Praha - Téměř dvě třetiny dotázaných Čechů si myslí, že by Benešovy dekrety měly i nadále platit. Vyplývá to z listopadového průzkumu CVVM. Před dvěma lety tento názor zastávala pouhá polovina dotázaných. Odsun sudetských Němců pokládá v současnosti za spravedlivý 47 procent dotázaných, což je méně než v minulých letech. Do roku 2005 se pro další platnost dekretů stabilně vyslovovaly zhruba dvě třetiny respondentů. V letech 2006 a 2007 s Benešovými dekrety souhlasila pouhá polovina dotázaných. Jejich počet nyní vzrostl na 65 procent.
Podle osmi procent dotázaných by měly být dekrety zrušeny. Zbytek oslovených se k problematice nevyjádřil. Co se týče odsunu sudetských Němců po druhé světové válce, pozvolna ubývá jeho zastánců. Za nespravedlivý jej momentálně považuje 36 procent dotázaných. Názory se ale liší dle věku dotázaných. Ve skupině nad 60 let pokládá odsun za spravedlivý více než 60 procent dotázaných, zatímco mezi lidmi mladšími 30 let zastává stejný názor pouze 31 procent respondentů. Podle CVVM se mladí lidé o problematiku odsunu příliš nezajímají.
Jako Benešovy dekrety jsou označovány výnosy prezidenta z období od května do července 1945, které řídily chod státu bezprostředně po skončení druhé světové války. Některé z nich se týkaly vyvlastnění a zbavení občanských práv příslušníků německé a maďarské národnostní menšiny.
Česká republika nedávno získala výjimku z Listiny základních práv EU
V nedávné době se o Benešových dekretech mluvilo v souvislosti s dokončením ratifikace Lisabonské smlouvy v Česku. Prezident Václav Klaus si jako podmínku podpisu smlouvy stanovil získání trvalé výjimky z Listiny základních práv EU. Obával se totiž toho, že listina otevře cestu k prolomení dekretů. Summit EU pak rozhodl o tom, že Česko požadovanou výjimku dostane. Prezident poté oznámil, že další podmínky klást nebude.
