Úspěšná obhajoba prezidentské funkce by mohla naznačovat, že na Pražském hradě zůstane příštích pět let vše při starém. Jistotu setrvání však má zatím jediný člověk – Miloš Zeman. Zda lidé, které si na Hrad po roce 2013 přivedl, zůstanou, zatím nepotvrdil ani nevyvrátil. Samotné vítězství stávajícího prezidenta však Vratislavu Mynářovi, Jaroslavu Hlinovskému, Jiřímu Ovčáčkovi a dalším jistotu nedává.
Všichni prezidentovi muži. Kdo z nich se na Hradě udrží i po volbách?
I když pozornost vzbudila spíše přítomnost některých politiků, na pódiu za Milošem Zemanem nechyběli během jeho vítězného projevu ani jeho dosavadní vrcholní spolupracovníci – kancléř Vratislav Mynář, tajemník Jaroslav Hlinovský, poradce Martin Nejedlý, zástupce ředitele odboru protokolu Vladimír Kruliš i ředitel tiskového odboru Jiří Ovčáček.
Hlava státu v minulosti čelila kritice kvůli některým spolupracovníkům. Týkala se například kancléře Mynáře, kterému Národní bezpečnostní úřad neudělil bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. Výtky se týkají také poradce Martina Nejedlého, například kvůli údajně nejasnému původu peněz v Zemanově první a teď i druhé prezidentské kampani.
Nejedlý sám jakákoli podezření odmítl. „Nikdo z nás by neudělal tu chybu, aby poškodil pana prezidenta Zemana v tom, co je jeho financování. Věřte mi, že se doloží všechny náležitosti toho, aby národ věděl, že jeho kampaň byla transparentní,“ zdůraznil Martin Nejedlý. On sám ovšem není jediným podnikatelem v prezidentově okolí. V kruhu jeho nejbližších se po volbách objevili i šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš nebo mediální podnikatel Jaromír Soukup.
Koho si nechá dalších pět let, zatím prezident neprozradil
Zda zůstane hradní sestava nezměněná, znovuzvolený prezident zatím nepotvrdil. Již ve čtvrteční předvolební debatě řekl, že „se na toto téma poradím především s nimi, a teprve potom budu informovat média“.
Pokud se bude hlava státu řídit pouze přáním svých spolupracovníků, nelze očekávat větší změny. Vratislav Mynář naznačil, že by chtěl v čele prezidentské kanceláře zůstat. „Je to náročná, ale zajímavá práce,“ ujistil.
Na obzoru však zřejmě je povýšení muže, který při vítězném projevu stál prezidentovi nejblíže. O Vladimíru Krulišovi psaly již na podzim Lidové noviny jako o budoucím šéfovi odboru protokolu v souvislosti s odchodem Miroslava Sklenáře, jehož je Kruliš zatím zástupcem.
Již loni odešel z Hradu ředitel analytického odboru Radek Augustin, kterého si vyžádal Andrej Babiš jako nového šéfa Úřadu vlády. Místo něj přišel Roman Lipták.
K nejstabilnějším pozicím na Hradě patří funkce prezidentova tajemníka. Předchozí dvě hlavy českého státu měly po celou dobu jen jednoho. Nástupcem Vladimíra Hanzela a Ladislava Jakla je Jaroslav Hlinovský.
Mnoho pochybností nepanuje ani o Jiřím Ovčáčkovi. Služby ředitele tiskového odboru a zároveň svého mluvčího prezident v minulých dnech chválil.
Klaus vystřídal za deset let tři mluvčí, Havel tři kancléře
Na druhé straně nemusí být ani Ovčáčkova pozice jistá. Minulý prezident Václav Klaus nedlouho po obhajobě funkce v roce 2008 nahradil Petra Hájka, se kterým přitom dlouho spolupracoval a názorově souzněl, méně výrazným Radimem Ochvatem. Hájkův příchod na Hrad přitom nebyl nepodobný tomu Ovčáčkovu. Prezidenti po obou sáhli až poté, co se ukázalo, že jim jejich první volba (v Klausově případě Tomáš Klvaňa, v Zemanově Hana Burianová) nevyhovuje.
Václav Havel jako první prezident samostatné České republiky naopak měl celých deset let jen jednoho mluvčího – Ladislava Špačka (Michael Žantovský byl Havlovým mluvčím ještě v době federace). Střídal naopak poměrně často kancléře, mezi lety 1993 a 2003 řídili prezidentskou kancelář Luboš Dobrovský, Ivan Medek a Ivo Mathé. Václav Klaus naopak během celé své prezidentské éry měl jediného kancléře, a to Jiřího Weigla.
Weigl byl také první kancléřskou volbou Miloše Zemana. Po tehdejším předsedovi Strany práv občanů Mynářovi sáhl, až když Jiří Weigl jeho nabídku, aby na Hradě zůstal, odmítl.