Veterinární správa vydala k polovině července 2018 povolení k chovu 243 velkých kočkovitých šelem. V zoologických zahradách už žije jen menšina z nich, třeba ze 169 registrovaných tygrů jich žije v oficiálních zoologických zahradách jenom 40. Mnohé šelmy jsou součástí malých soukromých chovů. S problémy, které se kolem nich začaly v posledních týdnech častěji objevovat, sílí volání po jasnějších pravidlech pro chovatele.
„Když si soukromí podnikatelé koupí takovou šelmu, tak můžou těm zvířatům udělat i lepší podmínky pro chov než třeba zoologické zahrady,“ říká provozovatel minizoo s pumou Martin Häckl. „Máme tady ale i výjimky,“ připouští.
Například ze zařízení ve Štítě u Chlumce nad Cidlinou v pondělí z klecí utekli dva tygři a lev. Chytat je museli policisté. Majitel bioparku Štít Antonín Hnízdil se přiklání k verzi, že šelmy někdo pustil z klece úmyslně ven.
Šelmy do Štítu přibyly z německého cirkusu, který je chtěl utratit. Majitel se je snaží vyvézt do soukromého parku v Istanbulu. „Naší prioritou bylo zachránit jim život a dostat je do nějakých životních slušných podmínek, které nabídla ta zoo v Istanbulu,“ říká Hnízdil.
Při nákupu šelem je důležité zajistit jim slušné podmínky. „Chovatel musí obohatit ubikace, kde jsou umístěna zvířata, musí dojít k rozšíření těchto prostor, neboť jsou určeny k převozu, a nikoliv k delšímu pobytu,“ vysvětluje mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Řada soukromých chovů má problém vyjít se svým okolím i se zákony. Třeba ve Zvoli u Prahy majitel neměl povolení ke stavbě kotců a chystá se přestěhovat. Poslední impuls k tomu přišel na konci června, kdy odtud podruhé utekla puma.
Mezi malými a velkými zahradami panuje zásadní spor, jak se chovat ke zvířatům. Ve Zvoli zastávají názor, že lidé a šelmy mají být v blízkém kontaktu. Podle velkých zahrad je to ale proti přirozenosti šelem. Proto také volají po lepších zákonech. „Tak, aby jak z hlediska bezpečnosti návštěvníků, tak i pohody zvířat byly ty podmínky vynutitelné,“ upřesňuje
ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.
„Bohužel Česko je zemí, kde si lva nebo tygra pořídíte nesmírně snadno. Můžete ho držet téměř pro jakýkoliv účel a v jakýchkoliv podmínkách,“ řekl v ČT ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. „Ty případy z poslední doby, kdy exotická a nebezpečná zvířata způsobila problémy, byly víceméně štěstí. Protože konečně se s tím začne něco dít,“ myslí si senátor Václav Chaloupek (OPAT).
Iniciativy na zpřesnění pravidel chovu jsou spíš na začátku. Státní orgány připouštějí, že možná ani nevědí o všech šelmách, které se mezitím narodily v zajetí.
A tak se v souvislosti s chovem šelem začíná mluvit o povinných školeních pro chovatele, předepsaných rozměrech i vybavení výběhů. A také o zpřísnění kontrol a nových paragrafech. Jde o lepší podmínky pro zvířata, ale i o boj proti nelegálnímu obchodu s produkty, které se z nich dají vyrobit.
„Navrhujeme, aby v zákoně byly stanoveny podmínky pro chov zvířat z hlediska rozměrů, vybavení, zabezpečení, krmení a toho všeho,“ dodal ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Přísnější pravidla, která by se podařilo prosadit, ale narazí na zásadní problém. Zabavená zvířata není kam umístit. Ministerstvo životního prostředí chtělo vybudovat centrum pro taková zvířata už před deseti lety. Mělo stát na okraji lesoparku v Praze - Řepích blízko letiště. Z projektu ale sešlo. Problémem jsou většinou finance. Vybudovat a zejména provozovat státní karanténu by totiž vyšlo na stovky milionů korun, další desítky milionů by stál roční provoz.
