Už dva ministři současné vlády Andreje Babiše skončili kvůli opisování ve vysokoškolských pracích – po Taťáně Malé (ANO) musel odejít i Petr Krčál (ČSSD). Podle akademiků dnes školy používají systémy, které dokáží plagiát odhalit. Za větší problém považují rozmáhající se trend vypracovávání prací na objednávku, shodli se v pořadu 90' ČT24.
Větší problém než opisování je podle akademiků kupování prací. Mám z toho hrůzu, říká šéf senátu UK
60 minut
90’ ČT24 - Plagiátorství závěrečných prací na českých VŠ
„Domnívám se, že to jsou staré příběhy, které se v dnešní době již absolutně nemohou stát,“ říká o případu dvou politiků předseda Akademického senátu Univerzity Karlovy a místopředseda Rady vysokých škol Tomáš Nigrin.
Podle něj je velmi dobře, že se na to přišlo. „Ukazuje se, že pokud někdo podváděl v minulosti, že ho to může dohnat. A je dobře, že to, co nastalo, byla rezignace. Nic jiného by nebylo akceptovatelné. Politici mají být jistým vzorem pro společnost. Nemůžete vysvětlit dětem, že nemají podvádět, když ve vládě sedí ministři, kteří podvádějí,“ poznamenává Nigrin.
Zároveň však zdůrazňuje, že podle jeho mínění podvádí jen minimum studentů. „Nerad bych, aby byli všichni, kdo absolvovali vysokou školu, očerňováni, že určitě podváděli. Protože tomu tak není,“ dodává Nigrin. Důsledkem dalších odhalených případů podle něj bude urychlení a zkvalitnění strojové kontroly textů.
„Už před deseti lety se začaly všechny práce kontrolovat systémem Theses a již dvanáct let jsou práce vystaveny na internetu včetně oponentských posudků, což vytváří jistý závazek vůči společnosti, že práce mají být na určité úrovni a posudky také,“ uvádí.
- Na odhalování plagiátů používají české univerzity především program Theses.cz. Vyvinula ho v roce 2006 Masarykova univerzita v Brně.
- Do systému se postupně zapojilo 56 veřejných i soukromých vysokých škol. V databázi se nachází víc než 30 milionů dokumentů a z toho zhruba 700 tisíc závěrečných prací.
- Systém u každé z prací dokáže vyhledat podobnosti s ostatními dokumenty a následně vyhodnotit míru vzájemné shody. Zároveň pak také vyznačí konkrétní pasáže, které jsou nějak podezřelé – například tím, že se až příliš shodují s jinými pracemi.
Jen 240 korun za stránku
Větším problémem než opisování je podle akademikům skutečnost, že se vysokoškolská práce dá koupit. Existují celé organizované skupiny, které za peníze vypracovávají vysokoškolákům jednotlivé úkoly či výpočty, ale i celé bakalářské a diplomové práce. Jedna z firem například nabízí napsání závěrečné práce za 240 korun za stránku, bere si také příplatky za obtížnost nebo konzultace.
„Bavili jsme se o tom s rektorem Masarykovy univerzity Mikulášem Bekem a shodli jsme se, že tohle je mnohem větší problém, protože to nemůžete detekovat. Zjistit to lze jedině tehdy, když může vedoucí diplomového semináře sledovat, jak průběžně práce narůstá. A samozřejmě když vedoucí toho studenta zná a ví, čeho je schopen,“ říká Bohumil Kartous z organizace EDUin.
„Já osobně z toho mám hrůzu. Protože se to strašně těžko odhaluje a dokazuje. Slyšel jsem o tom, že součástí může být i odevzdání nějakých dílčích nepovedených textů a na to navazuje rozpracování,“ popisuje Nigrin.
Vedoucí práce by podle něj měl se studentem spolupracovat od samého počátku až do konce. Je ale nutné, aby měli akademici na vedení prací čas. A to se podle Nigrina ne vždy a ne na všech školách daří. „Pokud má jeden vedoucí ‚na triku‘ třicet bakalářských prací, tak se tomu věnovat dostatečně nemůže,“ upozorňuje.
Budeme se tím zabývat, říká šéf Rady VŠ
Za problém považuje kupování prací i Milan Pospíšil, předseda Rady vysokých škol a prorektor pro strategie a rozvoj Vysoké školy chemicko-technologické. Podle něj je tento podvod jen těžko odhalitelný a postihnutelný. I on vidí hlavní roli v kontaktu mezi studentem a pedagogem.
„Vedoucí práce musí studenta znát, musí s ním spolupracovat a pak pozná, jestli to je, nebo není jeho dílo. Kdyby bylo možné najít způsob, jak toto trestně postihnout, tak bych to jedině přivítal. Obě reprezentace – Rada vysokých škol i Česká konference rektorů – se tím budou do budoucna zabývat, protože problém to je,“ dodává Pospíšil.
