Od druhé poloviny září musí být internetové stránky všech webových institucí uposřádané tak, aby byly srozumitelné i pro nevidomé a slabozraké. Podle zjištění ČT ale zatím většina z nich připravená není a nechává úpravy na poslední chvíli. Vyplynulo to z průzkumu téměř stovky webů – od nejvyšších orgánů státní správy až po malé obce a školy.
Nevidomí lidé většinou otevírají web z počítače nebo chytrého mobilu prostřednictvím běžných internetových prohlížečů. Spuštěný k tomu ale musí mít i speciální program, odečítač obrazovky.
„Jeden z častých problémů při práci s odečítačem je to, že na stránkách bývají grafické prvky, které nemají správně definované textové popisky a odečítač pak místo grafiky nemá nevidomému uživateli co číst,“ vysvětluje Jan Šnyrych ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS). „Z hlediska slabozrakých uživatelů je důležitá dobrá čitelnost webu a dostatečný barevný kontrast,“ dodává.
I proto je potřeba dodržovat správné značení jednotlivých prvků stránek. „Určitě je třeba zmínit také přehlednou a konzistentní navigaci napříč webem a používání srozumitelného jazyka. To jsou věci, které neocení jen uživatelé s nějakým handicapem, ale úplně všichni,“ zdůrazňuje Šnyrych.
Od 23. září by měly být internetové stránky upravené. ČT prošla celkem 96 webů podle pravidel, která by nově měly splňovat. Z vybraných institucí má zatím stránky připravené pro nevidomé a slabozraké pouhá čtvrtina. Časté jsou problémy v kontrastu textu vůči pozadí (28 případů), chybějící skryté popisy u obrázků (20 případů) nebo nepřehledně strukturované stránky (17 případů). Prohřeškem, i když podle odborníků málo závažným, je i neúplné prohlášení o přístupnosti zjištěné u 60 prohlédnutých webů.
Například na stránkách města Brna je nedostatků hned několik. Ve výpisu aktualit chybí skrytý text u fotografií a nevidomí tak nemohou zjistit, co obrázek obsahuje. Stejný problém je také u různých vložených bannerů. V některých částech stránky je také text napsaný příliš malým písmem. A kontrola kontrastu odhalila hned několik problémů v horní liště.
„V souvislosti s tímto požadavkem externí firma aktuálně provádí audit přístupnosti internetových stránek města Brna. Na základě zjištěných nesouladů a bariér dojde k odstranění nedostatků dle platných metodik,“ ujišťuje Radka Loukotová z tiskového střediska brněnského magistrátu.
„Povinné subjekty musí zrevidovat své webové stránky, jestli jsou naplněny požadavky stanovené zákonem o přístupnosti číslo 99/2019 Sb., respektive evropskou směrnicí o přístupnosti,“ říká Adam Rözler z tiskového odboru ministerstva vnitra. „Pro webové stránky zveřejněné před 9. dubnem 2019 je nutné tuto revizi zajistit nejpozději do 22. září 2020,“ vysvětluje.
Weby hygienických stanic neplní ani 12 let staré podmínky
Každý web musí mít také snadno přístupné takzvané prohlášení o přístupnosti. Tam by měl uživatel mimo jiné najít seznam použitých formátů, informace o nepřístupném obsahu a kontakt na správce. Tento dokument ale na mnoha webech není aktualizovaný a na některých úplně chybí. Například na stránkách ministerstva dopravy.
Najdou se ale dokonce takové weby, které nevyhovují ani původní normě o přístupnosti, tedy vyhlášce z roku 2008. Například ze čtrnácti krajských hygienických stanic splňuje předepsaná pravidla pouze jedna, zlínská. „V aktuální situaci by bylo možné předpokládat větší návštěvnost jejich stránek i osobami se specifickými potřebami. A je pravda, že úroveň webů jednotlivých krajských hygienických stanic je různá,“ potvrzuje Šnyrych.
Přizpůsobit své weby musí také obce a kraje, oproti předchozímu stavu platí norma nově i pro školy. Nedávno své stránky aktualizovala například Základní škola Praha-Kbely. „Nová pravidla přístupnosti byla jedním z mnoha důvodů. Naše předchozí webové stránky byly už zastaralé a nesplňovaly aktuální trendy z hlediska přehlednosti a jednoduché orientace návštěvníků na webu,“ vysvětluje ředitel školy Květoslav Přibil.
Ministerstvo vnitra začalo s kontrolami už od ledna u nových webových prezentací. „Kontroly jsou realizovány průběžně, budou prováděny i na základě podnětů či stížností osob. Jedná se o stovky kontrolovaných subjektů ročně,“ říká Rözler.
