající podobě se věk pro odchod do důchodu každoročně zvyšuje – o dva měsíce u mužů a obvykle čtyři měsíce u žen. Muži nyní odcházejí do penze ve zhruba 63,5 letech a ženy dříve, záleží přitom na počtu dětí. Ve 30. letech tohoto století by se měla věková hranice u obou pohlaví srovnat na 65 letech a zmrazit. Zastropování prosadila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců.
Podle zprávy ministerstva práce by schodky důchodového systému mohlo zmírnit pokračování růstu důchodového věku tak, aby penze trvala čtvrtinu života. Dnešní třicátníci by tedy chodili do penze v 66 letech a dvacátníci pak v 67 letech.
Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli oficiálního důchodového věku. Přestat pracovat kvůli zdraví většinou nemusí. Podle autorů studie představuje brzký odchod do penze pro společnost zbytečnou ztrátu. Lidé mají ještě dost sil, mnoho zkušeností a ekonomický potenciál.
Zatímco v západních zemích pracujících šedesátníků ubývá postupně, v Česku se počet propadá náhle s penzijní věkovou hranicí. Podíl mužů a žen s chronickými onemocněními je přitom v tuzemsku a na Západě srovnatelný.
