Vodním záchranářům začíná sezona. Dohled nad vodními plochami vykonávají dobrovolně, bez nároku na honorář. I tak jim schází peníze, hlavně na nové vybavení nebo zázemí. Včasný zákrok je přitom nezbytný. Ročně v Česku utone 180 lidí. Záchranáři se navíc obávají, že v souvislosti s vyšším zájmem o tuzemskou dovolenou kvůli pandemii by počty nehod mohly ještě narůstat.
Vodním záchranářům chybí peníze. Obávají se navíc, že jejich zásahy budou letos muset být častější
Události v regionech (Praha): Vodní záchranáři se potýkají s nedostatkem peněz (zdroj: ČT24)
V předchozích letech hospodařili vodní záchranáři Českého červeného kříže s dvaceti miliony korun – pět dostávali na provozní výdaje, patnáct na investice. Letos na začátku roku jim však dorazila jen první z částek.
Investovat do nového by přitom potřebovali například na přehradě Jesenice u Chebu, největší vodní plochy v Karlovarském kraji. Mimo víkendy se tam musí bez Vodní záchranné služby obejít. „Nelze provozovat zdravotnickou službu v zázemí, kde není voda, toaleta,“ zdůvodnil předseda tamních vodních záchranářů Martin Schmid.
S vybudováním nového zázemí pro vodní záchranáře na nádrži Jesenice vedení vodní záchranné služby počítá, prioritou bylo s omezeným rozpočtem od Ministerstva vnitra nakoupit hlavně nové čluny. První příslib změny přišel poté, co se na místě vloni utopili dva lidé. V dalších letech se pak má dostat i na nové základny po celé republice.
„Záchranáři sloužili v provizorních podmínkách posledních dvacet let, ale naše stanice už byly ve velmi neutěšeném stavu. Podařilo se některé nové vybudovat a některé nyní dokončujeme na letošní sezonu. V dalších se bude pokračovat ještě v příštím roce,“ popsal prezident Vodní záchranné služby David Smejkal.
O podporu se snaží město Cheb. Řádově několika desítkami tisíc korun ročně. To ale nestačí. „Město není schopno ze svého rozpočtu vyčlenit plnou výši prostředků, které by vodní záchranná služba potřebovala,“ podotkl místostarosta Chebu Jiří Černý (Volba pro město).
V Česku ročně utone 180 lidí
V případě neštěstí na vodě jde o čas. „Člověk má při tonutí jenom omezenou dobu, kdy vydrží bez dechu. Bavíme se řádově o minutách,“ sdělil ředitel karlovarských záchranářů Jiří Smetana.
Každý rok v Česku utone v průměru 180 lidí. Poslední případ evidují záchranáři minulé pondělí, kdy se v lomu na Jesenicku utopila žačka páté třídy. S nárůstem zájmu o tuzemské dovolené se vodní záchranáři obávají, aby případů ještě nepřibývalo. „Očekáváme, že lidí letos přijede k vodě víc, než jsme byli zvyklí v minulosti,“ řekl Smejkal. Za prvních 12 dní řešili 12 případů.
Náročné to měli už vloni. „Zásahů bylo více, na Orlíku jsme jich měli o 80 procent více. Sezona byla pandemií poznamenaná,“ uvedl Smejkal.
Například na Slapech vyjížděli záchranáři sedmdesátkrát. Ve dne i v noci. Řešit museli různé druhy případů. Jeden z nejvážnějších se stal na konci července. Ženu ve vodě srazil muž na vodním skútru a ujel. I proto tam platí letos nová pravidla.
„Na úseku, který je 26 kilometrů dlouhý, začal platit výtlačný režim plavby. Je to výrazně pomalý režim, kolizi lze zabránit poměrně snadno. Dalším efektem je, že nevzniká vlnobití,“ popsala ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová. Na přehradě je zároveň 14 míst, kam lodě vůbec nesmí. Plánují také posílit dohled nad vodní nádrží.