Výrok vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) o údajné neexistenci romského koncentračního tábora v Letech urychlil jednání o budoucnosti vepřína, který na místě táborového areálu v současnosti stojí. Vláda prosazuje uzavření velkovýkrmny a odkoupení celého areálu, majitelé připouštějí, že by objekt prodali, byť dosud dávali přednost výměně za odpovídající náhradu.
Na počátku současných diskusí o areálu jihočeského vepřína, na jehož místě za druhé světové války fungoval koncentrační tábor pro české Romy, stál předvolební výjezd šéfa hnutí ANO Andreje Babiše do severočeského Varnsdorfu. Tam vicepremiér podle Aktuálně.cz prohlásil: „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“
Babiš se později za svá slova omluvil, současně ale upozorňoval, že byla vytržená z kontextu, což nyní tvrdí i starosta Varnsdorfu Stanislav Horáček (bezpartajní za ANO). „Jde o zkreslování výpovědí politiků, kteří se nebojí přijít debatovat s občany a pojmenovávat věci pravými jmény,“ uvedl v tiskové zprávě s tím, že je Varnsdorf svou početnou a údajně nepřizpůsobivou romskou komunitou dlouhodobě frustrovaný.
Babiš odmítl i odsudek předsedy vlády Bohuslava Sobotky (podle kterého překročil hranici mezi populismem a náckovstvím) a své kritiky označil za pokrytce, protože za dvacet let pro vyřešení nedůstojné situace, kdy na místě romského utrpení funguje vepřín, nic neudělali.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Nyní Babiš tvrdí, že chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína. Místo v úterý navštíví spolu s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) a lidoveckým ministrem kultury Danielem Hermanem.
Vláda nechce objekt vyměnit, ale koupit
Ministr Herman v minulosti už několikrát informoval o tom, že zástupci vlády s majiteli vepřína o budoucnosti objektu intenzivě vyjednávají. Naposledy v srpnu uvedl, že by se záležitost mohla vyřídit do konce stávajícího volebního období, což je v říjnu 2017. To je v rozporu s tím, co nyní tvrdí Babiš – tedy že jeho kolegové nic pro vyřešení kauzy neudělali.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který se vyjednávání o Letech rovněž účastní, navíc odtajnil vládní usnesení z března tohoto roku, ve kterém Sobotkův kabinet potvrzuje své odhodlání provoz vepřína na pietním místě ukončit: „Zájem vlády je velmi seriózní.“
Jednání se zástupci majitele vepřína označil Dienstbier za korektní, složitá a citlivá – kvůli veřejnému zájmu, aby podnik na místě nebyl, ale i kvůli ekonomickým zájmům provozovatelů velkovýkrmny. Ti podle ministra upřednostňují variantu, kdy kabinet zajistí výstavbu podobného zařízení v podobné lokalitě. „Vláda by preferovala přímé vykoupení nemovitostí,“ připustil Dienstbier.
Majitelé vepřína připouštějí prodej
V tomto ohledu by ale nyní, s novou vlnou debat o táboře v Letech, mohl nastat posun. Společnost AGPI, která vepřín vlastní, uvádí, že je ochotná jednat o výměně za jiný objekt vhodný pro chov prasat, nevylučuje ale ani vládou preferované řešení, kdy by areál v Letech státu prodala.
„Řešení se snažíme najít osmnáct let, ale zatím jsou veškerá jednání obecná,“ řekl místopředseda představenstva firmy AGPI Jan Čech. Majitelé vepřína podle něj intenzivněji uvažují o odchodu z Let poslední dva roky a jejich názor ovlivnilo mimo jiné i chování aktivistů skupiny Konexe. „Když jsme viděli ty jejich demonstrace a přivazování se k našim plotům a nákladním autům, tak jsme si řekli, jestli má cenu se pořád nervovat.“
Dodal však, že vláda jim nikdy v minulosti nenabídla žádné konkrétní řešení. To znamená, že se nehovořilo o přesné částce, případně objektu, jenž by připadal v úvahu jako náhrada. „Ani my jsme zatím nevyčíslili, kolik by podle našich představ vepřín stál,“ uvedl Čech.
