V 81členném senátorském sboru bude šestnáct žen, což je nejvíc v historii. O navýšení se postaral úspěch šesti kandidátek v letošních volbách. Dosud zasedalo v horní komoře žen patnáct. Dalším historickým rekordem letošních voleb je nejnižší volební účast – pouze 15,38 procenta. V Kameni na Havlíčkobrodsku přišly k urnám dokonce jen tři procenta voličů. A do jednoho z okrsků si voliči nenašli cestu vůbec.
Volební rekordy: Nejvíce žen v Senátu, 16 tisíc hlasů pro Canova i tříprocentní volební účast
Senátorské křeslo se podařilo obhájit Aleně Dernerové za Severočechy.cz a místopředsedkyni Senátu Miluši Horské za Nestraníky. Naopak neúspěchem skončila kandidatura sociální demokratky Dagmar Terelmešová, Veroniky Vrecionové z ODS a Ivany Cabrnochové ze Strany zelených.
Čtyři úspěšné kandidátky nominovali lidovci. Za KDU-ČSL tak v Senátu zasedne Renata Chmelová, Jaromíra Vítková, Anna Hubáčková a Šárka Jelínková.
Klub KDU-ČSL a nezávislí, který bude mít nejméně 15 členů, se tak stane senátorskou frakcí s největším počtem žen – celkem se šesti. Členkami klubu jsou totiž také pardubická senátorka Miluše Horská a lékařka Alena Šromová z Litovle.
Pro srovnání, ve 200členné Poslanecké sněmovně teď zasedá 39 poslankyň. Podíl žen tak tvoří zhruba pětinu. A v novém složení Senátu bude zastoupení žen velmi podobné.
Nejvíce hlasů získal Canov, nejméně jich stačilo Nytrovi
Největší počet hlasů letos získal starosta Chrastavy Michael Canov (SLK), kterého na Liberecku poslalo do horní komory 16 579 lidí, což je asi 80 %. Svého soupeře Marka Vávru z hnutí ANO porazil o více než 12 tisíc hlasů.
Naopak nejméně hlasů stačilo k úspěchu novému ostravskému senátorovi Zdeňku Nytrovi. Volilo ho 6058 lidí, tedy jen necelých 52 %. Získal tak méně hlasů než 13 neúspěšných finalistů. Například poslanci ANO 2011 Milanu Brázdilovi na Olomoucku k senátorství nestačilo ani 9786 hlasů.
Nejtěsnější duel finalistů proběhl na Ostravsku, kde Zdeněk Nytra porazil Lianu Janáčkovou pouze o 424 hlasů.
V některých obcích přišly k urnám jen tři procenta voličů
Druhé kolo letošních senátních voleb poznamenala rekordně nízká účast. Hlasovat přišlo jen lehce přes 15 procent voličů. Podle politologa Miloše Brunclíka se Senátu po dvaceti letech své existence nepodařilo lidi přesvědčit o své důležitosti, a proto nepřišli volit. „Samozřejmě je méně důležitý než Poslanecká sněmovna - jedná se o volby druhého řádu. Podstatné je, že volební účast neustále klesá. 15,6 procent je skutečně tristní,“ řekl.
Nejvyšší účast zaznamenal volební obvod Praha 6, kde souboj ředitele gymnázia Jiřího Růžičky za TOP 09 a filozofa Václava Bělohradského za ČSSD a SZ přišlo rozhodnout 23,23 procenta voličů.
Naopak nejmenší účast měli na Mostecku. Duel Aleny Dernerové s někdejším poslancem ČSSD Jiřím Šlégrem přilákal jen 10,73 procenta tamních voličů.
Co se týče jednotlivých obcí, tak nejvyšší účast v celé ČR hlásí Vanůvek na Jihlavsku, kde přišlo k urnám 71,4 procenta. Nejmenší naopak v Kameni na Havlíčkobrodsku, kde přišlo hlasovat jen 12 z 325 voličů, čili 3,7 procenta.
Nelichotivého prvenství dosáhl jeden z pěti okrsků v Lokti na Benešovsku. Z 54 tamních voličů nepřilákala možnost ovlivnit duel senátora Jaromíra Strnada (ČSSD) s bývalým starostou Kutné Hory Ivo Šancem za hnutí STAN ani jednoho.