Ústavní soud zrušil rozhodnutí, které maltézskému řádu znemožňovalo restituci pozemků

Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout o požadavku maltézského řádu na navrácení pozemků na Bruntálsku. Nařídil mu to Ústavní soud. Podle předchozích rozhodnutí Nejvyššího soudu na ně řád nemá nárok. Spor se týkal toho, zda byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů, nebo až později komunistickým režimem. V tom případě by se na ně vztahovaly restituce.

Podle dostupných informací se soudní spor týká dvou parcel trvalého travního porostu a jedné parcely orné půdy. V současnosti jsou v soukromém vlastnictví. Ústavní soud ale konstatoval, že trvají pochybnosti o účinnosti konfiskace podle Benešových dekretů. Byly sice vydány konfiskační výměry, ale podle soudu je vydal „nepříslušný správní orgán“ a byly jako vadné zrušeny již před 25. únorem 1948.

Navíc podle ústavních soudců není zřejmé, že by stát parcely převzal před únorem 1948 a choval se jako jejich vlastník. „Nebylo prokázáno, že byly nemovitosti účinně konfiskovány před 24. únorem 1948,“ shrnul soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Ze závěrů ústavních soudců vyplývá, že se stát po únoru choval, jako by majetek maltézských rytířů přebíral poprvé. Nejvyšší soud dostal podle Šimíčka za úkol zabývat se otázkou, zda pozemky přešly na stát účinně podle Benešových dekretů, nebo až po nástupu komunistické totality.

Maltézští rytíři se na Ústavní soud obrátili právě s poukazem na to, že se konfiskace podle dekretů podle nich neodehrála účinně a že pozemky přešly na stát fakticky až později podle zákona o revizi první pozemkové reformy. Jejich právní zástupci se k rozhodnutí Ústavního soudu nevyjádřili.

Okresní soud v Bruntálu v minulosti na podnět maltézského řádu určil, že vlastníkem je Česká republika, čímž dal rytířům prostor k uplatnění restitučního nároku na jejich historický majetek. Krajský soud v Ostravě rozhodnutí potvrdil. Nejvyšší soud měl však opačné stanovisko.

Opakovaně konstatoval, že řád o pozemky přišel již před únorem 1948 na základě poválečných Benešových dekretů, nikoliv až po komunistickém převzetí moci. V tom případě by řád neměl nárok na restituci a pozemky by mohly zůstat soukromníkovi. Nyní bude muset rozhodnout znovu, bude při tom vázaný právním názorem Ústavního soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čeští záchranáři ve Venezuele prohledávali desítky budov, vyprostili pět mrtvých

Čeští záchranáři ve Venezuele prohledávali po tamním ničivém zemětřesení kolem čtyřiceti budov, vyprostili pět mrtvých, řekl velitel USAR týmu Petr Vodička, který se v neděli ráno spolu s dalšími vrátil do Česka. Žádné živé se Čechům najít nepodařilo, ještě v době jejich působení se to ale podle něj povedlo jiným týmům. Práci na místě ztěžovaly teploty přes 30 stupňů a vysoká vlhkost. Několik hasičů i služebních psů se lehce zranilo.
07:58Aktualizovánopřed 37 mminutami

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě vyvrcholí poutní mší

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku vyvrcholí dopoledne slavnostní poutní mší na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
před 2 hhodinami

Děti mohou podle psychologů o prázdninách víc experimentovat na internetu

Víc času on-line v prázdninovém režimu může podle oslovených psychologů u dětí a dospívajících zvyšovat riziko vzniku úzkostí a pocitů méněcennosti, prohloubit pocit osamělosti a závislosti na on-line světě. Podle psycholožky a vyučující z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (UK) Kateřiny Lukavské mohou také děti víc experimentovat a hledat i rizikovější obsah. Zákazy a rodičovská kontrola přitom nemusí k předcházení problémů stačit. Nejdůležitější je podle oslovených odborníků komunikace, společné sdílení zážitků z on-line světa a hlavně společné aktivity.
před 2 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 3 hhodinami

VideoPolicie opět vyráží na řeky kvůli kontrolám alkoholu

S létem přicházejí kontroly alkoholu na vodě. Někde můžou mít kormidelníci i půl promile, jinde platí nulová tolerance. A hrozí také vysoké pokuty, které mohou dosáhnout až sto tisíc korun. Řeky a nádrže kontrolují policisté celé léto. Podle nich těchto přestupků ale znatelně ubylo.
před 3 hhodinami

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 13 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 13 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 14 hhodinami

Evropský pohled