Vysoké školy se obávají, že příští rok nedostanou slíbené 4,5 miliardy korun navíc. Zatímco politici včetně ministrů financí Ivana Pilného (ANO) a školství Stanislava Štecha (za ČSSD) zdůrazňují, že se o rozpočtu teprve bude jednat, zástupci vysokých škol již začali hovořit o tom, co by se dělo, kdyby vysoké školy napřesrok nedostaly přidáno. Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka mohou být září a počátek října „opravdu horké“. Financování vysokých škol se věnoval Hyde Park ČT24 v rámci pořadu 90' ČT24. Hlavním hostem byl rektor Univerzity Karlovy a předseda konference rektorů Tomáš Zima.
Vysoké školy chtějí miliardy na platy a stipendia. „Jsou hanebně nízká,“ říká rektor Zima
62 minut
90' ČT24: Financování vysokých škol
Vysoké školy očekávaly, že napřesrok dostanou 4,5 miliardy navíc. Chtěly peníze použít na mzdy zaměstnanců či stipendia pro doktorandy. V současnosti se ale zdá, že ze slíbených peněz zbude jen sto milionů. Sešli se proto předsedové České konference rektorů, Rada vysokých škol a školských odborů, po kterých zaznělo od odborového předáka Františka Dobšíka varování: „Pokud jednání nedopadnou, tak září, začátek října, může být horké.“ Předseda konference rektorů Tomáš Zima zase ujistil: „Máme řadu variant, jak o nás bude slyšet.“
Ministr financí Ivan Pilný vystoupení zástupců vysokých škol kritizoval. Poukázal, že hrozby zazněly již před jednáním o konečné podobě rozpočtu školství. „To nepovažuji za šťastné,“ podotkl. V tom ho podpořil i ministr školství Stanislav Štech. „Ještě jsme s panem ministrem Pilným nejednali podrobně o rozpočtu školství. O financování vysokých škol jsme se zmínili krátce, zcela neformálně,“ upozornil Štech, který byl do roku 2015 prorektorem Univerzity Karlovy. Ujistil, že Ivan Pilný „je ochoten jednat o rozpočtu vysokých škol“.
27 tisíc pro docenta, 7500 pro doktoranda
Tomáš Zima jakékoli snahy připravit školství o peníze odmítl. Poukázal, že na jedné straně „všichni říkají, že Česká republika má být vzdělaná“, ale přístup politiků tomu neodpovídá. „České školství je na chvostu zemí OECD. Když jsem dnes ráno jel do práce, tak jsem slyšel, že Amazon nabízí mzdu 27 tisíc korun. Průměrná mzda na Univerzitě Karlově činí 37 tisíc korun měsíčně. A 27 tisíc nemá většina asistentů, někdy ani docent,“ srovnal. Přiznal však, že mezi vysokoškolskými pedagogy panují velké rozdíly. Kdo se podílí na mezinárodní spolupráci a řeší výzkumný úkol, má i několikanásobně více než ten, kdo pouze učí.
V současnosti jde z rozpočtu ministerstva školství na veřejné vysoké školy (soukromé se ze státního rozpočtu nefinancují) 21 miliard korun, část peněz spolyká rozvoj či mezinárodní spolupráce. Většina peněz však jde na mzdy. Představují asi 80 procent z položky studijních programů, která zahrnuje 16,2 miliardy.
Předseda České konference rektorů ovšem nepovažuje za problém pouze mzdy, ale také stipendia, konkrétně ta, která dostávají doktorandi. Lidé, kteří se snaží získat doktorský titul – měli by se tedy intenzivně věnovat práci ve svém oboru, aby měli potřebný počet publikací a dokázali sepsat dizertaci – dostávají 7500 korun měsíčně, z nichž by měli žít. „Jsou hanebně nízká,“ charakterizoval Tomáš Zima doktorandská stipendia.
Od slíbeného balíku 4,5 miliardy si proto rektoři slibovali zvýšení doktorských stipendií, část peněz ovšem měla jít i na mzdy a také na podporu vybraných oborů – učitelství či zdravotnictví.
Rušit „nepotřebné“ obory. Které to jsou?
Návrhy, aby potřebné peníze ušetřily tím, že zruší například některé humanitní obory, vysoké školy odmítají. Jak v 90‘ ČT24 upozornil rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, je povědomí, že je v Česku příliš mnoho humanitně vzdělaných lidí, mylné. „Díval jsem se na mezinárodní statistická srovnání. Z nich vychází Česká republika ve srovnání s vyspělými zeměmi jako zcela průměrná země. Studentů humanitních oborů je u nás dokonce o něco méně než v řadě evropských zemí,“ poukázal.
Také Tomáš Zima pochybuje o smyslu rušení oborů nebo například omezení jejich financování vzhledem k jejich hospodářskému významu. Netuší, podle jakého klíče by se měly vybírat nepotřebné obory. „Je překladatel mongolštiny důležitý? Samozřejmě je, Česká republika ho potřebuje,“ poukázal.
Rozhodující 24. červenec
Jak podotkl po jednání se špičkami vysokých škol František Dobšík, zatímco učitelům v regionálním školství platy několikrát rostly, „vysoké školy ostrouhaly“. Podle předáka vysokoškolských odborů Petra Baierla odborníci ze škol odcházejí jinam.
Kam se bude vysoké školství ubírat a nakolik „horké“ bude září, by mělo být jasné ve druhé polovině měsíce. Ministři Pilný se Štechem se sejdou k jednání o penězích 24. července.
