Vlci se vrací do českého pohraničí. Příroda vítězí, chovatelům ovcí to ale radost nedělá

Vlk obecný původně žil na celé severní polokouli, během posledních staletí ho ale lidé zvládli ve většině Evropy téměř vyhubit. Na území České republiky se začal znovu objevovat až v posledních letech –⁠ a dokument Návrat vlka, který budou moci diváci sledovat na ČT24 v neděli 21. června večer, nabízí rozdílné pohledy chovatelů ovcí na přítomnost tohoto zvířete v krajině.

Aktuální odhady hovoří o padesáti až osmdesáti vlcích na území Česka. Návrat vlka do tuzemského pohraničí ukazuje neuvěřitelnou schopnost přírody vyrovnat se s ranami, které jí způsobil člověk. Současně dokládá proměněný postoj k šelmě jako k součásti divoké přírody, kterou chce člověk chránit.

Poster k dokumentu Návrat vlka
Zdroj: ČT24

Pro chovatele ale návrat vlků znamená úplně novou situaci. „Paseme ovce v nepřehledném terénu, tak vždy nějaké ovce chybí. Když nejsou potrhané, tak je třeba nenajdete. Jsou tady strže, kanály, některá se může ztratit,“ říká Petr Zacharda, jeden z největších farmářů v Krušných horách.

V Abertamech a okolí chová ovce už dvacet sedm let. „Měli jsme dva tisíce ovcí, teď jsme dělali inventuru a je jich ve stádě asi půlka. Zhruba před šesti lety jsme měli větší škody od toulavých psů, ale postupně jsme zjistili, že je to od vlků. Samozřejmě jsem už věděl, že v Německu stavy vlků narůstají a že se stěhují do Čech. Musíme s nimi nějak žít,“ říká chovatel ovcí.

Chovatelé chtějí dotace na opatření

V roce 2017 podal chovatel na ministerstvo životního prostředí projekt na ochranu před vlky, ve kterém žádali o nákup pasteveckých psů a síťových ohradníků. „Dodnes jsme se nedočkali. Psi jsme dovezli ze Španělska, jeden stál čtyřiceti tisíc,“ říká chovatel Petr Zacharda.

„Já jsem ho neviděl, ale vím, že tu vlk je. Co máme ve stádu psy, tak se tam vlk neodvážil,“ říká bača David Zhora. „Krmení jednoho psa vyjde na čtyřicet tisíc korun ročně. Máme jich devět a je to málo,“ počítá Petr Zacharda.

Výskyt vlka obecného v sezoně 2017/2018
Zdroj: AOPK ČR/ČZU & OWAD/Association for Nature „Wolf“ (Polsko)/NP Šumava a NP Bayerischer Wald/Nálezová databáze ochrany přírody/Hnutí Duha

Vlci k nám přicházejí z Polska i Německa

„Vlci se šíří z několika směrů. Pro naši republiku jsou zajímavé tři populace, které se tu rozpínají. Je to karpatská, alpská a lužická nížinná. Všechny expandují. Za posledních padesát let se místa, kde se vlk vyskytuje, zvětšila. Není to žádné umělé vysazování, je to spontánní proces,“ říká Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.

Podle něj byla důležitá změna legislativy v Polsku, kde byla v roce 1998 zavedena celoroční ochrana vlků, která rozhýbala šíření vlka i k nám. 

Tomáš Havrlant ve Vernéřovicích na Broumovsku farmaří dvacet let. Kvůli vlkům musel změnit způsob chovu. Před návratem vlků nechával ovce samotné na pastvinách čtyřiadvacet hodin denně. Teď je před soumrakem zahání do vysoké ohrady hlídané psy.

„Ti vlci tady nemají co dělat a já bych byl tolerantní v tom smyslu, že by byli v národních parcích, kde je příroda chráněná. V ostatním území bych povolil kvóty na odstřel,“ říká.

„Bylo to večer, u branky bylo stádo ovcí a vlci už na ně čekali nad ohradou. Plot je na nic, oni jsou schopní sem jít i ve dne. Už nikdy nebudeme mít klid,“ popisuje první setkání z vlky chovatel. Pořídil vysokou ohradu, ale přiznává, že má každý den strach a je pod velkým stresem. „Opatření ochranářů nejsou pro každého. Z vlků se  dělá modla, která je nedotknutelná,“ míní. 

Nahrávám video

V Německu ohrady a psi fungují

Za rok 2018  bylo v Česku zaznamenáno téměř sto padesát útoků vlků na ovce. „Je to rozhodně problém, vznikají škody. Je pochopitelné, to chovatele přivádí k zuřivosti. Pro vlka jsou nezabezpečená stáda to nejjednodušší, čeká tam na něj maso. Když budou stáda zabezpečena ploty a psy, tak to pro vlka už nebude jednoduchá kořist. Raději půjde lovit srny do lesa,“ vysvětluje Aleš Vorel z České zemědělské univerzity.

