Praha – Vláda se rozhodla omezit tlaky lobbistů při vytváření legislativy – a uvažuje rovnou o zřízení speciálního úřadu, který by lobbisty hlídal. V čele úřadu by stál předseda s platem zhruba 147 tisíc měsíčně – tedy stejným jako na pozici šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Opozice ale takový návrh kritizuje – bude to podle ní zbytečně drahé a málo účinné.
Veřejnost si lobbisty většinou představuje jako šedé eminence pohybující se po sněmovních zákoutích. Jako lidi, kteří ovlivňují podobu zákonů, aby vyhovovaly různým zájmovým skupinám a firmám spíše než veřejnosti.
Vláda proto chce lobbisty regulovat. Podle návrhu zákona o lobbingu, který v poslední době projednávala, plánuje dokonce zřízení speciálního úřadu, který by je měl kontrolovat. „Potřebujeme mít nějak institucionalizovaný dohled nad lobbisty, pokud je budeme registrovat, a nad jejich činností,“ odůvodňuje plány místopředsedkyně vlády Karolína Peake (LIDEM).
„Nový úřad je jen řešení pro řešení. Proto, aby si někdo udělal čárku za programové prohlášení vlády, aniž by problém vyřešil,“ oponuje jí stínový ministr vnitra Jeroným Tejc (ČSSD).
Druhým způsobem, jak lobbing kontrolovat, je začlenit regulaci lobbistů pod nově vznikající úřad na kontrolu politických stran. Tedy vytvořit jeden velký úřad, který by měl na starosti jak lobbing, tak financování politických stran. Peake zdůrazňuje, že v takovém případě by pod jednou střechou probíhala kontrola jak lobbujících, tak lobbovaných.
Jenže proti tomu zaznívá častá námitka: Je vůbec možné lobbing regulovat? Ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka se domnívá, že šedá zóna lobbistů se odstranit nedá. „Budou používat jiné metody, scházet se potajmu, využívat svoje cesty,“ říká.
Přesto je určitá regulace podle Ondračky nutná. Taková, která by alespoň zbytek slušných vyvedla z temných zákoutí Poslanecké sněmovny.
