Vláda odvolala šéfa úřadu pro kyberbezpečnost Navrátila

Vláda na svém zasedání odvolala šéfa Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušana Navrátila. Premiér Andrej Babiš (ANO) zdůvodnil jeho odvolání nízkou odborností a nedostatečnými manažerskými a komunikačními schopnostmi. Samotného Navrátila důvody pro odvolání překvapily, k věci se ale více nechce vyjadřovat.

Slova předsedy vlády potvrdil i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). K odvolání Navrátila se vláda podle něj uchýlila po několikaměsíčních diskuzích. „Některé dotazy, které byly kladeny panu řediteli, zůstávaly nezodpovězené,“ vysvětluje předseda sociálních demokratů. V čele NÚKIB by podle svých slov rád viděl někoho, kdo má dlouhodobější vizi.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) je třeba Navrátilovi poděkovat za práci, kterou odvedl. Schopnost něco nastartovat ale prý neznamená, že stejný člověk to potom dokáže spravovat. „Chce to, aby v čele stál někdo, kdo je špičkovým manažerem,“ tvrdí Havlíček.

„K důvodům mého odvolání, které na tiskové konferenci přednesl předseda vlády a které mě značně překvapily, se prozatím nemíním vyjadřovat,“ uvedl Dušan Navrátil. Zdůrazňuje, že za jeho působení si úřad získal respekt prakticky po celém světě. „Pevně věřím, že úřad, který jsem spolu s dalšími lidmi vybudoval, si tuto pověst udrží i do budoucna a bude nadále přispívat k bezpečnosti České republiky,“ doplňuje odvolaný ředitel.

Navrátilova nástupce vybere nová sedmičlenná komise obsazená mimo jiné šéfy zpravodajských služeb. Se dvěma místy v ní počítá pro opozici. Dočasně NÚKIB povede statutární náměstek Jaroslav Šmíd.

„Vláda jednomyslně přistoupila k odvolání Ing. Navrátila z důvodu, že funkci ředitele NÚKIB nevykonával v požadované kvalitě a s potřebnou odborností a projevovaly se jeho nedostatečné manažerské a komunikační schopnosti,“ oznámil premiér. Šmídem bude podle premiéra zajištěna kontinuita práce úřadu.

  • Navrátil vystudoval fakultu stavební na Vysokém učení technickém (VUT) v Brně (1979). Absolvoval postgraduální studium na VUT (numerické metody v inženýrské praxi a automatizované systémy řízení technologických procesů).
  • Také absolvoval kurz bezpečnostní politiky na Vojenské akademii v Brně.
  • Po roce 1980 pracoval jako výzkumný pracovník v Projektovém a vývojovém ústavu cihlářské výroby a keramické prefabrikace.
  • Později působil jako vedoucí pracovník ve Správě veřejného majetku města Brna (1992 až 1993), podnikal (1993 až 1996) a v letech 1996–1998 byl poslancem za ODA.
  • Posléze pracoval jako náměstek ředitele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) pro ekonomiku, následovala pozice náměstka ředitele pro analytiku v Bezpečnostní informační službě (1999 až 2006).
  • V letech 2006 až 2016 byl ředitelem Národního bezpečnostního úřadu. Před jmenováním do čela NÚKIB v červenci 2017 působil jako vládní zmocněnec pro kybernetickou bezpečnost.

Kabinet podle Babiše vyhlásí transparentní výběrové řízení a ustanoví komisi. Vláda do ní nominuje pět členů. Budou v ní šéfové zpravodajských služeb – ředitelé Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, Úřadu pro zahraniční styky a informace Marek Šimandl a Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Dále kabinet nominuje vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci Vladimíra Dzurillu a odborného náměstka ministerstva vnitra Jiřího Nováčka. O nominacích opozice má jednat s představiteli stran vicepremiér Jan Hamáček.

Z opozice zní pochybnosti

Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) považuje odvolání Dušana Navrátila z čela úřadu za výsledek dlouhodobé snahy premiéra Babiše. „Myslím, že špatná komunikace byla od začátku vůči NÚKIB ze strany premiéra Babiše. Dokončil, co avizoval před rokem, a sice odstarnění pana ředitele z čela úřadu,“ řekl Žáček. 

Člen poslaneckého výboru pro bezpečnost a předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Vít Rakušan ČT nemá pocit, že by mladá instituce, jakou NÚKIB je, nefungovala. Má za to, že ředitel Navrátil svou agendu zvládal a problémy řešil, byť možná někdy mohla být komunikace ráznější.

„Opravdu rád bych slyšel konkrétnější důvody než obecná prohlášení pana premiéra o tom, že někde někdo se mu manažersky nepozdává. To si myslím, že není šťastné zdůvodnění, a doufám, že na bezpečnostním výboru dostaneme podrobnější popis, proč k tomu došlo,“ řekl Rakušan.

Důvody, proč musel Navrátil odejít, chtějí slyšet i Piráti, podle Mikuláše Ferjenčíka totiž vláda podala jen velmi obecné vysvětlení. „Vyčítat panu řediteli chyby, když je núkib dlouhodobě podfinancovaný, mi přijde trochu nefér,“ dodává poslanec.

Podle bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (TOP 09) by měl premiér vyvrátit spekulace, že jde o trest za činnost úřadu, který se nebojí poukázat na novodobé hrozby z Ruska a Číny nebo na nezájem vlády řešit kybernetickou bezpečnost státu. Uvedl to na Twitteru.

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) neví, jaké spory mezi Babišem a Navrátilem panovaly, proto nechtěl premiérův krok komentovat. Spolupráce NÚKIB s bezpečnostním výborem ale označil za bezproblémovou. 

Kritika kvůli Huawei

Babiš kritizoval NÚKIB loni v prosinci poté, co úřad vydal varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE. Premiérovi vadilo, že varování vydal, aniž zároveň předložil analýzu dopadů varování na státní tendry.

Metodiku, na jejímž základě mohou správci kritické infrastruktury a významných informačních systémů analýzu rizik užívání technologií zmíněných firem provést, NÚKIB vydal až o tři týdny později.

Navrátila společně s ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou kritizoval také prezident Miloš Zeman, podle kterého ohrozili pozici a ekonomické zájmy Česka v Číně.

Čtyřiašedesátiletý Navrátil byl v čele NÚKIB od jeho zřízení v létě 2017. Úřad měl za úkol vytvořit, když byl vládním zmocněncem pro kybernetickou bezpečnost. NÚKIB legislativně vznikl vyčleněním z Národního bezpečnostního úřadu, zabývá se mimo jiné ochranou utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...