Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout o požadavku maltézského řádu na navrácení pozemků na Bruntálsku. Nařídil mu to Ústavní soud. Podle předchozích rozhodnutí Nejvyššího soudu na ně řád nemá nárok. Spor se týkal toho, zda byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů, nebo až později komunistickým režimem. V tom případě by se na ně vztahovaly restituce.
Ústavní soud zrušil rozhodnutí, které maltézskému řádu znemožňovalo restituci pozemků
Podle dostupných informací se soudní spor týká dvou parcel trvalého travního porostu a jedné parcely orné půdy. V současnosti jsou v soukromém vlastnictví. Ústavní soud ale konstatoval, že trvají pochybnosti o účinnosti konfiskace podle Benešových dekretů. Byly sice vydány konfiskační výměry, ale podle soudu je vydal „nepříslušný správní orgán“ a byly jako vadné zrušeny již před 25. únorem 1948.
Navíc podle ústavních soudců není zřejmé, že by stát parcely převzal před únorem 1948 a choval se jako jejich vlastník. „Nebylo prokázáno, že byly nemovitosti účinně konfiskovány před 24. únorem 1948,“ shrnul soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Ze závěrů ústavních soudců vyplývá, že se stát po únoru choval, jako by majetek maltézských rytířů přebíral poprvé. Nejvyšší soud dostal podle Šimíčka za úkol zabývat se otázkou, zda pozemky přešly na stát účinně podle Benešových dekretů, nebo až po nástupu komunistické totality.
Maltézští rytíři se na Ústavní soud obrátili právě s poukazem na to, že se konfiskace podle dekretů podle nich neodehrála účinně a že pozemky přešly na stát fakticky až později podle zákona o revizi první pozemkové reformy. Jejich právní zástupci se k rozhodnutí Ústavního soudu nevyjádřili.
Okresní soud v Bruntálu v minulosti na podnět maltézského řádu určil, že vlastníkem je Česká republika, čímž dal rytířům prostor k uplatnění restitučního nároku na jejich historický majetek. Krajský soud v Ostravě rozhodnutí potvrdil. Nejvyšší soud měl však opačné stanovisko.
Opakovaně konstatoval, že řád o pozemky přišel již před únorem 1948 na základě poválečných Benešových dekretů, nikoliv až po komunistickém převzetí moci. V tom případě by řád neměl nárok na restituci a pozemky by mohly zůstat soukromníkovi. Nyní bude muset rozhodnout znovu, bude při tom vázaný právním názorem Ústavního soudu.
