Tonutí

Vodní záchranáři zasahují častěji než loni. Na sedmnácti přehradách už letos vyjeli k víc než tisícovce případů, což je o pětinu více než loni za celou letní sezonu. Přibylo topících se lidí, ale i alergických reakcí po bodnutí hmyzem. Pro bezpečný pobyt ve vodě stačí podle záchranářů dodržovat pravidla, například nechodit se koupat příliš rozehřátý nebo po jídle. Roli hraje i alkohol. Záchranáři také doporučují neplavat daleko od břehu nebo o samotě.

Je polovina prázdnin a záchranáři už zasahovali u stovky závažných případů tonutí. Přes třicet lidí zemřelo, další mají vážné následky. Více výjezdů než loni evidují v Jihomoravském nebo Královéhradeckém kraji, zejména k dětem. Mezi nejčastější příčiny patří přecenění sil, vdechnutí vody i alkohol.

Vodním záchranářům začíná sezona. Dohled nad vodními plochami vykonávají dobrovolně, bez nároku na honorář. I tak jim schází peníze, hlavně na nové vybavení nebo zázemí. Včasný zákrok je přitom nezbytný. Ročně v Česku utone 180 lidí. Záchranáři se navíc obávají, že v souvislosti s vyšším zájmem o tuzemskou dovolenou kvůli pandemii by počty nehod mohly ještě narůstat.

V Česku přibývá utonulých vodáků. Podle Jana Sedláčka z Vodní záchranné služby Českého červeného kříže lidé zanedbávají přípravu před splouváním řek, nenosí záchranné vesty a neví, jak se chovat na jezech. Jen během minulého víkendu zemřelo na jihu Čech pět lidí, dalšího mrtvého vodáka našli policisté v Soběslavi ve středu. V živém vysílání ČT24Plus se Sedláčka lidé ptali na základní pravidla chování na řekách i na poskytování první pomoci.