Pokud by skončilo střídání času, měl by v Česku nastálo platit standardní, tedy „zimní“ čas. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) to vyplynulo z debaty vlády. Podle něj pro tuto variantu mluví praktické důvody i názory odborníků. Evropská shoda se však zatím nerýsuje.
Vláda podle Babiše podporuje trvalý „zimní“ čas. Mé vnučky v létě nechtějí spát, řekl premiér
Události: Vláda podporuje trvalý „zimní“ čas (zdroj: ČT24)
„Když máte malé děti – a já mám vnučky – a slunce (v létě) zapadá až po 21. hodině, tak děti říkají, že je světlo a nechce se jim spát. To jsou praktické věci. Samozřejmě i z biologického hlediska odborníci říkají, že je to negativní,“ uvedl Babiš. „Odborníci to nedoporučují a i většina vlády, jak jsem to zaznamenal, sdílí můj názor, že bychom měli mít stávající zimní astronomický čas, který by se neměnil,“ podotkl premiér.
Odvolává se například na vyjádření Pavla Suchana z Astronomického ústavu. „Upřednostňuji ten čas, který nám dává slunce, to znamená ten, který je souměrný vůči pravému poledni, aby skutečně poledne bylo v poledne, a ne v jednu hodinu,“ říká Suchan.
Vláda o věci diskutovala v závěru středečního jednání v reakci na iniciativu Evropské komise ukončit příští rok povinné střídání času. Rakouské předsednictví v pondělí navrhlo členským zemím EU odložit konec až na rok 2021. Podle Babiše není příliš jasné, kde by se o problematice mělo dál diskutovat. Předpokládá, že se o ní bude mluvit na Evropské radě.
Evropská shoda na společném postupu se zatím nerýsuje. Ke standardnímu času, kterému se říká „zimní“, se kromě Česka otevřeně přiklonilo Slovensko. Na severu Evropy má zase větší podporu letní čas. Trojice středomořských států (Itálie, Portugalsko a Řecko) by ráda zůstala u pravidelného střídání, i když tahle možnost už podle Evropské komise není na stole. Zbylé země chtějí rozhodnout až po širší veřejné debatě.
Návrhy na změnu střídání času
Obavy z chystané změny má třeba Lucembursko. Podle aktuálního návrhu by si o tom, jaký čas bude platit, rozhodla každá země sama. Jenže do malého Lucemburska se každý den sjíždějí do práce miliony lidí z okolních států. „Představte si, že by mělo Lucembursko s Německem a Francií tři různé časy. To by pro nás byla katastrofa,“ varuje lucemburský ministr infrastruktury Francois Bausch.
Jak může být otázka složitá, se ukázalo v Rusku. Exprezident Dmitrij Medvěděv tam v roce 2011 zavedl napevno letní čas a zmenšil počet časových pásem v zemi z jedenácti na devět. Podle části Dumy kvůli tomu však ráno přibylo dopravních nehod a Rusové měli i zdravotní problémy. Před čtyřmi lety se tak země s výjimkami vrátila ke standardnímu času, regiony se ale můžou přiklonit k vedlejšímu pásmu.
Střídání času: v modrých zemích se používá, ve žlutých bylo zrušeno a v červených se nepoužívalo nikdy
Konec střídání času navrhla Evropská komise. Opírá se o průzkum, kterého se v létě zúčastnilo víc než 4,5 milionu lidí ze všech členských států. Výrazná většina chce po celý rok stejný čas. V Česku se poprvé čas krátce střídal během obou válek, natrvalo pak od roku 1979, kdy letní čas platil od konce března do konce září. Od roku 1996 letní čas trvá ještě o měsíc déle.
Vědci doporučují „zimní“ čas
Vědci, kteří se zabývají výzkumem biologických rytmů a jejich ovlivněním světlem, doporučují zavedení „zimního“ času. V úterní tiskové zprávě to uvedl Fyziologický ústav Akademie věd ČR.
„Zimní“ čas podle výzkumů zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost, píše se ve zprávě. Prokázána je také jeho souvislost se snížením spotřeby alkoholu a tabáku i nižším výskytem nádorových onemocnění.