Sněmovna projedná senátní ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana bez stanoviska ústavně-právního výboru. Případné návrhy na schválení, nebo zamítnutí žaloby žádný ze členů výboru při páteční debatě nepodal. Výbor poslancům pouze doporučil, aby plénum věc probralo včas a veřejně. Nepodpořil doporučení, aby poslanci hlasovali o žalobě veřejně.
Ústavní žalobu na prezidenta doporučil sněmovní výbor projednat veřejně
Výbor žádné stanovisko k ústavní žalobě na prezidenta sněmovně nedoporučil (zdroj: ČT24)
„Členové výboru, jak jsem to chápal, nechtějí vést příliš diskusi o tom, zda souhlas dát, či nedat. Usnesení, které bylo navrženo zpravodajkou, tohle obsahovat nebude. Takže stanovisko pouze doporučí, aby bylo vše projednáno řádně a včas. Tudíž i diskuse, zda souhlas dát, či nedat, se přesune celá na plénum,“ komentoval jednání výboru senátor a iniciátor žaloby Václav Láska (SEN 21).
Sněmovna má žalobu na prezidenta projednat ve čtvrtek 26. září. Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, na sněmovním plénu by s jejím podáním musela souhlasit aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, v níž má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM, a také s ohledem na pozice hnutí SPD to není pravděpodobné.
Václav Láska: Na jednání výboru bylo zjevné, že se k meritu žaloby nechce vyjadřovat (zdroj: ČT24)
V Senátu hlasovalo pro návrh ústavní žaloby na prezidenta 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.
Žaloba je založena na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou.
Žaloba ano, či ne?
Bývalý ministr spravedlnosti z opoziční ODS Pavel Blažek soudí, že rozhodnutí pléna o žalobě bude ryze politické a otázka zní, zda se má politický souboj přenést na soud. Podle něho to smysl nemá. „Na hrocha se nechodí se špendlíkem,“ řekl Blažek na jednání výboru.
Další někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková z vládního hnutí ANO označila žalobu za senátní interpretaci skutků. „Argumenty, které používáte, neobstojí právě proto, že jsou to vaše výklady, které nemají oporu v zákonech,“ řekla Láskovi. Láska přitakal, že jde o výklad, ovšem o tom, zda je správný, by měl podle něho rozhodnout Ústavní soud. Zdůraznil, že úspěchem si je jistý.
Rozhovory s členy ústavně-právnho výboru o ústavní žalobě na prezidenta (zdroj: ČT24)
Předseda výboru Marek Benda (ODS) míní, že ze skutků by mohl být Zeman pohnán před Ústavní soud jen pro někdejší jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka, ovšem už před pěti lety. Nyní je to podle Bendy pochybné, když jde navíc o záležitost z prvního Zemanova funkčního období. Podle předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka by sněmovna měla vyslovit se žalobou souhlas i v případě, že by v ní byl byť jen jediný protiústavní skutek. Osobně v ní vidí dva.
Debata má být o důkazech
Kateřina Valachová (ČSSD) pokládá žalobu na prezidenta za „kvazitrestní řízení“, v němž je Senát vyšetřovatelem, sněmovna státním zástupcem a Ústavní soud soudcem. „Ve sněmovně bychom měli diskutovat o tom, zda důkazy, které Senát shromáždil, odůvodňují hrubé porušení ústavy,“ uvedla.
Rozhovor s členy ústavně-právního výboru (zdroj: ČT24)
Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou.
Senátor Láska ve výboru uvedl, že všechny body žaloby spojuje Zemanova snaha nerespektovat role jednotlivých ústavních mocí a dosáhnout stavu, že vláda bude odpovědná jen hlavě státu.