Účastníci jedné ze dvou letošních antarktických expedic Masarykovy univerzity měli za úkol především uklidit okolí stanice, kterou si univerzita nově pronajala. Sesbírali tam zhruba šest tun odpadu, včetně odpadu naplaveného mořem. Podle nich to dokládá, že znečištění způsobené člověkem ohrožuje celou planetu.
Vědci z Brna sesbírali za dva měsíce na Antarktidě šest tun odpadu
Brněnská Masarykova univerzita vypravila tuto zimu do Antarktidy tradiční výpravu na základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse, druhá výprava pak vyrazila na Nelsonův ostrov, kde si univerzita na devadesát devět let pronajala stanici od Českého antarktického nadačního fondu. Stanice, kterou na konci 80. let minulého století založil cestovatel Jaroslav Pavlíček, je zastaralá a v posledních letech nebyla v provozu. Devítičlenná výprava ji měla připravit tak, aby ji v budoucnu bylo možné rekonstruovat.
Moře vyplavilo polystyren, baterie nebo sklo
„Zaměřili jsme se především na sanační práce. Odstranili jsme všechny poškozené části stanice, nahradili je novými tam, kde to bylo možné, zlikvidovali jsme celý jeden objekt. Sesbírali jsme také velké množství odpadu, který tam byl za léta provozu stanice nashromážděný. A také odpad na pobřeží, který každým dnem naplavuje moře,“ popsal vedoucí výpravy Pavel Kapler.
Podle něj to bylo více než jedenáct metrů krychlových odpadu, téměř šest tun, z nichž dva a půl tuny tvořil spalitelný odpad, tři a půl tuny šrot, dvě stě kilogramů sklo a asi dvě stě padesát kilogramů nebezpečný odpad, jako baterie.
„Moře pak naplavilo velké množství dalšího nejrůznějšího odpadu, například polystyren, který do Antarktidy vůbec nesmí, plasty, mnoho bójí z lodí, rybářské sítě, ale také dřevo z lodí. V Antarktidě žádné dřeviny nerostou, dřevo je tak nepůvodní materiál, a tedy odpad,“ vysvětlil Pavel Kapler.
Jižní ledový oceán, který Antarktidu obklopuje, je podle vědců nejčistším na světě. Odpad vyplavený na břeh je tak podle Pavla Kaplera důkazem, že lidská činnost a znečištění způsobené člověkem ohrožují celou planetu. Vědci všechen odpad vytřídili a odeslali k likvidaci do Chile.
Bakterie jako přírodní alternativa antibiotik
Tradiční výpravy na základnu J. G. Mendela se letos účastnilo třináct členů. Vědci se věnovali výzkumům z oborů paleontologie, klimatologie či mikrobiolobie. Tradičně se zaměřili na získávání dat pro dlouhodobé monitorování. Nově například zkoumají bakterie s přirozenou produkcí takzvaných antimikrobiálních látek, které mohou představovat alternativu antibiotik. Na stanici pobývali od 15. ledna do 2. března.
Odběr vzorků
„Letošní sezona byla oproti předchozím rokům chladnější, zaznamenali jsme jen osm dní, které měly průměrnou denní teplotu vyšší než nula. Loni jich bylo 22. Počasí ale bylo vhodné pro terénní práci a podařilo se nám splnit téměř všechny plány,“ řekl vedoucí expedice Daniel Nývlt.
Mendelova polární stanice předloni oslavila desáté výročí založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 60 milionů korun. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.
- Expedice na stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse pod vedením Daniela Nývlta
Třináctičlenná expedice pobývala na stanici provozované Masarykovou univerzitou od 15. ledna do 2. března. Vědci se věnovali výzkumům z oborů geomorfologie, glaciologie, paleontologie, klimatologie, mikrobiologie, ekologie a rostlinná fyziologie. Tradičně se zaměřili na získávání dat do dlouhodobých monitoringů dopadů klimatické změny na místní ledovce, permafrost, jezera, vodní toky, mikroorganismy či nižší rostliny - Expedice na Nelsonův ostrov na základnu CzECO Nelson vedená Pavlem Kaplerem
Výprava pořádaná Masarykovou univerzitou ve spolupráci s Českým antarktickým nadačním fondem (ČANF) měla za cíl zahájit první kroky k rekonstrukci základny na ostrově Nelson Island, který je součástí souostroví Jižní Shetlandy. Stanice, kterou před třiceti lety založil cestovatel Jaroslav Pavlíček, už nevyhovovala předpisům platným pro území Antarktidy a bylo potřeba ji sanovat a uklidit její okolí - Chilská expedice na ostrov Krále Jiřího za účasti Miloše Bartáka
V lednu se profesor Barták zúčastnil jako mezinárodní vědec chilské expedice na ostrov Krále Jiřího v souostroví Jižní Shetlandy. Pobýval na stanici Escudero díky projektu INACH RT2716 Ecophysiology of Antarctic and Atacama Lichens. Zaměřil se na biofyzikální terénní měření fotosyntetických procesů u lišejníků ovlivněných dlouhodobým experimentálním oteplením za pomoci expozičních komor s otevřeným vrcholem - Turecká antarktická expedice za účasti Barbory Chattové
Od konce ledna do začátku března pobývala v Antarktidě také algoložka Barbora Chattová, která se zabývá výzkumem rozsivek, což jsou mikroskopické řasy výrazně se podílející na produkci kyslíku - Americká expedice do oblasti Dry Valleys ve Východní Antarktidě za účasti Martina Luláka
V prosinci a lednu se doktorand Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Martin Lulák zúčastnil americké expedice v rámci výzkumné skupiny vedené profesorem Johnem C. Priscu z Montana State University, která se zabývá dlouhodobým studiem ekologických změn v oblasti tzv. Suchých údolí (Dry Valleys) ve Východní Antarktidě poblíž americké vědecké stanice McMurdo - zdroj: Masarykova univerzita