Většina Čechů chce kvůli uprchlíkům obnovit kontroly v Schengenu

Téměř tři čtvrtiny Čechů by kvůli současné uprchlické krizi obnovily hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Ten ale zároveň ukázal, že od června přibylo lidí, kteří by dali šanci i ekonomickým migrantům. Česko v posledních dnech propouští syrské uprchlíky, kteří chtějí jet do Německa. V sobotu jich odjelo z detenčních zařízení dalších 50.

Do vytouženého Německa mohlo pokračovat i 66 Syřanů, které v pátek odpoledne policisté vyvedli v Břeclavi z vlaku. V noci po několikahodinovém čekání už měli cestu opět volnou. „Jsme šťastní, že můžeme jet do Německa. Chceme poděkovat české vládě,“ řekl uprchlík ze Sýrie Samer Mohammed. 

Do Německa nyní míří tisíce uprchlíků, kterým se podařilo dostat z Maďarska. Spolková republika očekává během soboty až 10 tisíc migrantů

Skoro tři čtvrtiny Čechů by právě kvůli nekončícímu přílivu uprchlíků bylo pro obnovení hraničních kontrol uvnitř Schengenu, a to i za cenu, že to omezí také české občany. Výzkum pro ČT ovšem ukázal i větší benevolenci k ekonomickým migrantům. „Veřejnost připouští, že by se mělo pomáhat nejen těm, kteří prchají před válečným konfliktem,“ uvedl ředitel výzkumu STEM/MARK Pavel Šimoník.

Průzkum o uprchlících
Zdroj: ČT24

Mezi lidmi také převažuje názor, že uprchlíci jsou celoevropským problémem. Oproti červnu přibylo těch, kdo říkají, že unijní země by si měly běžence mezi sebe rozdělit. Souhlasí s tím více než polovina dotázaných. Průzkum vypracovala agentura STEM/MARK mezi 3. a 4. zářím na reprezentativním vzorku 808 respondentů. Vyplývá z něj také to, že současná situace zajímá devět z deseti lidí a většina tvrdí, že o ní má dost informací.

Přijetí 1500 migrantů už se lidem moc nelíbí

Návrh vlády, aby Česko dobrovolně přijalo do dvou let 1500 migrantů, se už ale tolika lidem nelíbí. Třiačtyřicet procent považuje počet za přiměřený, podle pětačtyřiceti procent je to ale příliš vysoké číslo. Kroky tuzemských politiků při řešení uprchlické krize pak celkově hodnotí jako adekvátní mírně nadpoloviční většina Čechů. Pro vojenský zásah v místech, kde migrační vlny vznikají, by ovšem byla jen necelá třetina dotázaných. Většina je skeptická mimo jiné i proto, že není jasné, co by následovalo.

Průzkum o uprchlících
Zdroj: ČT24

Chybí lékaři i tlumočníci

Česko má nyní pro běžence zajištěno 1100 míst. Během pobytu v uprchlických táborech potřebují péči sociálních pracovníků a lékařů. Těch je ale nedostatek. V uprchlickém zařízení v Jezové například donedávna ordinoval jediný doktor. Přes léto se kvůli počtu migrantů přešlo na směnný provoz, na který už ale lékaři dlouhodobě chyběli. „Nápor natolik zesílil, že jsme využili pomoc i od kolegů z jiných krajů,“ uvedl lékař Antonín Dvořák.

Poté, co uprchlík přijde do tábora, provede doktor běžné úkony - fyziologické vyšetření, odběry krve a moči. Vážnější zranění nebo hospitalizaci řeší spádové nemocnice. V případě Jezové se jezdí do Mladé Boleslavi. Lékaři už zde zachytili zhoubné onemocnění i několik kožních nemocí. Podle Dvořáka jde ale jen o malá čísla. V nemocnici provádí také povinný rentgen plic. „Vychází to v průměru na 60 případů denně,“ poznamenala mluvčí Klaudiánovy nemocnice Andrea Kroupová.

6 minut
Události: Češi chtějí kvůli uprchlíkům větší kontrolu hranic
Zdroj: ČT24

Migranti se potýkají i s komunikací. Lékaři k dorozumívání využívají manuál v několika jazycích. Když už ale předepsané dotazy nestačí, je potřeba přivolat tlumočníka. S překonáváním jazykových bariér pomáhá například Syřan Loai Jarkas, který studoval v Praze a v Česku už zůstal. „Většina se snaží vysvětlit, že je pro ně nucený pobyt na území Česka hrozně nepříjemný,“ popisuje problémy uprchlíků.  

Mobil i počítač je v táborech tabu

Stejnou činnost ve Vyšních Lhotách vykonává soudní tlumočník Hany Baloush. Podle něj si uprchlíci stěžují hlavně na rozdělování rodinných příslušníků: „Někteří jsou někde za Prahou v Bělé a někteří jsou tady, přitom přijeli spolu. Mají psychické problémy.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Právě tlumočníci a lékaři se jako jedni z mála mohou podívat na situaci uvnitř zařízení. Soukromí podle nich migranti nemají. Téměř denně se proto objevují menší konflikty. Lidé uvnitř nemůžou používat počítač ani mobilní telefon. K dispozici jsou jim jen telefonní automaty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda na zasedání probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

V pondělí zasedne vláda. Na jednání probere třeba návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 14 mminutami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 7 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 7 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 8 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 8 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...