V Česku žije zhruba osm desítek účastníků bojů druhé světové války a kolem sedmnácti tisíc novodobých veteránů. Nově jim pomáhá Agentura pro podporu válečných veteránů spadající pod ministerstvo obrany. Do terénu už poslala prvních deset vyškolených pracovníků.
Vybudovat důvěru a pomoci s problémy. Veteránům jsou nově oporou kontaktní pracovníci resortu obrany
Ještě loni v prosinci by měl Jiří Lepšík na sobě uniformu. V armádě strávil jednadvacet let, za sebou má šest zahraničních operací — třeba v Kosovu, Afghánistánu nebo Mali. Od ledna je civilním zaměstnancem ministerstva obrany a nově bude terénním pracovníkem agentury pro Ústecký kraj, v němž žije asi osm set veteránů.
„Cílem bude, že když se někdo ocitne v problémech, aby nás kontaktoval. My se pokusíme docílit toho, aby nespadl ještě do větších problémů. A pokud se ozve včas, tak ho dostat zase do normálního života,“ popsal Lepšík.
Jak konkrétně válečným veteránům a jejich rodinám pomáhat a jaké služby jim zajistit, se nyní spolu s dalšími budoucími terénními pracovníky učí na školení.
Oldřich Novák v armádě slouží dvaadvacátým rokem a od ledna je k dispozici veteránům v Moravskoslezském kraji – v komunitním centru v Olomouci. Pořádat zde mohou i větší setkání a besedy. Hlavním cílem zůstává pomoc a podpora. „Musíme si vybudovat u válečných veteránů důvěru. Vzhledem k tomu, že nějaké kurzy už máme za sebou, tak bychom měli vycítit, že je někde problém,“ je přesvědčený Novák.
Je jedním z deseti už proškolených pracovníků, kteří v krajích začali působit. Celkem by jich mělo být dvaačtyřicet. „Nejenom, že agentura má sloužit pro podporu jednotlivým veteránům, ale má zároveň sbírat data — jak se mají, co dělají, jak žijí, co způsobilo třeba jejich problémy a podobně, abychom na to mohli reagovat,“ ujasnil ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby resortu obrany Robert Speychal.
Jak Oldřich Novák, tak Jiří Lepšík mají ještě jeden cíl — vytvořit ve svých regionech fungující komunitu válečných veteránů a jejich rodin.