Téměř tři čtvrtiny dětských domovů a center pro děti do tří let nemají potřebný personál tak, jak jim ukládají předpisy. Chybí jim lékaři, psychologové či fyzioterapeuti. Požadavky na minimální personální zajištění splňovalo sedm z 25 takzvaných kojeneckých ústavů. Zjistila to Asociace Dítě a Rodina, která analyzovala stanovený počet zdravotníků a dalších odborníků na počet dětí v domově.
Asociace zastřešuje sedm desítek organizací na pomoc dětem. Ve své analýze vycházela z údajů, které získala od všech 25 domovů podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zjišťovala, kolik mají lékařů, sester, klinických psychologů, fyzioterapeutů či sociálních pracovníků. Minimální počet úvazků upravuje vyhláška.
„Stanovuje personální požadavky na 50 lůžek. Protože většina zařízení není naplněna, upravili jsme podmínky podle reálného počtu dětí. Přestože to je k ústavům vstřícnější, potřebnou péči je schopen zajistit jen každý třetí,“ uvedla jedna z autorek analýzy Anna Krbcová.
Podle zjištění požadavky vyhlášky splnilo sedm zařízení. Zbývajícím 18 domovům chyběl minimálně jeden stanovený specialista. V pěti centrech scházely dva obory, ve třech pak tři. Šest domovů nesplnilo pravidla u lékařů, 17 u klinických psychologů a pět u fyzioterapeutů, uvádí závěrečná zpráva.
„Děti v ústavech dojíždějí ke specializovaným lékařům mimo svá zařízení. Ani v oblasti zdravotní péče jim tak ústavy nenabízejí nic navíc proti rodinám, ať už biologickým, nebo pěstounským,“ uvedla předsedkyně asociace Věduna Bubleová.
Ministerstvo zdravotnictví se podle své mluvčí Gabriely Štěpanyové snaží nedostatek zdravotníků řešit. Zvýšil se počet studentů lékařských fakult a chybějící specializace mají podpořit dotace na rezidenční místa, upřesnila mluvčí.
„Že tam někteří pracovníci nenaplňují úvazek to je pravdou, nicméně je potřeba si uvědomit, že třeba kliničtí psychologové a zejména dětští kliničtí psychologové jsou v Česku nejohroženější skupinou,“ upozornil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Experti poukazují na to, že pobyt v ústavu nepříznivě ovlivňuje vývoj a další život dětí. Prokázaly to před víc než půl stoletím české výzkumy profesora Zdeňka Matějčka.
Změny se chystají až od roku 2023
Počátkem roku Prymula řekl, že by ministerstva měla návrh transformace péče připravit do konce letoška a reforma by se měla provést příští rok. Zůstat mělo sedm zařízení. Ministerstvo práce ale pak v červnu informovalo o tom, že kojenecké ústavy by se měly začít měnit od roku 2023. Do té doby bude resort společně s ministerstvem zdravotnictví připravovat analýzy a transformační plány.
Podle Štěpanyové ministerstva spolu s kraji a městy jako zřizovateli na změnách intenzivně pracují a počet domovů by se měl snížit na třetinu. „Chceme, aby v ústavech končily děti jen ze zdravotních, nikoliv ze sociálních důvodů. Pro ně budou vybudovány jiné služby jako třeba pěstounská péče,“ dodala mluvčí. Podotkla, že úbytek domovů pomůže řešit i nedostatek personálu.
Jako první v republice zrušil v září 2016 kojenecké ústavy Zlínský kraj, využívá náhradní rodiny. Podle strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda, měl zákaz posílat děti do tří let do ústavů v Česku platit od roku 2014. Od roku 2016 se měl pak týkat dětí do sedmi let. Minulé kabinety záměr neprosadily.
Česko sklízí dlouhodobě kritiku domácích i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Dětské domovy a centra pro děti do tří let patří mezi zdravotnická zařízení a spadají pod ministerstvo zdravotnictví. Postupně jich ubývá. Mezi léty 2009 a 2011 jich podle statistik fungovalo 34, předloni 27 a letos na začátku roku 25. Asociace Dítě a Rodina dlouhodobě usiluje o zákaz posílat malé děti do ústavů. Naopak podle zastánců poskytují domovy ucelenou a odbornou zdravotní péči, kterou děti potřebují.