„Ve východní části Německa jsou desítky až stovky vlků. V rámci našeho projektu se snažíme Sasy inspirovat. Kombinací elektrického ohradníku, mechanického zabezpečení a psů může dojít k maximální redukci útoků vlků na ovce,“ dodává.

Podle chovatelů stát hodně slibuje, ale neplní

Zatímco Petr Zacharda bere vlka jako součást přírody a na jeho přítomnost si zvykl, Tomáš Havrlant je bytostně přesvědčen, že do zemědělské krajiny vůbec nepatří.

„Jakmile vlci útočí, tak přeskakují překážky, plot vysoký metr deset není překážka, musí to být sto čtyřicet centimetrů. Já mám tři kilometry ohrad, když je zvýším, tak se vlci mohou třeba podhrabat. Navíc nemám rovný terén. Sítě ovce protrhnou, když budou ve stresu,“ vysvětluje.

V Krušných horách se jako ideální ochrana ovčích stád prokázala kombinace hlídacích a pasteveckých psů. Hlídací pes vlka zastraší, ten pastevecký udržuje stádo pohromadě.

„Stát hodně slibuje, ale moc neplní. Jediné, co se zlepšilo, byly náhrady výše škod. Že by nám pomohl se stavěním plotů a nákupem psů, nepomohl. My jsme už v roce 2017 podali projekt podle výzvy ministerstva životního prostředí. Teď bude vyhlášena nová výzva, tak snad to bude lepší, ale moc tomu nevěřím,“ říká chovatel Zacharda.

Divočáci jsou pro člověka nebezpečnější než vlci

S tím, jak se vlci objevují v české krajině, rostou obavy nejenom mezi farmáři, ale i mezi obyvateli. „Vlk může být nebezpečný, je to velká šelma, váží až padesát kilogramů, ale daleko větším nebezpečím jsou divočáci. To, že se s ním potkáte, je mnohem pravděpodobnější. Divočák rovnou útočí, toho by se lidi měli bát. Ve srovnání s vlkem je to riziko větší,“ vysvětluje Aleš Vorel.

„Vlky není třeba střílet. Já mám samozřejmě vztek, když najdeme roztrhané ovce, ale vlk je součástí přírody, jen je třeba účinně se bránit,“ uzavřel Petr Zacharda. Tomáš Havrlant má jiný názor.

„Hezké zvíře to je, má obdivuhodné chování ve smečce, ale když ho vidím v zoo. Něco jiného je, když ho mám v bezprostředním kontaktu, to už je to můj konkurent, ohrožuje moje ovce. Pro mě má ovce a její život stejnou cenu jako vlk. Není na něm nic mimořádného, nic lepšího ani horšího,“ říká. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 6 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cenu Olgy Havlové získala asistentka znevýhodněných Marie Svobodová

Cenu Olgy Havlové letos získala Marie Svobodová, která pracuje ve Sdružení Neratov v Orlických horách jako asistentka zdravotně a sociálně znevýhodněných lidí. Ocenění uděluje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové lidem, kteří se i přes svůj handicap věnují práci pro druhé. Informovala o tom mluvčí výboru Tereza Kopelentová.
před 8 hhodinami

ČT připomínkovala zákon o médiích, vadí mimo jiné nízký rozpočet

Česká televize (ČT) předložila své připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby. Plánovaný rozpočet považuje za neadekvátní. Zákon také podle ní nezajišťuje kontinuitu ČT, neobsahuje dostatečně specifické vymezení veřejné služby nebo v něm chybí konkrétní úprava regionálních televizních studií. Televize o kroku a výhradách informovala v pondělní tiskové zprávě.
před 8 hhodinami

Vláda navrhla na náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče

Novým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR by se měl stát generálporučík Miroslav Hlaváč, první zástupce dosavadního náčelníka Karla Řehky. Návrh ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) schválila vláda, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jejím jednání. Zůna pro něj nehlasoval, ostatní ministři ano. Návrh vlády musí ještě projednat sněmovní výbor pro obranu. Náčelníka generálního štábu poté jmenuje prezident. Hlaváč by měl vystřídat Řehku ve funkci v létě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 10 hhodinami

Soud nepravomocně zprostil Feriho obžaloby z dalšího znásilnění

Obvodní soud pro Prahu 3 v pondělí zprostil bývalého poslance Dominika Feriho obžaloby z dalšího znásilnění. Státní zástupkyně tvrdila, že si Feri v roce 2015 při styku s tehdy sedmnáctiletou dívkou přes její nesouhlas sundal kondom. Podle soudu skutek popsaný v obžalobě nebyl trestným činem. Rozsudek není pravomocný. Devětadvacetiletý Feri vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Třináct obviněných v kauze fotbalové korupce se přiznalo, uvedl Radiožurnál

Záložník Karviné Samuel Šigut a dalších dvanáct obviněných v moravskoslezské části korupční kauzy ve fotbale se policii přiznali ke zmanipulování zápasů a přijetí nebo dávání úplatků, uvedl Radiožurnál s odkazem na informace z policejních dokumentů. Obvinění se vyjádřit odmítli.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...