Vodní záchranáři chybí na místech, kde by je lidé potřebovali. V práci jim brání přísná pravidla pro ochranu přírody a nedostatek peněz. Na Lipně záchranáři pravděpodobně přijdou o klíčovou základnu, na jesenické přehradě u Chebu zase kvůli nedostatku peněz slouží jen v omezeném režimu.
Vodním záchranářům komplikují práci pravidla ochrany přírody i nedostatek peněz
Základna v Kyselově je jedinou na pravém břehu Lipna. Pomáhali v ní cyklistům i sportovcům, které na vodě zaskočila bouře. Hrozí ale, že o budovu záchranáři přijdou, přestože je okolí břehu nebezpečné.
„Zrádnost je v tom, že jsou tam pařezy, které jsou zkamenělé, nejsou vidět,“ popsal možné nebezpečí záchranář Libor Jirsa. I při nízké rychlosti tak v místě hrozí posádkám lodí vážný úraz.
Vodní záchranáři musí garáže základny v Kyselově vyklidit do dvou týdnů. Správa Národního parku Šumava je pak zbourá. Jejich pronájem vodní záchrance byl prý chybou minulého vedení.
- Šumavský národní park pronajal pět garáží, které tvoří základnu v Kyselově, vodním záchranářům v roce 2011.
- Nové vedení parku však prakticky po svém nástupu do funkce v roce 2015 avizovalo, že do dvou let chce objekt odstranit.
Problémy na začátku letní sezóny řeší i záchranáři na přehradě Jesenice. Potýkají se totiž s nedostatkem lidí, a tak hlídkují jen o víkendech.
Ročně se v Dřenici dostanou, hlavně v bouřích, do nesnází desítky lidí. Hasiči jim jsou sice připraveni pomoc, na bezprostřední záchranu tonoucího to ale k přehradě mají příliš daleko – průměrná doba dojezdu je deset minut. Bez kyslíku mozek vydrží jen kolem pěti minut. I proto je podle odborníků důležité, aby alespoň o prázdninách hladinu vody sledovali profesionálové.
„Je potřeba obsadit červenec a srpen na 24 hodin a na to je potřeba třicet kvalifikovaných záchranářů,“ vysvětlil záchranář Martin Schmid. Na základně ve Dřenici jich teď slouží jen osm. Peníze na zaplacení služeb ale záchranáři nemají a sloužit zadarmo lidi neláká.