Justice by měla přehodnotit přísnost ukládaných trestů odnětí svobody. Myslí si to nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, jehož úřad poukázal ve zvláštní zprávě na přeplněnost českých věznic. Ty v Česku praskají ve švech dlouhodobě, patříme ke státům s největším počtem vězněných na 100 tisíc obyvatel (208,8). Kvůli tomu není možné s vězni dostatečně pracovat, a ti se tak zřídka mají šanci napravit.
V přeplněných věznicích je malá šance na nápravu, říká nejvyšší státní zástupce Zeman
Zeman o zprávě NSZ: Je třeba přehodnotit výše trestů (zdroj: ČT24)
„Měli bychom se podívat na náš trestní zákoník a na to, jestli máme jednotlivé trestní sazby nastavené správně. Jinými slovy, jestli nejsme v trestání příliš přísní. To je zásadní otázka,“ řekl Pavel Zeman ve Studiu 6.
Poznamenal k tomu, že je zároveň potřeba naučit se při rozsudcích zacházet s možností ukládat trest domácího vězení a více využívat trest spojený s použitím takzvaných elektronických náramků. „V tomto směru jde spíše o nějakou změnu uvažování,“ podotkl.
Počty vězňů
Náměstek generálního ředitele Vězeňské služby Simon Michalidis rovněž vnímá do jisté míry přílišnou přísnost trestních sazeb. „V českých věznicích jsou lidé, kteří by se v jiných zemích za méně závažné trestné činy do věznic nedostali,“ poznamenal. Jako další příčinu jmenoval kumulaci trestů, souhlasí také se závěry zprávy NSZ, že průměrná doba pobytu ve vězení je velmi dlouhá.
Zpráva expertů nejvyššího zastupitelství konstatuje, že přeplněnost věznic „není způsobena ani tak velkou četností ukládaných nepodmíněných trestů jako spíše jejich délkou a také častou kumulací několika uložených trestů či přeměnou alternativních trestů v trest odnětí svobody. Necelá polovina odsouzených, kterým byl uložen trest odnětí svobody, jich vykonává několik; není přitom výjimkou, že odsouzený vykonává čtyři a více trestů odnětí svobody, které byly uloženy nezávisle na sobě“.
K doporučením, na která se zpráva zaměřuje, patří právě přehodnocení délky ukládaných trestů zejména u méně závažných majetkových a drogových deliktů. „Právě osoby odsouzené za krádeže a drogovou trestnou činnost plní tuzemské věznice nejvíce a na nejdelší dobu,“ píše se ve zprávě.
Server iRozhlas upozornil na výzkum Právnické fakulty Univerzity Karlovy, podle kterého se věznice plní odsouzenými lidmi odpykávajícími si několik trestů po sobě. Nejméně dva tresty má podle studie polovina z nich.
Mnohdy si pak odsouzení mají odsedět za mřížemi dobu delší, než kolik by mohli dostat za nejzávažnější spáchaný trestný čin. Výzkum, který se zaměřil na kumulaci trestů, poukazuje třeba na to, že lidé končí na řadu let ve vězení i jen kvůli drobným krádežím.
Věznice v Česku
Podle nejvyššího státního zástupce přeplněnost věznic způsobuje, že se jen stěží odsouzení napraví. „Je to dáno i počtem vězeňského personálu, který je k dispozici,“ zmínil Zeman a upřesnil, že má na mysli nejen pracovníky vězeňské stráže, ale i psychology, vychovatele a podobně.
Ani zákon nedovoluje tak málo vychovatelů
Spolu s poklesem odsouzených by podle něj měla dostat Vězeňská služba více pracovníků do přímé práce s vězni. Na jednoho vychovatele připadá v Česku zhruba třicet vězňů. „Od ideálního stavu je to daleko. Kdybych to měl vyjádřit čísly, tak asi 30 minus 20,“ poznamenal Michalidis.
Deset vězňů na jednoho vychovatele by podle něj byl ideální stav. Situace nevyhovuje podle něj ani zákonu, který ukládá, že maximálně má být na jednoho vychovatele dvacítka odsouzených.