Vláda v demisi schválila návrh ministerstva spravedlnosti, který zavádí institut hromadných žalob. Ve většině evropských států jde o běžnou praxi, Česku ale stále chybí potřebný právní rámec. Kabinet projednával i komunistickou předlohu ohledně obecného referenda a podle očekávání ji odmítl. KSČM totiž chtěla umožnit i hlasování o vystoupení Česka z EU či NATO.
Vláda schválila zavedení hromadných žalob v Česku. Komunistický návrh ohledně referenda naopak odmítla
- Premiér v demisi Andrej Babiš je až do čtvrtka na dovolené. Kabinet se tak poprvé sešel bez něj, schůzi řídil první vicepremiér Richard Brabec (ANO).
Hromadné žaloby se týkají například nároků spotřebitelů, lidé si také mohou hromadně stěžovat v případě porušení práva životního prostředí a žaloby se týkají i pracovněprávních vztahů.
V praxi by šlo například o aféru dieselgate automobilky Volkswagen, dvojí kvalitu potravin či podvodné prodejní akce. Dalším případem je nehoda autobusu u Nažidel či vlaková nehoda u Studénky. V těchto případech se pozůstalí a zranění domáhali odškodnění několik let a mnohdy marně.
„Možnost, aby někdo vytvořil takzvanou skupinu stejně postižených osob, a jménem celé té skupiny se domáhal náhrady vzniklé škody,“ vysvětloval na brífinku ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO).
Vláda měla zavedení hromadných žalob ve svém programovém prohlášení. Kabinet teď ale schvaloval pouze věcný záměr zákona. Ministerstvo spravedlnosti by chtělo konkrétní verzi zákona předložit nejpozději v prvním čtvrtletí příštího roku. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) by jej chtěl prosadit do příštích voleb. Připouští totiž, že vyjednání podpory v parlamentu nebude jednoduché.
Komunisté chtějí v referendu umožnit i hlasování o odchodu z NATO či EU
Komunistický návrh o podobě obecného referenda ve vládě podle očekávání narazil. Hnutí ANO totiž dlouhodobě odmítá, aby bylo možné hlasovat i o vystoupení z EU nebo NATO. Jenže podle komunistů by měli mít lidé možnost vyjadřovat se v referendech i k zahraničněpolitickým otázkám.
„To je zásadní věc, to přece není otázka, že bude hned referendum o vystoupení z EU. Může být například referendum o tom, jaké parametry má vláda uplatňovat vůči změně Lisabonské smlouvy,“ uvedl už dříve předseda strany Vojtěch Filip. Možnost takového hlasování by podle něj dala českým vyjednavačům na evropském poli silný mandát. Všechna ministerstva, která tento návrh připomínkovala, však s jeho podobou nesouhlasila a nakonec ho odmítla i vláda jako celek. I tak ale předloha míří do sněmovny.
Stanovisko ministerstva zahraničí
O vyhlášení referenda by mohla podle návrhu KSČM požádat vláda, nejméně 101 poslanců nebo 41 senátorů a také lidé na základě petice s nejméně 100 tisíci podpisy. Ministerstva to označila za nízký počet a málo reprezentativní vzorek. „Pouhých 100 tisíc je podle vlády málo,“ reagoval na brífinku Brabec.
Komunistický návrh je už v pořadí třetí předloženou úpravou všelidového hlasování. Poslanci se už začali zabývat předlohou SPD Tomia Okamury, která se svými parametry komunistické normě blíží. Přísnější pravidla všelidového hlasování předpokládá ústavní návrh ČSSD, ke kterému se vláda vyslovila kladně.
Zálohové výživné ani rozšíření přípravných tříd podporu nenašlo
Ministři posuzovali také návrh komunistů na zavedení náhradního výživného na děti. Těm rodičům, kterým neplatí na své děti jejich partner, by výživné platil stát. Ani tento návrh vláda nepodpořila, zálohové výživné ale má být jednou z priorit vlády, sliboval první vicepremiér Brabec. Téma je stejně jako parametry obecného referenda součástí vyjednávání KSČM a sociálních demokratů o podpoře vlády.
Podle vládních legislativců by náhradní výživné na děti, jak je navrhla KSČM, způsobilo nerovnost rodin v tíživé sociální situaci. Nebylo by podle nich správné zvýhodňovat rodiny, které se dostaly do tíživého stavu kvůli neplacení alimentů.
Předloha navíc podle právníků nezohledňuje evropské právo, když jednou z podmínek nároku na náhradní výživné by byl trvalý pobyt v Česku. Na státní alimenty by tak neměli nárok občané jiných členských zemí EU, kteří legálně žijí v ČR a mají v ní jen bydliště.
Ilustrační foto
Kabinet odmítl také poslanecký návrh, který rozšiřoval přípravné třídy základních škol. Kromě dětí s odkladem by tam nově byly přijímány děti narozené mezi zářím a prosincem daného roku, které mají takzvaný odklad věkem. Ministerstvo školství ale návrh kritizovalo.
Vicepremiér v demisi Richard Brabec (ANO) k tomu dodal, že změna by mohla způsobit zmatky v nedávno zavedeném systému. Ve sněmovně, která se návrhem bude zabývat bez ohledu na názor kabinetu, očekává Brabec debatu.
„Přípravné třídy se mají zaměřit především na vyrovnávání vývoje dítěte s ohledem na jeho školní nezralost v době, kdy by již mělo plnit povinnou školní docházku, a pedagogové v přípravných třídách by se tak měli věnovat výhradně těmto dětem a žádným jiným,“ uvedlo ministerstvo v připomínce k zákonu.