Výsadkový prapor v Chrudimi se přeměnil na pluk. Armáda reaguje na změnu bezpečnostní situace

Nahrávám video
Události: Výsadkový prapor v Chrudimi se přeměnil na pluk
Zdroj: ČT24

Česká armáda ve čtvrtek uskutečnila plánovanou přeměnu 43. výsadkového praporu v Chrudimi na pluk. Jednotka, která je určena pro výsadkové operace, akce v týlu nepřítele či na evakuaci civilistů, bude mít do roku 2026 nové schopnosti. Rozroste se také početně a získá nové vybavení. Elitní útvar má být během několika desítek hodin schopný zasahovat kdekoli na světě. Vojsko už dříve krok prezentovalo jako reakci na změnu bezpečnostní situace s tím, že ji ilustruje třeba obsazení Krymu Ruskem.

Vznik pluku armáda veřejnosti oznámila v roce 2018 v reakci na změnu bezpečnostní situace. Rusko postavilo NATO před nutnost vybudovat jednotky, které budou schopné rychlé reakce. Ideální k tomu jsou právě výsadkáři, tedy jednotka lehkého typu. V české armádě vznikající pluk doplní už existující dvě brigády lehkého a těžkého typu.

„Dlouhodobě je spolupráce výsadkového praporu orientovaná na spolupráci s americkou, britskou a polskou armádou. Pochopitelně i pluk v tom bude pokračovat,“ uvedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Aleš Opata. 

Přípravu přeměny praporu na pluk měl na starosti dosavadní velitel výsadkového praporu Ivo Zelinka. Šlo například o výstavbu ubytovacích zón i přípravu projektů do budoucna, kdy jednotka dostane nové zbraně i techniku. Rozrůst se mají i chrudimská kasárna. Zelinka uvedl, že i navzdory koronavirové epidemii nemohli výsadkáři rezignovat na výcvik.

Novým velitelem bude Dziak

Pluku od 1. října 2020 velí plukovník Róbert Dziak, zkušený voják, který má za sebou zahraniční operace i nasazení na zahraničních vojenských pracovištích. Poslední měsíce na generálním štábu připravoval právě rozvoj výsadkového vojska. Zelinka mu bude dělat zástupce.

Počátečních operačních schopností by měl pluk dosáhnout až od začátku ledna. Podle Zelinky se ale nad očekávání dobře dařil v uplynulých měsících nábor a této mety tak dosáhl počínaje 1. říjnem. Plně funkční by měl být nejpozději k 1. lednu 2026. V té době by měl mít k dispozici nejen dostatek lidí i nové techniky, ale dosáhne i všech plánovaných schopností. 

Počet vojáků se zdvojnásobí

Podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové budou výsadkáři schopni plnit vzdušné a výsadkové operace, operace v týlu nepřítele, zachraňovat sestřelené letecké posádky, vést boj na zdrženou, přepadové operace či evakuovat civilisty.

Oproti současnému praporu by měl mít pluk dvojnásobný počet vojáků. Přesná čísla sice armáda nezveřejnila, ale mluví se o 1500 příslušnících. Zelinka uvedl, že pluk bude mít v následujících měsících za úkol především stmelit nově vzniklé či přebudované jednotky. Od začátku roku začne cvičit nové schopnosti.

„Řekl bych, že osmdesát procent míst je určeno pro nováčky z civilu, ty si dokážeme vycvičit a ti mají opravdu zájem u nás sloužit,“ řekl během slavnostního nástupu nového pluku Dziak.

Větší prestiž města

Podle starosty Chrudimi Františka Pilného (ANO) posílí vznik pluku pocit vlastenectví a prestiž města. Bude i ekonomickým přínosem. Městu má přinést například vyšší příjmy z rozpočtového určení daní.

Armáda také postaví ve svém areálu sportovní halu, kterou budou moci zčásti využívat obyvatelé a mohla by sloužit pro mezinárodní zápasy ve futsalu, volejbalu a dalších míčových sportech. Někteří vojáci by se rovněž mohli stát dobrovolnými hasiči, techniku by pořídila armáda.

Rozšíření jednotky má i negativní dopady, výrazně narostly například ceny bytů a pronájmů. „Sehnat dnes byt v Pardubicích je jednodušší a levnější než v Chrudimi,“ řekl Pilný. Město proto chce podpořit bytovou výstavbu, například v lokalitě Na Skřivánku. Radnice na vyšší počet dětí připraví i školy a školky. Nutné bude také zajistit dostatek zdravotníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 34 mminutami

VideoTajemný investor a slabí hráči. Reportéři ČT šli po stopách sázkařské mafie

Tuzemský fotbal před měsícem zažil dosud největší razii proti nelegálním sázkám a ovlivňování zápasů. Obvinění si vyslechly více než tři desítky lidí – mezi nimi hráči, funkcionáři i organizátoři. Reportéři ČT teď zmapovali případ klubu Chlumec nad Cidlinou, do kterého předloni vstoupil podezřelý zahraniční investor. Následovaly podivné hotovostní platby, příliv slabých hráčů a „cinknutý“ zápas. Podle expertů případ nese znaky infiltrace sázkařskou skupinou, zjistila reportérka Adéla Paclíková. Spolupráce s údajným zahraničním investorem skončila ani ne po měsíci a klub vše nahlásil fotbalové asociaci.
před 2 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond prověřuje možný střet zájmů u dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Tvrdí zároveň, že obavy opozice z možného zásahu Evropské komise do jeho řešení jsou neopodstatněné. Zdůvodnil to tím, že stanovisko Komise není právně závazné. Fond po holdingu neplánuje zpětně vymáhat nárokové dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem.
před 3 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 3 hhodinami

VideoStát mění způsob poskytování právní pomoci cizincům. Hrozí, že to vyjde dráž

Stát zaplatí víc peněz za právní pomoc pro cizince, upozorňuje zástupce ombudsmana i některé neziskové organizace. Ministerstvo vnitra nově vypsalo zakázku pro advokátní kanceláře, dosud přitom službu zčásti dotovalo i právě neziskovým organizacím, které mohly čerpat také evropské peníze.
před 4 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 6 hhodinami

VideoMinisterstvo chce vyšší odměny pro lidi, kteří chodí na preventivní prohlídky

Až tisíce korun a rovnou na účet. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce, aby takové odměny lidé nejpozději od ledna 2028 dostávali za to, že chodí na preventivní prohlídky. Na vyšetření k praktickému lékaři jednou za dva roky v současnosti dochází zhruba polovina Čechů, podle odborníků by měl být vyšší i zájem o screeningové programy, které dokáží včas zachytit rakovinu. Správní rada VZP ale upozorňuje na finanční dopady takového kroku. Podle opozice zase odměny za prevenci samy o sobě stačit nebudou.
před 13 hhodinami

VideoNenávist na sítích vůči veřejně aktivním ženám zkoumal Fenomén doby

Uživatelé sociálních sítích dokáží být vulgární a nenávistní, přičemž často své hrubé projevy či výhrůžky míří na ženy aktivní ve veřejném životě, jako jsou političky nebo novinářky. Těm nezbývá než se proti nim psychicky obrnit. Slovní útoky se ale někdy promítají i do skutečného života, kdy ženy pokřikům musí čelit třeba i ve veřejné dopravě. Co k tomu takzvané hejtry vede? S nimi i s oběťmi nenávistných komentářů natáčeli tvůrci pořadu ČT Fenomén doby.
před 13 hhodinami
Načítání...