Lidé položili věnce k pomníku v obci Javoříčko na Litovelsku. Uctili tak památku 38 mužů, které tam pár dní před koncem 2. světové války zabili nacisté. Hromadná vražda byla odvetou za podporu sovětských partyzánů. Německé jednotky poté srovnaly se zemí i většinu domů v obci. Po válce se místo postupně obnovovalo. Dnes v Javoříčku žije několik desítek lidí.
„5. května 1945 v brzkých ranních hodinách do Javoříčka dorazilo zhruba 50 příslušníků německých jednotek z nedalekého hradu Bouzov. Události, které následovaly, byly pro obec tragické a poznamenaly ji až do dnešních dnů,“ uvedl předseda Iniciativy pro podporu vypálených obcí Filip Žáček.
Dodnes se spekuluje o hlavním impulsu, který k masové vraždě v Javoříčku vedl. „Svou roli určitě sehrálo působení partyzánského hnutí a potyčky, při kterých zemřeli někteří němečtí občané,“ vysvětlil Žáček.
Řádící opilec Litviško
Vše začalo v říjnu 1944, kdy byla u Račic na Vyškovsku vysazena partyzánská sovětská skupina Jermak. Část této skupiny nazývaná Jermak – Fursenko měla v Javoříčku jednu ze základen. Pamětníci se shodují, že jeden z velitelů – Grigorij Semjonovič Litviško – byl hrubý, násilnický a věčně opilý.
Ke kruté pomstě nacistů zřejmě přispěla událost z 9. dubna 1945. Opilý partyzán Litviško tehdy v javoříčské hájovně zastřelil Němku Hildu Victorovou a její dvě děti. Victorová byla manželkou lesního správce a poručíka SS Othmara Victory, který byl v té době v Německu. Na rozdíl od svého muže mluvila dobře česky a stejně vychovávala i děti. V dobrém na ni vzpomínají i sousedé.
Victorová nějaký čas dokonce spolupracovala s partyzány. Opilý Litviško ji ale obvinil ze zrady a po půlnoci ji spolu s dětmi zastřelil. Ostatní partyzáni pak kvůli zahlazení stop myslivnu zapálili. Litviško ještě v domě Adolfa Pospíšila zastřelil dva Armény, kteří se chtěli k partyzánům připojit, a Václava Dostála, který se jich zastával. Další jeho obětí byl starosta Veselíčka František Malínek, který přijel s požárníky hořící hájovnu hasit.
35 domů lehlo popelem
SS komando přišlo do vesnice 5. května. Muže shromáždili ve vesnici, ženy a děti odvedli za obec k potoku. Nejmladšímu zavražděnému bylo jen 15 let. K dokonání zkázy nacisté vypálili všechny domy, kromě školy a kapličky.
Oběti byly uloženy do hromadného hrobu. Osvobození Rudou armádou se tamní obyvatelé dočkali o čtyři dny později 9. května 1945. Na podzim téhož roku se konala pouť do Javoříčka, které se zúčastnilo asi 25 tisíc lidí. Tehdy bylo rozhodnuto o obnově vesnice o kus dál. Dnes v ní žije asi padesát lidí.
Na místě původní vesnice je památník obětem, naučná stezka, takzvané hrobodomy a také vyznačené základy někdejších stavení. Dřevěný kříž u hromadného hrobu vystřídal v roce 1951 pomník vytvořený sochařem Janem Třískou z Prostějova.
