Ústavní soud zrušil rozhodnutí, které maltézskému řádu znemožňovalo restituci pozemků

Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout o požadavku maltézského řádu na navrácení pozemků na Bruntálsku. Nařídil mu to Ústavní soud. Podle předchozích rozhodnutí Nejvyššího soudu na ně řád nemá nárok. Spor se týkal toho, zda byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů, nebo až později komunistickým režimem. V tom případě by se na ně vztahovaly restituce.

Podle dostupných informací se soudní spor týká dvou parcel trvalého travního porostu a jedné parcely orné půdy. V současnosti jsou v soukromém vlastnictví. Ústavní soud ale konstatoval, že trvají pochybnosti o účinnosti konfiskace podle Benešových dekretů. Byly sice vydány konfiskační výměry, ale podle soudu je vydal „nepříslušný správní orgán“ a byly jako vadné zrušeny již před 25. únorem 1948.

Navíc podle ústavních soudců není zřejmé, že by stát parcely převzal před únorem 1948 a choval se jako jejich vlastník. „Nebylo prokázáno, že byly nemovitosti účinně konfiskovány před 24. únorem 1948,“ shrnul soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Ze závěrů ústavních soudců vyplývá, že se stát po únoru choval, jako by majetek maltézských rytířů přebíral poprvé. Nejvyšší soud dostal podle Šimíčka za úkol zabývat se otázkou, zda pozemky přešly na stát účinně podle Benešových dekretů, nebo až po nástupu komunistické totality.

Maltézští rytíři se na Ústavní soud obrátili právě s poukazem na to, že se konfiskace podle dekretů podle nich neodehrála účinně a že pozemky přešly na stát fakticky až později podle zákona o revizi první pozemkové reformy. Jejich právní zástupci se k rozhodnutí Ústavního soudu nevyjádřili.

Okresní soud v Bruntálu v minulosti na podnět maltézského řádu určil, že vlastníkem je Česká republika, čímž dal rytířům prostor k uplatnění restitučního nároku na jejich historický majetek. Krajský soud v Ostravě rozhodnutí potvrdil. Nejvyšší soud měl však opačné stanovisko.

Opakovaně konstatoval, že řád o pozemky přišel již před únorem 1948 na základě poválečných Benešových dekretů, nikoliv až po komunistickém převzetí moci. V tom případě by řád neměl nárok na restituci a pozemky by mohly zůstat soukromníkovi. Nyní bude muset rozhodnout znovu, bude při tom vázaný právním názorem Ústavního soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé na Brněnsku se vydali na Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé přijeli do Pohořelic na Brněnsku, aby se vydali do Brna na Pouť smíření. Letos je akce připomínající takzvaný pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v Brně souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Pochod smíření se uskutečnil poprvé pod hlavičkou festivalu Meeting Brno v roce 2016. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté hledají pachatele.
10:49Aktualizovánopřed 21 mminutami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 1 hhodinou

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 2 hhodinami

VideoCeny letenek rostou kvůli palivu i většímu zájmu o některé destinace

Ceny letenek rostou. Zatímco loni vyšel červencový spoj mezi Prahou a Barcelonou průměrně na tři tisíce korun, letos je cena o pět set korun vyšší. Ceny letenek se pojí se zdražováním leteckého paliva. To od začátku blízkovýchodního konfliktu podražilo o více než sedmdesát procent. Dalším důvodem zdražování letenek je vyšší zájem o některé destinace. Zatímco poptávka po spojích do Asie klesla, na cesty po Evropě naopak stoupla. Mezi oblíbenými zeměmi je Španělsko, Itálie i Řecko. V některých případech proto letenky zdražily o více než dvacet procent.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 4 hhodinami

Komáři začínají být aktivní. O víkendu především na východě Čech

Během víkendu už mohou lidi na některých místech Česka potrápit komáři. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) očekává střední aktivitu hlavně v části Moravy a Slezska, ve východních Čechách pak může být v neděli lokálně dokonce vysoká. V sobotu budou mít komáři vhodné podmínky zejména v části západních a severních Čech. Na většině území ale meteorologové předpovídají mírnější aktivitu.
před 5 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 15 hhodinami
Načítání...