Praha - Křesťanský svět si připomíná Velký pátek, den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Tento den je proto prožíván ve znamení přísného půstu, smutku, ticha a rozjímání. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Přibližně v tento čas se proto scházejí věřící ke zvláštní bohoslužbě. Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu. V Česku se o totéž zatím neúspěšně snaží senátoři. Katolická církev na Velký pátek jako jediný den roku neslouží mše. Na připomínku Kristova utrpení se v kostelích konají jen zvláštní večerní obřady. Podobně jako na Květnou neděli jsou zpívána evangelia o Ježíšově smrti. Bohoslužby se naopak konají u protestantských církví.
Podle evangelií Ježíš zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne a právě v tuto dobu se věřící scházejí ke zvláštním obřadům, konat se budou po celé zemi, ten hlavní v chrámu svatého Víta. Výzdoba kostela bývá na některých místech chudá, bez květin a svící na oltáři. Písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí. Katolická církev na Velký pátek jako jediný den roku neslouží mše.
Dominik Duka:
„Intimnější a radostnější vzpomínky budu mít na Vánoce, ale Velikonoce oslovují člověka v daleko hlubší dimenzi, a tedy také dávají možnost i prožít tyto události s určitým zaměřením. Jsou pro mě nejen důležitými a prvními svátky, ale i svátky hluboce radostnými.“
Ve Vatikánu se papež Benedikt XVI. zúčastní velkopáteční liturgie a taky tradiční křížové cesty v Koloseu. Velký pátek uznává asi čtyřicet států jako den pracovního klidu, třeba Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo a Spojené království. V Rakousku pak mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté.
Lidová tradice vypráví o údajném otevírání pokladů ve skalách. Poklad prý označovalo světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí, popřípadě otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Podle pověsti se v tento den otevírá i památná hora Blaník. Na Velký pátek běžel každý ještě před východem slunce k potoku, aby se v něm umyl. To vše kvůli údajné ochraně před nemocemi.
Velký pátek s sebou přináší i různé zvyky
Na Volyňsku se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu. To je mělo podle pověsti ochránit před bolením zubů. Hlas zvonů nahrazovaly řehtačky různých tvarů a velikostí. Řehtačky oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání. Chodilo se s velkým hlukem po vesnici, na mnoha místech děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.
V krajích s tradicí plátenické výroby se předly tzv. „pašijové nitě“, kterými se pak dělalo na šatech několik stehů - to mělo ochránit před zlými duchy. Švadleny se snažily ušít z pašijových nití košile. Ty prý měly zázračnou moc uchránit svého majitele před bleskem. Nepralo se prádlo, protože se věřilo, že by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
S Ježíšem byl veden krátký proces
Z hlediska historického je existence Ježíše Krista zaručena. Nicméně zda jde skutečně o mesiáše, to je podle historika Petra Kubína záležitost víry. Proti Ježíšovi byl veden jednoduchý proces. „Byl obviněn z velezrady, židovská velerada jej nařkla, že se považuje za židovského krále, a takto byl ten spor předložen civilnímu správci prefektu Pontiu Pilátovi, který ze strachu, aby nebyl obviněn, že toleruje vzpouru, vyhověl veleradě a dal Ježíše popravit,“ komentoval smrt Ježíše Krista historik Kubín. Podle něj Ježíš zemřel s velkou pravděpodobností 7. dubna roku 30, a to ve věku 37 nebo 38 let.
- Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2285/228460.jpg
- Dominik Duka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1442/144168.jpg
- Velikonoce autor: Andreas Rentz, zdroj: ISIFA/Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2368/236709.jpg
