Vláda odvolala šéfa úřadu pro kyberbezpečnost Navrátila

Vláda na svém zasedání odvolala šéfa Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušana Navrátila. Premiér Andrej Babiš (ANO) zdůvodnil jeho odvolání nízkou odborností a nedostatečnými manažerskými a komunikačními schopnostmi. Samotného Navrátila důvody pro odvolání překvapily, k věci se ale více nechce vyjadřovat.

Slova předsedy vlády potvrdil i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). K odvolání Navrátila se vláda podle něj uchýlila po několikaměsíčních diskuzích. „Některé dotazy, které byly kladeny panu řediteli, zůstávaly nezodpovězené,“ vysvětluje předseda sociálních demokratů. V čele NÚKIB by podle svých slov rád viděl někoho, kdo má dlouhodobější vizi.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) je třeba Navrátilovi poděkovat za práci, kterou odvedl. Schopnost něco nastartovat ale prý neznamená, že stejný člověk to potom dokáže spravovat. „Chce to, aby v čele stál někdo, kdo je špičkovým manažerem,“ tvrdí Havlíček.

„K důvodům mého odvolání, které na tiskové konferenci přednesl předseda vlády a které mě značně překvapily, se prozatím nemíním vyjadřovat,“ uvedl Dušan Navrátil. Zdůrazňuje, že za jeho působení si úřad získal respekt prakticky po celém světě. „Pevně věřím, že úřad, který jsem spolu s dalšími lidmi vybudoval, si tuto pověst udrží i do budoucna a bude nadále přispívat k bezpečnosti České republiky,“ doplňuje odvolaný ředitel.

Navrátilova nástupce vybere nová sedmičlenná komise obsazená mimo jiné šéfy zpravodajských služeb. Se dvěma místy v ní počítá pro opozici. Dočasně NÚKIB povede statutární náměstek Jaroslav Šmíd.

„Vláda jednomyslně přistoupila k odvolání Ing. Navrátila z důvodu, že funkci ředitele NÚKIB nevykonával v požadované kvalitě a s potřebnou odborností a projevovaly se jeho nedostatečné manažerské a komunikační schopnosti,“ oznámil premiér. Šmídem bude podle premiéra zajištěna kontinuita práce úřadu.

  • Navrátil vystudoval fakultu stavební na Vysokém učení technickém (VUT) v Brně (1979). Absolvoval postgraduální studium na VUT (numerické metody v inženýrské praxi a automatizované systémy řízení technologických procesů).
  • Také absolvoval kurz bezpečnostní politiky na Vojenské akademii v Brně.
  • Po roce 1980 pracoval jako výzkumný pracovník v Projektovém a vývojovém ústavu cihlářské výroby a keramické prefabrikace.
  • Později působil jako vedoucí pracovník ve Správě veřejného majetku města Brna (1992 až 1993), podnikal (1993 až 1996) a v letech 1996–1998 byl poslancem za ODA.
  • Posléze pracoval jako náměstek ředitele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) pro ekonomiku, následovala pozice náměstka ředitele pro analytiku v Bezpečnostní informační službě (1999 až 2006).
  • V letech 2006 až 2016 byl ředitelem Národního bezpečnostního úřadu. Před jmenováním do čela NÚKIB v červenci 2017 působil jako vládní zmocněnec pro kybernetickou bezpečnost.

Kabinet podle Babiše vyhlásí transparentní výběrové řízení a ustanoví komisi. Vláda do ní nominuje pět členů. Budou v ní šéfové zpravodajských služeb – ředitelé Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, Úřadu pro zahraniční styky a informace Marek Šimandl a Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Dále kabinet nominuje vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci Vladimíra Dzurillu a odborného náměstka ministerstva vnitra Jiřího Nováčka. O nominacích opozice má jednat s představiteli stran vicepremiér Jan Hamáček.

Z opozice zní pochybnosti

Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) považuje odvolání Dušana Navrátila z čela úřadu za výsledek dlouhodobé snahy premiéra Babiše. „Myslím, že špatná komunikace byla od začátku vůči NÚKIB ze strany premiéra Babiše. Dokončil, co avizoval před rokem, a sice odstarnění pana ředitele z čela úřadu,“ řekl Žáček. 

Člen poslaneckého výboru pro bezpečnost a předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Vít Rakušan ČT nemá pocit, že by mladá instituce, jakou NÚKIB je, nefungovala. Má za to, že ředitel Navrátil svou agendu zvládal a problémy řešil, byť možná někdy mohla být komunikace ráznější.

„Opravdu rád bych slyšel konkrétnější důvody než obecná prohlášení pana premiéra o tom, že někde někdo se mu manažersky nepozdává. To si myslím, že není šťastné zdůvodnění, a doufám, že na bezpečnostním výboru dostaneme podrobnější popis, proč k tomu došlo,“ řekl Rakušan.

Důvody, proč musel Navrátil odejít, chtějí slyšet i Piráti, podle Mikuláše Ferjenčíka totiž vláda podala jen velmi obecné vysvětlení. „Vyčítat panu řediteli chyby, když je núkib dlouhodobě podfinancovaný, mi přijde trochu nefér,“ dodává poslanec.

Podle bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (TOP 09) by měl premiér vyvrátit spekulace, že jde o trest za činnost úřadu, který se nebojí poukázat na novodobé hrozby z Ruska a Číny nebo na nezájem vlády řešit kybernetickou bezpečnost státu. Uvedl to na Twitteru.

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) neví, jaké spory mezi Babišem a Navrátilem panovaly, proto nechtěl premiérův krok komentovat. Spolupráce NÚKIB s bezpečnostním výborem ale označil za bezproblémovou. 

Kritika kvůli Huawei

Babiš kritizoval NÚKIB loni v prosinci poté, co úřad vydal varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE. Premiérovi vadilo, že varování vydal, aniž zároveň předložil analýzu dopadů varování na státní tendry.

Metodiku, na jejímž základě mohou správci kritické infrastruktury a významných informačních systémů analýzu rizik užívání technologií zmíněných firem provést, NÚKIB vydal až o tři týdny později.

Navrátila společně s ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou kritizoval také prezident Miloš Zeman, podle kterého ohrozili pozici a ekonomické zájmy Česka v Číně.

Čtyřiašedesátiletý Navrátil byl v čele NÚKIB od jeho zřízení v létě 2017. Úřad měl za úkol vytvořit, když byl vládním zmocněncem pro kybernetickou bezpečnost. NÚKIB legislativně vznikl vyčleněním z Národního bezpečnostního úřadu, zabývá se mimo jiné ochranou utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Incident v Polsku je pokračováním ruských hrozeb, shodli se hosté Nedělní debaty

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a situaci probral. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana. Hosté se v diskusi věnovali také dalším tématům, mimo jiné oslavám 17. listopadu či demonstraci na Letné.
11:31Aktualizovánopřed 42 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 1 hhodinou

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 1 hhodinou

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 7 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 8 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.